Chaloupka ParlamentnímListům.cz řekl, že s ústavní stížností počítal již předem pro případ, že by byl zákon schválen.

„Ten zákon je špatný a žádný jiný krok již ani nezbýval poté, co to prezident Klaus ani nevetoval, ani nepodepsal, čemuž jsem rozuměl tak, že říká: je to špatné, tak to nepodepíšu, ale nemám ani dost síly, abych to vetoval. Takový přístup se mi nelíbí. Po zveřejnění toho, že jsme podali ústavní stížnost, jsem slyšel nářky ČSSD, že to byl jejich nápad a oni chtěli podat stížnost a že když se o tom Věci veřejné dozvěděly, tak spěchaly, aby byly rychlejší. To je nesmysl. My jsme předem počítali s tím, že tu stížnost v případě schválení zákona podáme. Sociální demokracie mluvila, mluvila, mluvila, zatímco my jsme makali a několik lidí na tom dřelo přes Vánoce,“ řekl Chaloupka.

Podle Chaloupky byly dalším důvodem rychlosti možné podpisy smluv o prodeji či pronájmu majetku církvemi a také, aby nebyla propásnuta šedesátidenní lhůta na podání k Ústavnímu soudu. „Myslím, že ta ústavní stížnost je sepsána velice dobře a věřím, že Ústavní soud rozhodne spravedlivě. Je fakt, že ten zákon nedávali do kupy nějací hlupáci a dávali si velice záležet, aby tam bylo co nejméně napadnutelných věcí. Ale našli jsme tam věci, které může Ústavní soud posoudit tak, aby ten zákon byl zrušen,“ říká Chaloupka.

Proč se nepoužil restituční zákon z devadesátých let?

„Ten zákon je špatný. Kdysi jsem ho nazval loupeživým. Ptám se, proč, pokud tvrdíme, že restituce v devadesátých letech byly správné a byly dobře provedené, se stejný princip, který je v restitučním zákoně neaplikoval analogicky i v případě církevního majetku? Šlo to upravit o inflaci, ale ten zákon či jeho principy šly využít i nyní, aby byla rovnost mezi restituenty a nevím, proč církve mají mít něco extra a speciální zákon. A pokud byl ten zákon z devadesátých let špatný, tak se ptám, kdo odškodní ty restituenty z devadesátých let? Ať se tedy pak přihlásí, neboť tento stát má asi evidentně dostatek peněz, aby vyplatil kohokoli. Protože když vyplácíme 150 miliard církvím plus, tak asi máme peněz dost,“ myslí si Chaloupka.

Další věc, která Chaloupkovi vadí, je finanční náhrada. Zdá se mu příliš vysoká a především nikdo prý nevysvětlil, kde se to číslo vzalo: „Vyplácet takovou částku v době, kdy se propouští, zvyšují se daně, ekonomika je v recesi, nejsou peníze na policii, hasiče, důchodce, není správné. Takže všem lidem sebereme peníze a vrazíme je organizaci, která zrovna netrpí, tak to mi je proti srsti. Do církví se za poslední desetiletí nacpalo dost peněz. Je to normální zájmová organizace. Někoho baví hrát tenis, někoho baví chodit do kostela. Koho baví tenis, ať si zaplatí provoz kurtu, kdo rád chodí do kostela, ať platí církev.“