Novelu služebního zákona nepodpořili zejména poslanci KSČM a hnutí Úsvit. Poslední verze celkové změny služebního zákona vyplývá z dohod koalice a pravicové opozice. Na přání TOP 09 a ODS tak upravená verze předlohy nepočítá například se vznikem generálního ředitelství státní služby. Přijatá verze návrhu služebního zákona totiž předpokládá, že většinu pravomocí generálního ředitelství státní služby převezme Ministerstvo vnitra, na němž vznikne zvláštní sekce v čele s náměstkem pro státní službu.
Novela přináší i další změny. Státní správa by se například měla více otevřít i pro lidi z jiných sfér, což byl také jeden z požadavků pravice. Proti předchozímu návrhu novely se posune „překlopení“ současného stavu státní správy do státní služby z ledna na červenec příštího roku. Důvodem je podle autorů nutnost vydání značného množství předpisů, jejichž příprava by se nemusela stihnout do konce roku.
Kvůli uzákonění politických náměstků ovšem normu hodlá vetovat prezident Miloš Zeman, hrozí i ústavní stížností, a to hlavně kvůli paragrafu o politických náměstcích, jenž podle něj se zákonem nesouvisí.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
