Po rozvláčných rozpravách se ale stačila ve sněmovně strhnout ještě pěkná mela, protože si předseda TOP 09 Miroslav Kalousek a předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura vzali zásadní slovo a to zcela těsně před hlasováním.
Předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) totiž podal návrh na ukončení rozpravy. Protože ale jednání dolní komory v tu chvíli vedl, proti takovému postupu protestovali předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura a šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Podle nich takový návrh podat nemohl. „Nedělejte z toho úplný Agrofert,“ řekl Kalousek v narážce na skupinu ministra financí Andreje Babiše (ANO).
Námitky proti Hamáčkovu postupu, jak je Stanjura a Kalousek podali, sněmovna zamítla. Následně ale neodvolala Hamáčka z pozice předsedajícího.
Kalousek také poukázal na to, že v klubu TOP 09 a Starostů je ještě 14 členů, kteří nevyčerpali řečnický čas. Většina z nich měla podle něho připraven návrh, o němž by bylo možné hlasovat. „Znásilnili jste parlamentní diskusi způsobem, který nemá obdoby,“ řekl Kalousek. Poslanci ODS a TOP 09 následně těsně před hlasováním opustili jednací sál.
Následně šéf sněmovny Jan Hamáček vyhlásil půlhodinovou pauzu, o niž požádal poslanecký klub KSČM. Před závěrečným hlasováním si vzal slovo ještě šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik. Oznámil, že jeho strana se při hlasování zdrží a klub podle něj bude hlasovat jednotně. Ve své řeči Kováčik ale připomněl, že v úterý „jeho“ poslancům, tedy klubu KSČM, dolní komora pohřbila zákon o majetkovém přiznání, který ležel ve sněmovně dvacet měsíců a dokonce ani koaliční poslanci pro něj nehlasovali. K tomu pak zacitoval kauzy minulých let, které se mohly ve spojitosti s touto normou vyřešit. „Zvážili jsme pro a proti...Zvážili jsme rizika nákladů, zvažovali jsme i určité obavy části živnostníků, podnikatelů, zejména na venkově,“ řekl nakonec Kováčik a vysvětloval, proč se komunisté hlasování zdrží.
Poslanci ještě hlasovali i o změně souvisejících zákonů, což je doprovodná norma. Tu také odhlasovali. Oba návrhy nyní poputují do Senátu.
Pro EET dnes hlasovala nejen vládní koalice, ale normu podpořili i někteří poslanci z klubu Úsvitu - Národní koalice a tři nezařazení poslanci.
Až 18 miliard pro stát
Vláda si od EET slibuje omezení šedé ekonomiky a zlepšení výběru daní – zhruba o 10 až 18 miliard korun. Pravicová opozice ale tvrdí, že evidence tržeb ztíží život hlavně menším podnikatelům, obává se také možného zneužití dat. Protože koalice dnes hlasovala v pevně určené datum i hodinu, podle pravice tímto postupem prý porušila sněmovní jednací řád. ODS už proto avizovala, že u Ústavního soudu napadne proceduru i samotný zákon.
Elektronická evidence tržeb se bude týkat nejprve restaurací a hotelů, a to sedm měsíců poté, co zákon vyjde ve Sbírce zákonů, což zřejmě bude od listopadu a dotkne se zhruba šedesáti tisíc podnikatelů. O tři měsíce později se bude EET týkat firem z oblasti velkoobchodu a maloobchodu, což se dotkne cca 250 tisíc podnikatelů.
Ve třetí fázi se EET má týkat ostatních podnikatelů a za další tři měsíce řemeslníků. To ale bude až po dalších sněmovních volbách, takže budoucí vláda bude mít možnost tuto povinnost ještě přehodnotit.
Obchodníci budou muset být podle zákona propojeni se servery daňové správy, kde bude každá účtenka ihned zaregistrována. Podnikatelé, kteří se budou muset do elektronické evidence tržeb zapojit, budou moci využít jednorázovou slevu až pět tisíc korun na náklady spojené se zavedením projektu.
Pro stravování v restauracích bude s výjimkou prodávaného alkoholu nově platit sazba DPH 15 procent. Dosud to bylo 21 procent. Ministr financí Andrej Babiš přišel také s návrhem na snížení DPH na prodej točeného piva a nealkoholických nápojů na deset procent. Tento svůj nápad ale prozatím v koalici neprosadil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
