„Tady se dělala politika 25 let, dvojitá devalvace koruny způsobila, že jsme se dostali na osm procent německých mezd. Za ta léta se to moc nezměnilo, nyní jsme na nějakých 30 procentech,“ reagoval statečně ministr zahraničí a lídr kandidátky ČSSD v jedné osobě. „Kdybychom nevyváželi, tak bychom ani tady ty platy neměli, co máme dnes, a nebyl slušný kurz,“ reagoval někdo místní z davu zaměstnanců.

„V této zemi bohužel vítězily takové myšlenky, jako vedl Václav Klaus, že když si budeme pěkně utahovat opasky, tak budeme bohatí,“ pokračoval za smíchu přítomných hostů. „To je ekonomický nesmysl. Dokonce to republiku táhne ke dnu, protože když těžíte z těch nízkých mezd, tak nepotřebujete inovace, nové technologie, a dokonce vám stále více lidí odchází do zahraničí.“ Podle zprávy MMF je největší nebezpečí zemí střední a východní Evropy, že postupně schopní odejdou někam jinam.“ „Když jsem v souvislosti s funkcí, kterou dělám, byl ve Vancouveru, v Torontu v Kanadě a tam jsem zjistil, že tam je 13 000 lidí z Čech, Moravy a Slezska, mají tam výbornou práci a nesrovnatelné mzdy. Nedávno jsem hovořil s jedním doktorem, který opustil medicínu. Nabídli mu 20 000, ve Švédsku 120 000,“ pokračoval Zaorálek.

Zvyšujeme, garantujeme…

„Když jsme nastoupili, tak tu byla opravdu špatná situace, nulový růst a země šla spíše pozpátku než dopředu. Ale neztratili jsme čas, máme nejnižší nezaměstnanost ze všech států v Evropě, poprvé jsme snížili celkové zadlužení země – poprvé v historii to nějaká vláda dokázala, takže jsme v ideální situaci, kdy si můžeme říci, že tento typ vývoje, založený na nízkých mzdách, tady nechceme a že jej můžeme změnit,“ řekl hrdě Zaorálek. „Celé čtyři roky jsme zvyšovali minimální mzdu až na 12 200. Což je sice málo, ale víte, kde byla před čtyřmi lety… Když zvyšujete minimální mzdu, tak nezvyšujete jen pro těch 132 000, kterých se to týká, ale zvyšujete i garantované mzdy. Máme plány dokonce až na 16 000. Zvyšujeme platy státním zaměstnancům…“ „… těch je, ale,“ posteskl si někdo v davu. „Hasiči by si zasloužili,“ dodal starší člověk. A Zaorálek na to: „Zvýšili jsme o deset procent, co můžeme, tak zvyšujeme.“  „… ale to berou jen ti, co sedí v kancelářích, a ne ti, co zachraňují životy,“ uvedl místní rebel reálnou zkušenost. „Máme asi 450 000 úředníků,“ chtěl dále pokračovat Zaorálek, ale vodopád slov zastavilo zvolání: „No, krása.“ „Ale mezi nimi je 200 000 učitelů. Mezi těmi úředníky jsou učitelé, hasiči, policisté…,“ nedal se Lubomír Zaorálek.

Když srovnání pokulhává…

„Například v sociální oblasti jsme to zvýšili na poslední chvíli. A pečovatelé jsou zlato těch ústavů. Když je ztratíme, tak ztratíme to zlato. Když platy zvyšujeme, tak tlačíme i na privátní sektor. Říkáme, že do roku 2022 chceme mít průměrný plat 40 000, tak je to reálné. A pro mě to ještě není nic, když to porovnám s Německem a Rakouskem,“ hovořil plamenně a do toho se vmísil další starší muž: „… to tak akorát pro vás, ale pro nás, obyčejný lidi, to není. Tady jdou potraviny a všechno nahoru a jsme pořád na stejných platech. Jaký tedy máme navýšení? Nic! Takže to roste v kancelářích jen tam u vás, tam si přidáváte. Obyčejný lidi to nedostanou,“ konstatoval místní smutně.

Zaorálek: „Ten průměr mate. Dnešní průměr je 29 000, tak 70 procent lidí je pod ním. Proto se používá průměr 23 000… My jsme zvyšovali platy šestkrát rychleji než pravice. V době, kdy jsme byli vládní stranou, tak se platy zvýšily o deset a půl tisíce, v době, kdy byli oni, tak o dvě a půl. Nyní je ideální příležitost, aby si nová vláda dala základní priority, a to bude toto – tlačit mzdy a platy nahoru. Máme tam politiky jako pan Babiš. Ten říká, že nyní musíme pouštět lidi ze zahraničí do Česka, protože si máme vzít příklad z Polska, kde je milion pracovníků z Ukrajiny. A zaměstnanci, kteří jsou z Ukrajiny, mají o třetinu menší platy než naši. Navrhuje otevřít stavidla a pustit to sem z Ukrajiny, Vietnamu. To je ten politický zápas,“ přešel na další problém lídr ČSSD. „A proč sem cpou ty migranty, ti dělat nebudou!“ reagoval „rebel“, který podle jednatele společnosti je starý koňák, přes dvacet let dělal v lese, ale protože již jej nepotřebovali, našel si ke stáru místo ve zdejší fabrice.