Státní rozpočet s obřím schodkem platí. Vládní poslanci přehlasovali Zemanovo veto

15.11.2022 20:03

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana a stvrdila novelu letošního státního rozpočtu, která zvyšuje schválený schodek z původních 280 miliard na 375 miliard korun. Prezident ji vetoval 3. listopadu se zdůvodněním, že příjmy rozpočtu jsou nižší, než by mohly být, kdyby mu předcházela změna zákona o daních z příjmů. Rozpočet tak podle něj vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká rozpočtový výpadek ve výši 90 miliard korun.

Státní rozpočet s obřím schodkem platí. Vládní poslanci přehlasovali Zemanovo veto
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Fiala

Vláda s novelou rozpočtu přišla mimo jiné kvůli důsledkům válečného konfliktu na Ukrajině, které ještě v době sestavování rozpočtu na letošní rok nebyly známy. Reaguje i na růst životních nákladů obyvatelstva vyvolaný vysokou inflací a cenami energií. Přidává více peněz na pomoc občanům i firmám s vysokými cenami energií. Chce také navýšit příjmy rozpočtu vyšším výběrem daní, podle odhadu jejich výběru do konce roku.

Pro přehlasování prezidentova veta je zapotřebí hlasů nejméně 101 poslanců. Pro novelu rozpočtu hlasovalo 103 koaličních poslanců. Poslanci ANO a SPD hlasovali proti, dva poslanci ANO se zdrželi.

"Důvodem mého veta je skutečnost, že příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být, pokud by předložené novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022 předcházela novela zákona o daních z příjmů," napsal již dříve prezident Zeman ke zdůvodnění svého veta. Rozpočet tak podle něj vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká rozpočtový výpadek ve výši 90 miliard korun. "Přitom se při zrušení superhrubé mzdy předpokládalo, že zmíněná daňová sazba bude vrácena na původní úroveň. Tento veřejný závazek předkladatel uvedl v odůvodnění k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní," dodal Zeman.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

V roce 2020 Sněmovna schválila návrh někdejší vlády Andreje Babiše (ANO) s podporou opoziční SPD a tehdy opoziční ODS na zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent. Zdanění superhrubé mzdy znamenalo, že základem daně byla hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. Zeman tehdy zvažoval, že daňový balíček bude vetovat. Tehdejší premiér mu slíbil, že zákon bude po dvou letech změněn. Prezident požadoval, aby omezení změn na dva roky bylo obsaženo přímo v zákoně. Podle tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to nebylo legislativně proveditelné.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes řekl mimo jiné, že prezidentův důvod nemůže brát vážně. Uvedl, že nynější vláda prezidentovi takový slib neučinila. I kdyby byl slib o vyšším zdanění příjmů splněn, týkal by se rozpočtu až na příští rok, podotkl. Lhůta uplyne až letošním rokem. Řekl, že veto by chápal, kdyby prezident vrátil rozpočet těm politikům, kteří mu dočasné snížení daní slibovali.

Anketa

Jezdíte nakupovat do blízkého zahraničí?

48%
hlasovalo: 10693 lidí
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová připomněla, že klub ANO tehdy hlasoval pro zrušení zdanění superhrubé mzdy. Dodala, že toho ANO nikdy nelitovalo. Prezident podle ní vetem vyslal vzkaz, že nevidí konsolidaci financí. Vláda podle ní v novele rozpočtu zapomněla na úspory, novelu nevypracovala kvalitně, a proto ji podle ní prezident vetoval. Vládu obvinila, že plánuje zadlužit stát během svého vládnutí o více než 1200 miliard.

Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura řekl, že s důvodem veta nesouhlasí. Zrušení superhrubé mzdy, které přede dvěma lety podpořila i SPD, označil za správný krok. Novelu rozpočtu a rozpočtové hospodaření vlády však zkritizoval. Vládu mimo jiné obvinil, že zbytečně zadlužuje zemi o 375 miliard korun, ačkoli má díky rostoucím cenám meziročně o 127 miliard korun víc na příjmech.

Premiér Petr Fiala (ODS) již dříve v reakci na prezidentovo veto uvedl, že toto rozhodnutí může znamenat drobné komplikace, ale ne takové, které by nebylo možné vyřešit. Také Stanjura dnes řekl, že jde o technické zpoždění a nic dramatického se v důsledku veta nestalo.

Fiala také již dříve řekl, že zvýšení schodku pokládá za opodstatněné. Schodek se měl původně zvýšit o 50 miliard korun na 330 miliard. Sněmovna ale přijala dva koaliční pozměňovací návrhy, které zvýšily schodek celkově až o 95 miliard korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostou o 160 miliard korun a překročí dva biliony korun. Například sociální výdaje posílila vláda původně o 29 miliard korun a výdaje na obsluhu státního dluhu se mají zvýšit o čtyři miliardy korun.

Výdaje na dopady pandemie covidu zvyšuje o 4,4 miliardy korun. S návrhem zvýšit sociální výdaje o dalších sedm miliard přišel ve druhém čtení ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Peníze jsou určeny ve prospěch ministerstva práce a sociálních věcí například na nemocenské pojištění, na dávky v hmotné nouzi, na příspěvky na péči, na podpory v nezaměstnanosti a na dávky sociální podpory a pěstounské péče.

Anketa

Jste ještě schopni zajistit si dostatek kvalitního jídla?

16%
hlasovalo: 16193 lidí
Pozměňovací návrh předsedy hospodářského výboru Ivana Adamce (ODS) a poslance STAN Tomáše Müllera přidává 38 miliard na pomoc s vysokými cenami energií. Vláda se například rozhodla přidat pro letošní rok víc peněz na takzvaný úsporný tarif na energie pro domácnosti. Další peníze chce dát firmám. Podle Stanjury jde o to, aby vláda mohla vypsat programy na pomoc podnikatelům. Neočekává, že se celou částku podaří letos vyčerpat.

Navýšený rozpočet přidává i 4,4 miliardy korun na obsluhu státního dluhu, počítá s penězi na nákup policejních vozidel i na dorovnání dluhu u filmových pobídek. Mezi položkami v navýšeném rozpočtu je například 900 milionů korun pro policii na nákup služebních vozidel nebo 300 milionů korun pro hasiče na obměnu a doplnění techniky.

Pro příští rok počítá návrh rozpočtu se schodkem 295 miliard korun.

Sněmovna označila současný ruský režim za teroristický

Sněmovna dnes v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. Odsoudila zejména rozsáhlé útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo nebo klíčovou energetickou infrastrukturu. Neuznává také výsledky takzvaných referend o připojení čtyř okupovaných oblastí na východě Ukrajiny k Rusku. Pro návrh usnesení hlasovalo 129 ze 156 přítomných poslanců, proti bylo všech 14 zákonodárců opozičního hnutí SPD.

Poslanecká sněmovna "označuje v souladu s rezolucí Parlamentního shromáždění Rady Evropy současný ruský režim za teroristický", stojí v jednom z bodů usnesení. Útoky na civilisty a energetickou infrastrukturu jsou podle dolní komory zjevnou snahou o dosažení politických cílů zastrašením lidí a odpovídají teroristickým metodám. Za takzvanými referendy, které Rusko vyvolalo v Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, vidí Sněmovna legitimizování ruské agrese a anexe ukrajinského území.

"Přímé či nepřímé výhrůžky použitím jaderných zbraní, stejně tak jako falešná a nepodložená obvinění Ukrajiny z plánování použití zbraní hromadného ničení, jsou nebezpečnou eskalací napětí a hrozbou pro celoevropskou bezpečnost," stojí dále ve sněmovním usnesení předloženém Barborou Urbanovou (STAN), které vychází z dřívějších stanovisek zahraničního a bezpečnostního výboru.

Dolní komora navíc podpořila úsilí ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) o ustavení zvláštního tribunálu pro stíhání zločinu agrese i vyšetřování vedené Mezinárodním trestním soudem, které by vedlo ke stíhání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

"Ruská federace vyvolala válečný konflikt, který způsobil utrpení milionů lidí a další miliony donutil uprchnout z vlastní země," uvedla Urbanová. Většinovou podporu usnesení deklaroval za opoziční hnutí ANO jeho poslanec Jaroslav Bžoch, zdůvodnil to mimo jiné ruským ostřelováním civilních cílů na Ukrajině. "Tyto činy nemají za cíl nic jiného než zlomit ukrajinského ducha," řekl.

Zástupce SPD Jiří Kobza vyjádřil nesouhlas s tím, aby Česko podporovalo Ukrajinu finančně a dodávkami zbrani "na úkor našich lidí". Navrhoval, aby vláda prosazovala vytvoření mezinárodního trestního tribunálu, který by vyšetřil všechny zločiny spáchané na Ukrajině během rusko-ukrajnského konfliktu. Poslanec KDU-ČSL Jiří Horák se nad nesouhlasem s podporou Ukrajiny pozastavil, přirovnal kroky ruského režimu k nacistickému Německu. Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová připomenula zavlečení ukrajinských občanů včetně dětí do Ruska, přirovnala to k praktikám z éry stalinismu.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: pas, čtk

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Libor Turek, Ph.D. byl položen dotaz

Export a import

Dělám v logistice. Denně k nám chodí vagóny zboží ze zahraničí, ale od nás jich vyvážímě minimum a situce se stále zhoršuje. Děláte v této problematice něco? Jak se snažíte podporovat náš export? A je import v takové míře nezbytný? Proč?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Státní rozpočet s obřím schodkem platí. Vládní poslanci přehlasovali Zemanovo veto

20:03 Státní rozpočet s obřím schodkem platí. Vládní poslanci přehlasovali Zemanovo veto

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana a stvrdila no…