Návrh ukončí podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna příštího roku. Poslanci ale vložili do novely přechodné období, jež se vztahuje na ty, kteří ke dni účinnosti zákona budou mít stavební povolení i autorizaci a podaří se jim jejich elektrárny uvést do provozu do konce roku 2015. Pak se na ně bude vztahovat podpora podle dosavadního znění zákona.

Účelem novely je omezit dopady podpory obnovitelných zdrojů na spotřebitele i na státní rozpočet. V letošním roce jde na tuto podporu kolem 45 miliard korun, z toho téměř 12 miliard jde ze státního rozpočtu. Poslanci často poukazovali na stížnosti firem, kterým kvůli vysokým nákladům na elektřinu hrozí ztráta konkurenceschopnosti a další ekonomické potíže.

Poslanci podpořili dva pozměňovací návrhy, a to od Robina Böhnische z  ČSSD, aby se ukončení podpory netýkalo vodních elektráren s nejvyšším instalovaným výkonem do deseti megawattů, a návrh, se kterým přišel původně předseda hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD).

Návrh má odkrýt vlastníky elektráren. Podporu tak nedostane kupříkladu ta akciová nebo obdobná obchodní společnost, která má i jiné než zaknihované akcie. Nemá ji dostat ani taková zahraniční firma, která nepředloží čestné prohlášení o svých akcionářích, kteří drží víc než deset procent jejích akcií.

Snižuje odvod solární daně na deset procent

Novela také stanovuje horní hranici příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů ve výši 495 korun za megawatthodinu. Snižuje i odvod solární daně z dosavadních 26 procent na deset procent. Solární daň se nově bude vztahovat na solární elektrárny uvedené do provozu do konce roku 2010 a bude trvat stejnou dobu, po jakou bude trvat právo na podporu.

Novela nyní zamíří do Senátu. Pokud by ji Senát zamítl nebo vrátil poslancům s pozměňovacím návrhem a sněmovna by už kvůli svému rozpuštění nestačila o zákonu rozhodnout, legislativní pouť předlohy by skončila a už by se o ní nejednalo.