Poslanci hovořili o OKD. Promluvil Rusnok, ale poslanci chyběli

16.08.2013 13:50

Sněmovna přijala usnesení, které navrhoval komunista Miroslav Opálka a váže se k situaci v Moravskoslezském kraji a k OKD. K návrhu dokonce vystoupil i premiér Jiří Rusnok. Jenže zákonodárce jeho projev vůbec nezajímal – nebyli v sále a dokonce nejprve nemohli usnesení ani přijmout. Chyběli totiž do kvora, takže sněmovna nebyla po několik minut ani usnášeníschopná.

Poslanci hovořili o OKD. Promluvil Rusnok, ale poslanci chyběli
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vše je marné, Rusnokův kabinet důvěru nedostává

„Když jsme uvažovali o tom, jaký bod zařadit, tak jsme chtěli vaši pozornost obrátit na Moravskoslezský kraj. To není ale jen o situaci v kraji. Je to také o výrazném poklesu spotřeby celkově a poklesu životní úrovně tisíců rodin,“ připomněl poslancům předseda klubu KSČM Pavel Kováčik, když po několika gongováních a zvoněních předsedajícího schůze Lubomíra Zaorálka (ČSSD) nebylo v sále dost poslanců. 

Zaorálek totiž nemohl „dohnat“ počet 67. Sněmovna je totiž usnášeníschopná až při třetinovém kvoru, což je z počtu všech 200 poslanců právě 67.

„Jedním usnesením se sice nikdo nenasytí, ale když sněmovna dá najevo, že je třeba ono ohrožení řešit a je tady vláda, která nabízí řešení a dáme i najevo, že se dokážeme tady domluvit a máme o tento region zájem...“ pokračoval Kováčik v kritice chybějících. Dával tím tak prostor Zaorálkovi, který stále zvonil.

„Nemám kvorum, nemám stále kvorum“ uváděl totiž stále Zaorálek několikrát za sebou jako předsedající schůze a gongoval při tom. Jenže s nervy to vzápětí nevydržel.

„Nedaří se mi odhlasovat usnesení pana poslance Opálky a já se stydím,“ zahlaholil posléze za sněmovním pultíkem.

„Vypadá to, jako bychom si nevážili sněmovny, když nejsme schopni ani získat dost poslanců. Ale chceme jen upozornit na to, co se na severu Moravy děje. Těch 20 tisíc lidí, co tam přijde o práci, a dalších 70 tisíc,“ snažil se Zaorálek poukázat na problém OKD, který předtím vysvětlil jak Opálka, tak i předseda vlády Jiří Rusnok.

Já se za vás stydím, opakoval Zaorálek

„Ty mzdy jsou tam sice až třicet tisíc za těžkou práci. Ale pro osudy těch rodin bude ztráta práce znamenat nižší spotřebu, když o ty peníze přijdou, a to dopadne na ekonomiku Česka, neboť to překročí hranice Moravskoslezského kraje. Jenže já se stydím tady za to, když ani nemáte chuť nás poslouchat,“ zahřímal také Zaorálek.

Jeden z poslanců levice předtím poukázal na to, že v sále není dostatek poslanců hlavně napravo.

„Jsou tu prázdné lavice i na levé straně,“ probudil ale spící zákonodárce slovním bodnutím exministr práce Jaromír Drábek (TOP 09).

Lidé z Ostravsko-Karvinska nemají totiž vůbec pěkné vyhlídky. Proslýchá se totiž, že tamější doly kolem OKD, které patří Zdeňkovi Bakalovi, budou muset propouštět. Bakala totiž v roce 2004 koupil skupinu Karbon Invest ovládající mimo jiné Ostravsko-karvinské doly (OKD) a Českomoravské doly.

Ovšem zatímco ještě předloni Bakala právě na uhlí vydělával nemalé peníze, tak loni a zvláště letos je už s uhlím situace tristní. OKD je totiž dceřinou společností NWR – i v ní Bakala vystupuje jako jeden z finančních investorů – a je to hlavně ona, kdo má zvláště s prodejem uhlí letos nemalé problémy. Firma je totiž zadlužená, horko těžko čelí nízkým cenám uhlí, a proto je v čím dál větší krizi. Chystá prý dokonce výrazné propouštění zaměstnanců a nejspíš i uzavírání jednotlivých provozů, což se má týkat také OKD.

„Změny byly vyvolány údajně přetlakem černého uhlí ve Spojených státech, kde se ve velkém přechází na břidlicový plyn - a ten je levnější. Proto je nyní poptávka na světovém trhu jiná. Dnes jsou dokonce i v Polsku obrovské zásoby neprodaného uhlí, které je navíc levnější, neboť v Česku se dobývá ve složitějších geologických podmínkách. To ale také znamená, že je zde dobývání uhlí režijně dražší. Těžko se ale asi bude těžit uhlí, které je neprodejné. Proto hrozí propuštění z dolů či přímo jejich uzavírání,“ zdůraznil nedávno v této souvislosti pro ParlamentníListy.cz poslanec Opálka.

Pro ten region to ale může být katastrofa, neboť když se k tomu OKD a nakonec ani stát nepostaví čelem, tak tomu regionu nebude už jak pomoci. Samotná města a ani kraj to už totiž sami nemají šanci zvládnout. Bavíme se totiž o 13 tisících propuštěných,“ poznamenala k tomu také před pár dny i poslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Celá věc je pak podle obou poslanců o to složitější, že se na OKD váží i přidružené výroby, servisní firmy, které by také ztratily práci.

Právě proto dnes ve sněmovně k problému vystoupil premiér Jiří Rusnok. Zdůraznil, že kolem problému OKD zcela jistě bude brzy vyvinuta větší aktivita směrem k vládě.

Premiér: Vláda tomu bude věnovat pozornost. Povedeme jednání

„Ty dopady budou velké, počítejme s tím,“ varoval Rusnok. I on ale poukázal na to, že koksovatelné uhlí se hromadí v tuzemsku na skládkách, přitom firma OKD se rozmáhá investičně, ale zároveň s tím má i dluhové závazky do zahraničí. Firma totiž podle něj vydala v předchozích letech dluhopisy v cizích měnách - drží je zahraniční finanční skupiny - a to bude řešení situace OKD komplikovat, soudí premiér.

Rusnoka ale prý udivuje údajná liknavost vlastníků velkých firem na severu Moravy, kterým kvůli ekonomickým potížím hrozí propouštění. „Očekával bych od nich větší aktivitu,“ řekl. Vážné jednání s těmito vlastníky o jejich záměrech je přitom podle jeho slov první krok, který chce vláda při řešení situace v Moravskoslezském kraji podniknout.

Poslanci nakonec vzali informaci vlády na vědomí. Požádali ale kabinet, aby v této souvislosti věnovala Moravskoslezskému kraji i nadále aktivní a účinnou pomoc. K tomu pak přijali usnesení přednesené komunistou Opálkou.

"Nešlo mi o nějakou dlouhou debatu, šlo mi především o to, aby sněmovna byla obeznámena s tím, co vláda činí, co činí ve spolupráci s krajskou reprezentací, s privátní sférou a státními institucemi," vysvětlil Opálka kromě jiného za sněmovním putlíkem.

Poté se zákonodráci rozutekli na oběd, od 14.00 hodin mají začít schůzi k rozpuštění Poslanecké sněmovny; hlasovat by měli ale až příští týden v úterý.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Olga Böhmová

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČT má k nezávislosti daleko asi jako na Mars... Čeští politici pozorně sledují, co se stane na Slovensku

20:21 ČT má k nezávislosti daleko asi jako na Mars... Čeští politici pozorně sledují, co se stane na Slovensku

Podpoří změny ve slovenských veřejnoprávních médiích objektivitu a vyváženost, anebo povedou k ohrož…