ČeskáPozice píše, že ve styku s mudžahedíny byl například poslanec STAN Stanislav Polčák, senátor za TOP 09 Jaromír Štětina, předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík, europoslanec ODS Oldřich Vlasák či poslanec KDU-ČSL Daniel Herman. Odborník na mezinárodní politiku Daniel Solis upozornil, že mudžahedíny podporují i europoslanci Jan Zahradil z ODS a Richard Falbr z ČSSD.

Nejprve marxisticko-islamističtí spojenci Chomejního

ČeskáPozice.cz popisuje historii mudžahedínů. Lidoví modžáhedové jako islamisticko-marxistická skupina mají dodnes ve znaku kromě pušky s bodákem také srp a rudou hvězdu. U počátků Lidových modžáhedů byl už v šedesátých letech manžel Marjam Radžavíové (ta je vede nyní) Masúd. Pod jeho vedením pak bojovali společně se silami ajatolláha Chomejního, který následně nastolil islamistickou teokracii, proti režimu prozápadního šáha Mohammada Rezy Pahlavího i proti zájmům USA, které tehdy teheránského krále všemožně podporovaly.

Mudžahedíni podnikali kromě agitace také gerilové a teroristické útoky a sabotáže a těmito metodami přispěli k revoluci, která v roce 1979 šáha smetla a vynesla do čela země radikálního šíitského islamistu ajatolláha Chomejního.

Islámsko-marxistická levicová gerila se poté podílela na účtování s činiteli svrženého režimu. Později se však různé revoluční proudy rozkmotřily a Radžavíovi upadli u Chomejního tábora v nemilost. A tak začal manželský pár a jeho ozbrojené bojůvky útočit i na nový režim. Například v červnu 1981 teroristé zabili v centrále prorežimní politické strany sedmdesát lidí. Zanedlouho zahynul při výbuchu jiné bomby prezident Islámské republiky Mohammad-Alí Radžáí a spolu s ním i premiér Mohammad-Džavád Báhonar. Později bojovali mudžahedíni proti vlastním krajanům, když spolupracovali s režimem Saddáma Husajna.