S nadsázkou bych mohla říct, že mohelničtí Nezávislí by nemuseli ani příliš dělat kampaň. To za nás udělali naši soupeři. Tím, jak se čtyři roky hádali, uráželi, a velkou část energie vyplýtvali na to, aby nás, jasné vítěze voleb, drželi mimo jakýkoli vliv ve městě. Až v dubnu minulého roku, kdy už skutečně nefungovalo nic, a město bylo paralyzované, změnili názor. Stala jsem se ze dne na den starostkou, Nezávislí usedli v radě...a dali město do pořádku.

Jistě, mohli jsme čekat, a na fiasku těch malých příliš ambiciózních stran vyhrát tyto volby. Jenže to by odneslo město, a to jsme nechtěli. V dubnu tohoto roku jsme museli položit funkce, protože chování všech těch náhradníků náhradníků opět přesáhlo náš vkus. A nejen náš. Ovládli radu, dělali rady za zády starostky, chtěli obsadit její kancelář, když nebyla přítomna... prostě taková šlechta. Nedalo se to s nimi. Ale to bylo. Toto období prostě hloupě začalo, a trapně končí. A je třeba udělat hodně tlustou čáru.

V pondělí odevzdáváme kandidátku. Přibyla na ní zajímavá jména výrazných mohelnických osobností. Řada z nás se nepochybně ptala, zda nám to ještě stojí za to. Nám ne, ale Mohelnice nás potřebuje, aby nezemřela na nedůvodné ambice několika jednotlivců, kteří si pletou město s kořistí, ne službou pro lidi. Proto do toho mnozí jdeme znovu, i když jsme to už až tak neplánovali, a doufali v nástupce. Nástupci selhali na celé čáře. Přepřahat proto ještě nelze.

NEZÁVISLÍ proto v Mohelnici opět vyhrají. Z mnoha důvodů.  Především - ta kandidátka je skvělá. Protože jsou skvělí kandidáti, a nehovořím samozřejmě o sobě, i když asi zkušenější, odvážnější, a současně také nejvíce okopávaný lídr dnes v Mohelnici není. Posílili nás však lidé, kteří si ještě před pár lety mysleli, že ke kandidatuře je nikdo nepřesvědčí. A vida - naši soupeři je přiměli k tomu, aby se k nám přidali. A přemlouvat ani lámat ani obsazovat kandidátku kamarády jsme nemuseli. Lidé přišli sami - nepotřebujete? Rád bych pomohla - pomohla. Už se na to nedalo dívat.

Taky vyhrají proto, že těch druhých už mají jaksi všichni plné zuby, protože jim nerozumí, nebo jsou neviditelní, nebo přebíhali ze strany na stranu tak rychle a tak zmateně, že nikdo dnes ani neví, kdo je vlastně kdo, kdo je s kým a kdo je proti komu. Nezávislí těmto dohadům pouze přihlíželi, udiveni, že toto je či bylo možné v koalici, a když sedli na radnici na ten rok, byli jediné vedení, které se nehádalo.