Poslanci mají jako první bod na programu předlohu, která zvyšuje spotřební daň na cigarety, což cigarety zdraží. Před schvalováním je také novela o zavedení výjimek pro některé nekvalifikované učitele, aby nemuseli s lednem ve školství skončit.
Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek hned ráno podal návrh, aby pro třetí čtení dnes byl vymezen čas od deseti do 15.00 hodin. To mu poslanci odhlasovali.
Nejdůležitější ale bude služební zákon. Koaliční poslanci prý k němu budou hledat možnosti, jak se obstrukcím bránit. Jedním z řešení by mohla být změna jednacího řádu sněmovny, což dokonce připustil i předseda dolní komory Jan Hamáček z ČSSD. Upozornil ale, že jednací řád by se musel měnit také zákonem, a to by mohla opozice rovněž zablokovat.
„Jednou z variant, kterou připouští současný jednací řád, je omezení řečnické doby až na dvakrát deset minut,“ připomněl k této věci Český rozhlas s tím, že poslanci totiž mohou schvalovat zákony ve třetím čtení jen ve středu a v pátek od 9 do 14 hodin.
Co je podstatou služebního zákona? Norma má vést podle koalice ke zkvalitnění a odpolitizování státní správy. Zavádí mimo jiné funkci takzvaného superúředníka, tedy generálního ředitele státní služby. Jeho úřad by měl dohlížet na to, aby se při každé výměně ministrů neměnili i vrcholní úředníci. Zpřísnit by se mělo také obsazování úřednických postů ve státní správě. Zájemce bude muset projít veřejným výběrovým řízením, jeho součástí bude i pohovor v cizím jazyce.
Zatímco podle tvrzení vládních představitelů prý zákon odpolitizuje a zkvalitní státní správu, opozice namítá, že vláda si kvůli normě „zabetonuje" na vedoucích pozicích na řadu let své lidi. Pravici vadí hlavně zřízení generálního ředitelství státní služby, chce jej zrušit. Jenže požadavek opozice by znamenal nutnost novelu zcela přepracovat.
Kalousek: Nevydíráme, máme jen čtyři požadavky
„Nemáme 60 pozměňovacích návrhů. Nevydíráme. Máme čtyři požadavky, o kterých jsme přesvědčeni, že jsou nezbytné ve prospěch České republiky,“ uvedl už dříve místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Podle něj chce opozice přijetí služebního zákona blokovat tak dlouho, dokud koalice nevyhoví jejím požadavkům.
„Pokud opozice bude postupovat takovýmto způsobem a chod Poslanecké sněmovny bude zcela zablokován, je potřeba hledat takové cesty, aby sněmovna mohla demokraticky fungovat,“ podotkl ale k neprůchodné situaci premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Pokud by totiž nový zákon nebyl schválen do konce roku, podle všeho by vstoupil v platnost zákon původní, který byl schválen již před více než dvanácti lety za Zemanovy vlády a celou dobu byla jeho účinnost odkládána. Tuto skutečnost ostatně nedávno připomněl i prezident Miloš Zeman. Podle něj by se totiž výše zmiňovaným obstrukcím mohlo zabránit přijetím služebního zákona schváleného už v roce 2002.
Jenže je tu velké ale. Tento zákon totiž dává státním zaměstnancům takové benefity, že by ministr financí Andrej Babiš (ANO) musel přepracovat rozpočet na příští rok a najít na státní službu zhruba osm až deset miliard korun. Tolik by totiž podle odborníků spolykaly platy, příplatky za službu, odchodné, příspěvky k důchodu, osobní příplatky či odměny.
Podle šéfa klubu ODS Zbyňka Stanjury je ale možné připustit, že dojde i na starý zákon. Tak totiž budou splněny částečně jejich podmínky.
„V tom případě budou splněny dvě naše podmínky ze čtyř základních. Do výběrových řízení se budou moci hlásit i lidé z akademické sféry a z krajů. Nebudou ani dvojí náměstci. Navíc generální ředitel státní služby nebude vládou jmenován na sedm let, ale prezident ho jmenuje jen na tři roky,“ řekl deníku Právo Stanjura. Přesto prý doufá, že starý zákon zůstane u ledu a dojde k dohodě na úpravě nové předlohy. Podle Stanjury je totiž pro současnou koalici finančně výhodnější jejich připomínkám vyhovět.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
