V dokumentu se například prosazuje, že Romové mají být v rámci politiky zaměstnanosti podporování oproti zbytku populace, romští studenti na vysokých školách mají dostávat zvláštní dotaci 60 tisíc korun ročně. A strategie usiluje i o zvýšení počtu Romů v politice či státní správě.
ParlamentníListy.cz se dotazovaly politiků, zda podporují pozitivní diskriminaci Romů. Řada politiků upozorňuje na to, že pozitivní diskriminace ve prospěch menšin fakticky diskriminuje většinové obyvatelstvo, porušuje ústavní rovnost všech občanů před zákonem.
Psali jsme:
Babiš, premiér, Bělobrádek i komunisté mlčí...
Předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš na dotaz nereagoval. Neodpověděli ani premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Redakce oslovila i politiky KSČM: Předsedu KSČM Vojtěcha Filipa, místopředsedy Miloslavu Vostrou a Jiřího Dolejše, členy sociálního výboru sněmovny Miroslava Opálku a Martu Semelovou, ale nikdo z KSČM se k tomu, zda podporují pozitivní diskriminaci Romů, nevyjádřil.
Dienstbier prosazuje rasismus
Obsáhle se ale vyjádřil předseda Úsvitu Tomio Okamura: „Ministr Dienstbier nechal zpracovat strategii romské integrace. Ta má zabezpečit začleňování Romů do společnosti. Chce je cíleně prosazovat na řídící pozice ve státní správě a vylepšit tak jejich obraz ve společnosti. Pan ministr má pocit, že Romové mají menší šance kvůli rasismu většinové společnosti a zlomit ho chce opět rasismem – tedy protežováním vybraných lidí na základě jejich rasy. Musíme pochválit mnohé romské intelektuály, zastupitele a podnikatele, kteří celkem logicky pozitivní diskriminaci odmítají. Pozitivní diskriminace je také diskriminace. A jejím důsledkem bude růst skutečného rasismu. To si nepřeje nikdo z nás – ať už názory na řešení máme každý jiný. Problém přece není u těch Romů, kteří studují, pracují a chtějí ve společnosti normálně fungovat. Ti se mohou stát vrcholnými manažery i bez vládní strategie. Můžou se prosadit jako ostatní ambiciózní a schopní čeští občané.“
Tomio Okamura
A vzápětí pokračoval: „To ale evidentně není recept pro situaci ve Šluknově a dalších vyloučených lokalitách. Tam přece nežijí lidé, kteří studují a makají, aby se pak stali řediteli Českých drah. Tam jsou často lidé, kteří zneužívají sociální dávky. A také lidé, kteří vzhledem ke svým schopnostem nemají šanci získat práci. Klíčem k řešení anticikánských nálad je práce pro ty, kdo pracovat mohou a samozřejmě podpora hlavně romských dětí, aby měly šanci v dospělosti kvalifikovaně a dobře pracovat. Místo, aby se řešila docházka romských dětí do školek, ubytovny pro nepřizpůsobivé a zneužívání doplatku na bydlení ze strany bílých spekulantů či chybějící práce, máme tady bezzubou vládní strategii. Od bezzubých proklamací, jak musíme menšiny podporovat, jim pojďme dát práci, vzdělání a dobrou výchovu. To je základ, jak prospět Romům i bílé většině.“
Takový návrh je jasně protiústavní
„Dlouhodobě jsem přesvědčen, že romskou problematiku je třeba řešit na principu občanské rovnosti, tedy bez jakéhokoli upřednostňování či zvýhodňování na základě etnika či národnosti. Má se řešit problém konkrétního občana v konkrétní sociální situaci bez ohledu na jeho původ. Příklad Spojených států i dalších zemí ukázal, že jakákoli pozitivní diskriminace spíše vedla ke zhoršení vztahů i ke zhoršení situace,“ řekl redakci místopředseda Senátu Zdeněk Škromach z ČSSD.
„Ne, v žádné případě pozitivní diskriminaci nepodporuji. Vždyť už Ústava České republiky zaručuje rovný přístup ke všem občanům. Takový návrh je podle mě jasně protiústavní,“ říká senátor Ústavněprávního výboru Senátu Miroslav Antl zvolený za ČSSD.
„Jsem nadšen. Už se těším, až Dienstbiera nahradí Cikán! A vláda bude napůl cikánská. Pozitivní diskriminace v zaměstnávání cikánů je také dobrá věc! Být nezaměstnaným, prohlásím se za Roma a budu chtít zaměstnání ve státní správě,“ smál se senátor ODS Jaroslav Zeman.
„Pan ministr hodlá udělat rázný krok k další eskalaci sociálního napětí. Zdá se mu snad, že daňoví poplatníci dávají ještě málo do cikánské problematiky – dávky, bydlení, zdravotní péče, opravy zdevastovaného bytového fondu, sociální péče, soudnictví a vězeňská služba, všechny na integraci parazitující instituce, neziskovky, PPS a mnoho dalších. Vymýšlení neoprávněných výhod problémové menšiny na úkor státotvorné většiny má ministr pro menšiny zřejmě v popisu práce,“ říká senátor Pavel Lebeda.
„Podobnou normu bych přirozeně nikdy nemohl podpořit, nemohl bych se voličů ani pracujícím a daně platícím občanům podívat do očí. Pozitivní diskriminace někoho je vždy provázena na druhé straně skutečnou diskriminací někoho jiného, v tomto případě těch solidních, platících, ukázněných opor tohoto státu. To je pro mě nepřijatelné, snad si to pan ministr uvědomí,“ dodal Lebeda.
Dokud Romům bude stačit natáhnout ruce...
„Podporovat pozitivní diskriminaci Romů? To bych nemohl snad, ani kdybych se totálně zbláznil! To pan ministr nevymyslel nic nového. Tu si vymysleli a dokonale uplatňují Cikáni sami! Které ´bílé´ dítě má ve škole takové výhody, jaké mají cikánské děti? A výsledek? Už v páté třídě, při zameškaných 300 hodinách odpoví na, otázku z čeho bude žít, ze sociálních dávek! Většina jejich dětí se učit, nechce a nebude. A příspěvek 60 tisíc korun za rok? Jak by k tomu přišli rodiče dětí, kteří je na studiích drží mnohdy za cenu živoření celé rodiny? Dokud Romům bude stačit natáhnout ruce a dostanou bez jakékoli práce víc peněz, než lidé pracující, učit se ani pracovat nebudou! Považují to za zcela zbytečné, dokonce mám někdy pocit, že pro ně ponižující,“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.
„Proboha, ať se ti, kteří takové věci vymýšlí jdou podívat do terénu a vymýšlí se znalostí věci. Ať se podívají kolik romských uskupení se má ve svém statutu otázkou jejich integrace a má se jí zabývat. Ať se na ně podívají kontrolní orgány. Obávám se, že u většiny z nich zjistí, že jedinou jejich starostí je vysávat nemalé peníze ze státního rozpočtu, z rozpočtu EU a dalších. Výsledek? Nula. Respektive zlaté řetězy se zlatými kříži na krcích. Ať páni ministři docílí toho, aby zákony platily pro všechny stejně, ať docílí toho, aby peníze dostávali za práci úměrné jejich vzdělání, ne proto, že jsou Cikány, a bude pořádek. Proč si před převratem nikdo z nich nedovolil nepracovat?Už dvěma jejich generacím jsme dovolili, aby poznali, že bez práce se dá žít podstatně pohodlněji, než s ní. Z tohoto omylu je musíme vyvést! Je už nejvyšší čas,“ dodal Doubrava.
„Měl bych z toho vážnou obavu. Pozitivní diskriminace může vést ještě k větším vztahovým problémům, považuji to za velmi nebezpečný krok. Vycházím i z dlouholetých zkušeností jako bývalý senátor Ostravy,“ uvedl místopředseda ODS a europoslanec Evžen Tošenovský.
„Diskriminace je špatná a zvýhodňování lidí na základě jejich etnického původu by mělo být nepřípustné. Jestli to vláda udělá, uškodí nejvíce Romům, proti kterým tak vláda vyvolá novou volnu nenávisti. Jakékoli zvýhodňování a dotování Romů znamená poškození ostatních. Tato politika povede k upřednostňování méně schopných na úkor schopnějších s negativními důsledky pro celou ekonomiku. Svobodní jsou jednoznačně pro rovnost lidí před zákonem. Plánované zvýhodňování Romů je nešťastná politika, která bude mít negativní důsledky,“ varuje předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach.
_profil_top.jpg)
Je to naprosto stupidní návrh. Voliči ČSSD by si měli rozmyslet, koho budou volit
Ani místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová pozitivní diskriminaci nepodporuje. „Přístup má být rovný ke všem občanům na straně práv i povinností. Pozitivní diskriminace vzbudí xenofobní nálady ve společnosti, a to je nebezpečné. V oblasti vzdělávání by měly být podporovány všechny děti ze sociálně vyloučených lokalit bez ohledu na etnický původ tak, aby získaly kvalifikaci a měly šanci se uplatnit na trhu práce,“ míní Langšádlová.
„Česká ústava jasně říká, že jsme si všichni před zákonem rovni a neuvádí žádnou pozitivní diskriminaci. Pokud ministr pro lidská práva Dienstbier říká, že by tu měla být upřednostňována jedna menšinová část českého obyvatelstva, tak by bylo nejvhodnější, kdyby odstoupil, nebo kdyby ho premiér odvolal. Voliči, kteří volili ČSSD, by si měli dobře rozmyslet, koho budou příště volit, když takoví lidé jako ministr Dienstbier prosazují takové zvýhodňování jedné skupiny obyvatel. Je mnoho neromských rodin, které by také jistě přivítali příspěvek 60 tisíc korun na studium svých dětí. Odrazem mórésů a diktátu Bruselu je jednoznačně nízká účast voličů v eurovolbách. Je škoda, že voliči k volbám nepřišli a neukázali červenou stopku takovýmto eurohujerům, jejichž významným reprezentantem je právě ministr Dienstbier za ČSSD,“ zlobí se senátor Vladimír Dryml.
„Nepodporuji žádnou diskriminaci – všichni jsme si rovni bez rozdílu barvy pleti,“ reagoval poslanec ANO Stanislav Berkovec.
„Já budu podporovat jenom koncepční řešení a toto za koncepční řešení nepovažuji. Začněme tím, že romské děti budou povinně chodit do školky. Pak budou existovat asistenti na základních školách, kteří pomohou s výukou dětem, aby nekončily ve zvláštních školách. To mi přijde smysluplné,“ říká europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
„Je to naprosto nesmyslný a stupidní návrh. Pan ministr se asi nechal inspirovat jedním z návrhů Komise z konce loňského roku, ke kterému se náš výbor a následně Senát vyjádřili jednoznačně negativně. Pozitivní diskriminace nic neřeší, jen vnáší do společnosti sociální napětí a okrádá daňové poplatníky. Ale asi nemá nové ministerstvo nic rozumného na práci, tak vymýšlí takové nekoncepční hloupostí,“ míní předseda senátního Výboru pro evropské záležitosti Miroslav Krejča.
Poslankyně Úsvitu Jana Hnyková uvedla, že se strategií ještě neseznámila. "Obecně ale mohu sdělit, že neuznávám diskriminaci a všichni lidé mají stejná práva a povinnosti a nikdy by se neměla určitá skupina lidí zvýhodňovat oproti jiné," dodala.
Psali jsme:
Ministerstvo pro protěžování Romů
„Pan Dienstbier by definitivně měl přejmenovat svoje ministerstvo. O lidská práva mu totiž vůbec nejde. Ministerstvo pro protěžování Romů by byl název výstižnější. Pan ministr jaksi neustále totiž zapomíná, že lidská práva mají mají mít všichni stejná a on by měl dbát na dodržování této základní premisy. Většinová společnost ale asi pana ministra nezajímá. Možná by bylo na čase, aby se všichni občané začali chovat nepřizpůsobivě, pak by možná měli šanci na důstojné zacházení,“ uvedl poslanec Úsvitu Petr Adam.
„Tato strategie pana Dienstbiera by byla plivnutím do tváře všech slušných a pracujících lidí, kteří o svou práci musí svádět každodenní boj v přetěžké konkurenci, těm, kteří jen s obtížemi dokáží udržet své děti na vysokých školách z ekonomických důvodů. Je to plivnutí do tváře těm kteří jsou poctiví a tomuto státu odvádějí daně v dobré víře, že s penězi bude nakládáno hospodárně. Ministr Dienstbier by se měl stydět. Diskriminace je špatná, nic neřešící a je jedno, zdali je pozitivní či negativní,“ dodal Petr Adam.
Expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová říká, že právní řád je pouze jeden. „Naše ochrana má patřit těm, kteří si skutečně pomoci nemohou – například lidé se zdravotním postižením, opuštěné děti, senioři. Státní školství je zadarmo. Nevidím jediný důvod, proč dotovat romské studenty. Stejné je to i u zaměstnávání. Podporujeme lidi se zdravotním postižením, absolventy škol, máme mnoho projektů, které podporují vzdělávání. Tyto projekty nerozdělují barvu pleti. Takové projekty jsou pro všechny. Tomové jsou součástí naší společnosti stejně jako například Vietnamci nebo další menšiny. Mohou se plně zapojit už nyní, pokud by chtěli. Znám dost dobrých příkladů, kdy to funguje. Vůči ostatním, kteří na sobě pracují a snaží se přes všemožné překážky studovat a pracovat, je to nespravedlivé,“ říká Lenka Kohoutová.
Sehnal jsem Romovi práci a ...
„Mám osobní zkušenost s pozitivní diskriminací konkrétního Roma. Chtěl pomoc při zajištění jakékoli práce, protože má jen základní vzdělání. Osobně jsem mu vyřídil novou registraci na úřadu práce a zajistil práci. Pak začaly výmluvy, proč nemůže práci přijmout. Dodnes nepracuje. Tak nevím, zda pozitivní diskriminace přinese nějaké výsledky. Já jsem po zkušenostech skeptický,“ prozradil senátor za ČSSD Miloš Malý.
„Strategii romské integrace jsem nečetl. Zastávám názor, že zákony a pravidla ve společnosti musí platit pro všechny bez rozdílu národnosti či barvy pleti. Proto jakoukoli pozitivní diskriminaci nepodporuji. Nicméně rozumím snaze vlády řešit problematiku romských spoluobčanů. Ale toto řešení nesmí diskriminovat ostatní,“ reagoval místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
„Pozitivní diskriminace kohokoli je diskriminací většiny, tedy popřením demokracie. Pan ministr žije patrně v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, kdy se pozitivní diskriminace zaváděla v USA. Dnes od ní odcházejí,“ připomněl poslanec TOP 09 Daniel Korte.
„Pozitivní diskriminaci nepodporuju. Takhle se to dělat nemá. Ať pracují,“ reagoval poslanec ANO Bronislav Schwarz.
„Pozitivní diskriminace je vždy složitá. Za prvé se uplatňuje plošně, první problém. Za druhé nezohledňuje všechny aspekty potřebnosti, ale jen jeden, byť hlavní a dominantní – třeba barvu kůže nebo příslušnost k etniku. A to je druhý problém. Ten třetí je, že s pozitivní diskriminací jsou ve světě spíše negativní zkušenosti. Ale ten hlavní problém vidím v tom, že pan ministr Dienstbier připravil svou koncepci snad jen proto, aby vykázal nějakou činnost a ve skutečnosti s jejím přijetím ani nepočítá. Je zjevně šitá horkou jehlou pod časovým a možná i dalším tlakem. A to je špatně,“ soudí místopředseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS.
Psali jsme:
Rozhazovat naše daně může je, slušně řečeno, bambula
„S panem ministrem mám shodnou toliko stranickou příslušnost. Názorově se dost rozcházíme. Upřímně řečeno – o názory druhých jako naprostý individualista ani příliš nestojí. Nemám proto důvod jeho podobné solitérní nápady podporovat. Tento, je-li to pravda, není výjimkou. Byla by to navíc medvědí služba všem poctivým lidem, včetně těch ze zmíněného etnika. Pokud je mi známo, školné se u nás neplatí. Rozhazovat naše daně může je, slušně řečeno, bambula,“ myslí si poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
Pozitivní diskriminace nemůže být pouze zvyšování práv Romů, ale souběžně vyžadování povinností, které respektuje většina společnosti,“ míní poslanec ČSSD Milan Urban.
Poslanec ODS Adolf Beznoska považuje pozitivní diskriminaci za obecně škodlivou: „Žádný občan České republiky by neměl být diskriminován – ať již pozitivně, či negativně. Takřka všechny nápady z hlavy pana Dienstbiera jsou škodlivé a tento je zatím nejhorší.“
„Nepodporuji žádnou diskriminaci,“ reagoval poslanec ČSSD Stanislav Huml.
„Nepodporuji jakoukoli pozitivní diskriminaci,“ uvedl podobně místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.
„Je to nesmysl. Kdo bude preferovat ostatní občany?“ reagoval senátor Zdeněk Schwarz.
„Skvělé návrhy, ale nejdříve je nutné drtivou většinu Romů informovat a přesvědčit o tom, že mají nejen práva, ale i povinnosti. Tedy nabídnout jim práci, nikoli dávky a doplatky. Jak k tomu přijdou slušná Romové, kteří dodržují pravidla, vychovávají a starají se o své děti, chodí do mnohdy špatně placených zaměstnání a ti vyčůraní se jim smějí. Lidé se pak na ně dívají jako na ty povaleče z nočních heren. Místo dávek práci a pravidla jako pro ostatní. Jsou to lidé stejní jako my. Nebo nejsou?“ uvedl poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
„Základem sociální soudržnosti je poskytnutí rovných příležitostí pro všechny bez rozdílu. Pozitivní diskriminace jen posílí živnou půdu pro populistické a xenofobní argumenty. Klíč vidím v inkluzi, a to především v oblasti vzdělávání,“ říká poslankyně TOP 09 Markéta Adamová.
Studenti mají jiné možmosti...
„Zatím nejsem seznámena s textem Strategie romské integrace do roku 2020. Po jejím předložení ji bude projednávat i Stálá komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Ale už nyní musím říci, že nejsem zastáncem pozitivní diskriminace ať by se mělo jednat o ženy – kvóty či Romy,“ uvedl poslankyně ANO Radka Maxová.
Připomněla, že v současné době je ve sněmovně novela vysokoškolského zákona a že navrhovaná novela zákona o vysokých školách se týká zvýšení částky vyplácené studentům vysokých škol, kteří se nacházejí v tíživé sociální situaci.
„Já jako zpravodaj tohoto tisku ve Výboru pro sociální politiku jsem navrhla nesouhlas s touto novelou. Považuji za vhodné poukázat na to, že sociálně slabší studenti nejsou odkázání toliko na sociální stipendium. Existuje celá škála nejrůznějších stipendií, které vysoké školy svým studentům poskytují. Studenti tak standardně získávají například finanční prostředky ve formě stipendia ubytovacího, které mnohdy činí i několik tisíc za semestr. Dále mohou studenti za skvělé studijní výsledky získat prospěchové stipendium a například za vědecké, tvůrčí či sportovní výsledky mohou obdržet tzv. mimořádná stipendia. Za účelem jejich financování vytvářejí vysoké školy obligatorně stipendijní fondy, jejichž zdroje tvoří převody poplatků za studium a převody daňově uznatelných výdajů. Prostředky ze stipendijních fondů tedy slouží pouze a výlučně k výplatě jednotlivých stipendií. Je zapotřebí si uvědomit, že v České republice existuje vysokoškolská samospráva a vysoké školy tak mají možnost rozhodovat o svých záležitostech relativně autonomně. Jednotlivé vysoké školy tudíž, dle mého názoru, disponují nástroji, jimiž mohou studenty, nacházející se v tíživé sociální situaci, finančně podpořit. Proto nevidím důvod na zavedení podpory ve výši 60 000 korun na osobu a rok během studia vysoké školy,“ vysvětlila Maxová.
Afirmativní přístupy ano, ale...
Podle poslance ANO Jiřího Zlatušky věnovat pozornost této problematice je nutné a afirmativní přístupy jsou potřebné a nesou výsledky. „U konkrétních opatření mám jisté pochyby o kompetentnosti návrhů, ale vzhledem k poukazu na potřebu na nich dále pracovat, to nemusí být fatální. Zde mám na mysli zejména dotaci na studium nadaných romských studentů namísto zahrnutí péče o romské studenty do kvalitativního ukazatele financování vysokých škol v příspěvku na vzdělávací činnost. Zavádět vedle současného systému financování činnosti financování přes dotační tituly místo posilování financování za plnění kvalitativního společenského cíle považuji za neústrojnou chybu návrhu,“ říká Zlatuška.
Strategie podle něho správně uvádí úlohu mateřských škol, zde však prý bohužel levá ruka neví, co dělá ruka pravá.
„Na školském výboru 29. 5. uvedla ministryně práce a sociálních věcí Marksová Tominová výslovně a z vlastní iniciativy, že jsou pro sociálně vyloučené mateřské školky – se systematickým vzdělávacím programem nevhodné, respektive méně vhodné než dětské skupiny – s většími možnostmi docházky jen ad hoc a bez systematického vzdělávacího programu na úrovni školek. Ministr Dienstbier oproti tomu předkládá koncepci, kde správně vyzdvihuje úlohu školek a systematické výchovy a vzdělávání v nich. Jsem přesvědčen o tom, že ministr Dienstbier má v této věcné rozepři jednoznačně pravdu, když dětské skupiny upřednostněné rozhodnutím Nečasovy vlády na úkor mateřských školek, jako dočasné řešení dohledu nad dětmi pracujících rodičů do systémového přístupu zahrnujícího vzdělávání ani okrajovou zmínkou nezařadil. Zde může dvojkolejnost dělat z koncepce jen popsaný papír, protože důležitost mateřských uváděla již koncepce z roku 2010 a Nečasova vláda ve svém usnesení č. 607 ze dne 22. srpna 2012 stejně rozhodla zamítnout podporu zvýšení kapacity školek (jako součásti vzdělávacího systému), a místo toho udělat nový zákon o hlídání dětí v dětských skupinách – jistě ani tehdy souvislost se strategií z roku 2010 nehrála moc velkou roli, bohužel se ale zdá, že ji ve vztahu k činnosti MPSV nehraje dodnes,“ vysvětlil Jiří Zlatuška.
Romové mají být podporováni přednostně
Ve strategii Dienstbierova úřadu se tedy navrhuje „zařadit osoby ohrožené rasovou diskriminací a příslušníky etnických menšin mezi cílové skupiny v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, ze kterých budou přednostně podporováni uchazeči o zaměstnání.“
A také „dát přednost v rámci aktivní politiky zaměstnanosti podpoře první pracovní příležitosti u osob ohrožených rasovou diskriminací a podporovat v rámci Operačního programu zaměstnanost specifické aktivity směřující k poskytnutí první pracovní příležitosti příslušníkům etnických menšin.“
Dotace pro romské studenty a větší zastoupení v politice a veřejné správě
Dále se mimo jiné navrhuje, aby ministerstvo školství „zavedlo do roku 2016 systém podpory pro romské studenty vysokých škol jako zvláštní pozitivní opatření. Jako první krok bude potřebné zpracovat analýzu, a na jejím základě navrhnout, jak při vytvoření dotačního titulu postupovat. Finanční náklady na toto opatření činí při podpoře ve výši 60 000 Kč na jednoho studenta vysoké školy ročně a při počtu 50 studentů ročně částku 3 000 000 Kč ročně.“
Specifický cíl strategie je „sledovat zastoupení Romů v zákonodárných, exekutivních a poradních pozicích a průběžně podporovat vhodnými prostředky vyšší zastoupení Romů a Romek na všech exekutivních pozicích v rámci veřejné správy“.
Zajímavé, že strategie byla na webu vlády zveřejněna 14. května s tím, že podněty je možné zasílat do 28. května, tedy pouze po dobu 14 dní.
Kritikové politiky pozitivní diskriminace upozorňují na fakt, že zvýhodňování určité skupiny nutně diskriminuje ostatní skupiny obyvatel, jiní upozorňují na nákladnost, neefektivnost a chybná východiska takovéto politiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
