V debatě před schvalováním programu řekl například premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), že zákon o církevních restitucích je třeba respektovat, ovšem slíbil, že případnými problémy při vydávání majetku se i na podněty poslaneckých klubů bude zabývat vládní výbor. Ministerský předseda, který patří ke kritikům podoby restitucí schválených v minulém volebním období, potom bude o závěrech sněmovnu informovat.
Podle zástupců komunistické strany a Úsvitu ale příslušné úřady nechtějí po žadatelích všechny potřebné doklady a porušují tím zákon, což ale zase odmítá předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek, podle něhož jsou taková podezření bezpředmětná.
„Vede se spor o tom, jestli existuje jednotný metodický pokyn, jakým způsobem u tohoto zákona postupovat. Napřed se oficiálně řeklo, že žádný metodický pokyn není, ale příslušná mluvčí úřadu nyní uvedla, že existuje, ale nezahrnuje všechny věci, které jsou k zákroku potřeba,“ osvětlil kolegům v jednací síni díry kolem vydávání majetku komunista Vojtěch Filip. Ten ostatně k bodu vystoupil jako první.
Podle něj kolem vydávání majetku dochází k řadě duplicitních žádostí a navíc kolem těchto žádostí není ani jasné, zda je konkrétní majetek od roku 1919 v majetkovém vlastnickém pohybu, neboť k tomu leckde chybí záznamy a doklady. Není totiž prý respektován zákon o pozemkové reformě z roku 1919 a ani jeho revize z roku 1947 či soudní verdikty.
„Nejsou vůbec respektována rozhodnutí soudu, zda majetek patří pod dikci zákona, nebo nepatří,“ zdůraznil Filip.
Proto je dle něj velmi důležité, aby metodický pokyn k vydávání majetku byl zpřesněn a aby platil pro všechny povinné osoby a všechny tyto osoby postupovaly striktně podle zákona, aby nedocházelo k tomu, že vydaný majetek bude zcizen.
_profil_top.jpg)
Předseda vlády Sobotka poté zdůraznil, že norma, schválená v minulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS), neobsahuje dostatečné kontrolní mechanismy, objem majetku i lhůty jsou nereálné.
Jurečka: Asi nemáte informace
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) zmínil, že dosud se na něj předsedové opozičních poslaneckých klubů kvůli informacím o průběhu restitucí neobrátili. Navrhl tak předsedům poslaneckých klubů, že jim zprostředkuje setkání kupříkladu s ředitelem Pozemkového úřadu ČR a dalšími lidmi z příslušných státních institucí, které se vydáváním majetku zabývají.
„Pokud máte nějaký problém, nějakou pochybnost, tak to napřed řešme na této úrovni a pak to teprve přenášejme na plénum sněmovny,“ zdůraznil Jurečka. Podle něj totiž asi opozice nezná některá fakta kolem vydávání majetku církvím.
V debatě vystoupil i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který kromě jiného ze svého seznamu přečetl konkrétní čísla, kolik výzev na vydání majetku – polí, objektů, uměleckých děl apod. - úřady zaznamenaly a kolik z nich bylo odmítnuto.
„Nejsou problémy, které by naplňování zákona bránily,“ poznamenal Herman.
Babiš: Vláda to nedokázala lidem vysvětlit
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ve své řeči hlavně zdůraznil, že on sám, i poslanci ANO, ctí zásadu, že co bylo ukradeno, tak musí být vráceno.
„Ale nesouhlasíme, jak byly církevní restituce dojednány. Vláda navíc nedokázala lidem vysvětlit, jak se dospělo k částce 75 miliard a 55 miliard korun,“ řekl. Zákon byl navíc schválen prý díky hlasům obviněného a posléze i odsouzeného poslance.
„Celý proces přijímání zákona o církevních restitucích byl netransparentní a vůči občanům, kteří s událostmi po roce 1948 nemají nic společného, také nespravedlivý,“ uvedl rovněž Babiš.
Předseda Úsvitu Tomio Okamura vypíchnul ve svém projevu hlavně fakt, že církevní restituce byly přijaty proti vůli naprosté většiny občanů Česka. „Já cítím celoročně na stovkách setkání s občany, že jsou nespokojeni s tím, jak byly církevní restituce přijaty,“ řekl.
Lidovec Jiří Mihola ale debatu svých předřečníků zcela zavrhl.
Mgr. Jiří Mihola, Ph.D.
„To, co tady bylo řečeno, tak bylo řečeno jen v obecné rovině. Nebyly tady dodány žádné konkrétní věci,“ zdůraznil. Podle Miholy by neměl být zneužíván institut mimořádných schůzí, čemuž výrazně přikyvoval i místopředseda klubu TOP 09/STAN František Laudát.
Pro otevření schůze bylo jen 41 poslanců
Pro schválení pořadu schůze se našlo pouze 41 zákonodárců, proti bylo 83 poslanců. Mimořádná schůze tak pro dnešek skončila. Poslanci ale budou rokovat i v pátek, kdy mají před sebou opětovné schvalování snížení spotřební daně na pohonné hmoty a služební zákon. Očekávají se však obstrukce zejména od TOP 09/STAN a ODS.
Církve by měly podle zákona získat zpět 56 procent majetku, a to pole, lesy, rybníky i další nemovitosti za 75 miliard korun. Během 30 let by měly dostat také vyrovnání asi 80 až 90 miliard korun po započtení inflace. Stát bude naopak během 17 let postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti církví, který nyní činí asi 1,5 miliardy korun ročně.
Sociálním demokratům a hnutí ANO se při jednáních s církvemi nepodařilo dohodnout snížení peněžitých náhrad nebo zrušení inflační doložky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
