Válka mezi Ransdorfem a katolickou církví. V noci proběhlo další kolo

3. 2. 2014 10:41

Dramatická polemika se rozpoutala na ParlamentníchListech.cz k tématu církevních restitucí. Zahájil ji komunistický europoslanec Miloslav Ransdorf, když zveřejnil názor, že církvím se nemá nic vracet, protože nikdy nic nevlastnily. To popudilo monsignora Tomáše Holuba, generálního sekretáře České biskupské konference, který sepsal rozčílenou polemiku. Na tu však Ransdorf reagoval další náloží argumentů.

Válka mezi Ransdorfem a katolickou církví. V noci proběhlo další kolo
Foto: Václav Fiala
Popisek: Miroslav Ransdorf na mítinku komunistů v Plzni

Anketa

Souhlasíte s církevními restitucemi?

6%
91%
hlasovalo: 72793 lidí

Svou argumentaci, proč církve nikdy žádný majetek nevlastnily, vzal europoslanec od prvotních křesťanů, kteří podle něj žili v představě, že veškeré věci na světě tvoří jednotné boží vlastnictví, a pokud by si chtěl kdokoliv cokoliv přivlastnit, protivil by se přirozenému právu.

Tento mrav podle Ransdorfa změnil až ve třináctém století Tomáš Akvinský. Již předtím se však v římském soukromém právu ustálila definice vlastnictví, kterou církev už z principu nikdy nemohla naplňovat. Proto podle Ransdorfa nikdy v historii s majetkem reálně nenakládala, to vždy činili panovníci, představující stát. Církve tento majetek pouze obhospodařovaly a čerpaly jeho plody.

Text Miloslava Ransdorfa ZDE.

Ransdorfův výklad pokračuje popisem situace v českých zemích, kde podle něj do husitské revoluce nakládala církev výše popsaným způsobem se zhruba třetinou všech pozemků. V důsledku husitského hnutí si výrazně pohoršila a situace se prudce změnila až po bitvě na Bílé hoře, po které byla církev víceméně v jednotě s habsburským panovnickým dómem. I Habsburkové však vždy tento majetek považovali za státní a církvi pouze propůjčený.  

Fotogalerie: - Vláda úřaduje

Premiér Bohuslav Sobotka
Ministryně spravedlnosti Helena Válková
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek
Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová
Ministr obrany Martin Stropnický s ministrem dopra...

Fotogalerie: - Ne církevním restitucím

Demonstrace proti církevním restitucím na Václavsk...
Demonstrace proti církevním restitucím na Václavsk...
Demonstrace proti církevním restitucím na Václavsk...
Demonstrace proti církevním restitucím na Václavsk...
Demonstrace proti církevním restitucím na Václavsk...
Demonstrace proti církevním restitucím na Václavsk...

Po roce 1918 proběhla pozemková reforma, která zmenšila církevní, ale například i šlechtické latifundie. Podstatou byl odprodej pozemků těm, kteří je již desítky let z pozice nájemců reálně obhospodařovali. Církve za to dostaly zaplaceno, ale přesto byla reforma sabotována ministrem vnitra ze spřízněné Agrární strany, který z ní vyňal pily, mlýny a další zemědělské podniky.

Anketa

Zakázali byste KSČM?

13%
87%
hlasovalo: 6067 lidí

Po únoru 1948 došlo k radikální změně hospodářského zabezpečení církví ve smyslu podřízení Ministerstvu kultury. Státní úřad pro věci církevní majetek spravoval prostřednictvím zvláštního fondu a hlídal jeho využívání ke skutečně náboženským účelům.

„Shrnu-li dosavadní fakta, v případě tzv. církevních restitucí nejde o restituce. K majetku přichází někdo, kdo ho nikdy v pravém slova smyslu nevlastnil,“ uzavřel Ransdorf a doplnil, že katolická církev po roce 1990 vytvořila ekonomickou základnu politického klerikalismu, jehož představitelé na oplátku prosadili tento pochybný majetkový převrat.

Odpověď „zabláceného faráře": Už sto let vykopáváte válečnou sekeru

Na jeho text reagoval generální sekretář biskupské konference monsignor Holub vzkazem, že se jedná o vykopání válečné sekery. Nejedná se prý o nic nového, podobné útoky na církev se podle něj cíleně objevují již více než sto let. „Ta je tu již bezmála sto let uložena pod zemí velmi mělce a čas od času o ni někdo zakopne, až se nechce věřit, že vždy nechtěně,“ píše biskup o válečné sekeře.

Fotogalerie: - Komunismus včera a dnes

V Břevnovském klášteře proběhla konference Komunis...
V Břevnovském klášteře proběhla konference Komunis...
V Břevnovském klášteře proběhla konference Komunis...
V Břevnovském klášteře proběhla konference Komunis...
V Břevnovském klášteře proběhla konference Komunis...
V Břevnovském klášteře proběhla konference Komunis...

Poznámky o majetku prý monsignora Holuba uráží, neboť sám ctí výzvu papeže Františka, aby se bez zablácených bot na faru nevracel, což mu prý jeho farníci mohou dosvědčit. Proto má na komunistu dvacet jedna otázek, o jejichž zodpovězení žádá.

Text mons. Holuba ZDE.

Kromě otázek vyloženě exaktních, například zda europoslanec četl knihu historika Zdeňka Kalisty „Tvář Baroka“, nebo jak by definoval „přesun státního majetku“ monsignora především zajímá, kdo jsou podle Ransdorfa oni hroziví „preláti“, o kterých píše, a v čem se jejich vůle liší od postoje „lidu“, o němž se komunistický europoslanec tak rád zmiňuje. Rovněž jej zaujal ničím nedoložený Ransdorfův názor, že značná část katolické obce je proti restitucím.

Mimo jiné Holuba zajímá, proč komunisté doposud nepodali žádný podnět k vyšetřování krádeží, k nimž prý nyní dochází na pozemkových úřadech, které majetky jednotlivým diecézím vydávají. Rovněž se ohradil proti tvrzení europoslance, že kardinál Tomášek již v roce 1991 slíbil, že církev nebude mít žádné majetkové nároky. Toto tvrzení se prý neustále objevuje, proto biskup vyzývá, aby někdo doložil, že vůbec kdy zaznělo.  

Rovněž se pozastavuje nad tím, že komunista pléduje za „promyšlenou koncepci uspokojování náboženských potřeb“, a přitom jeho strana za dvacet let svého sněmovního působení nebyla schopna nic takového předložit.

Nešťastní katolíci prý chodí prosit ke komunistům

Polemika biskupského sekretáře se na ParlamentníchListech.cz objevila během nedělního odpoledne. Ještě během noci, přesněji před třetí hodinou ranní, pak europoslanec Ransdorf jeho výzvě vyhověl a jednadvacet otázek skutečně zodpověděl.

Pod pojem „preláti“ prý řadí všechny, kteří na začátku mluví o evangeliu a nakonec skončí u politiky. Do této kategorie zařadil i samotného msg. Holuba, spolu s kardinály Vlkem a Dukou, nebo msg. Halíkem. Tito lidé prý porušují větu, že nelze sloužit současně bohu a mamonu, čímž se diametrálně liší například od papeže Františka.

Odpovědi Miloslava Ransdorfa ZDE.

Europoslanec navíc prozradil, že ze svých rozhovorů s lidmi ví, že odpor k církevním restitucím je skutečně masový, a právě proto se vůle lidu liší od vůle prelátů, kteří majetkový převod vymáhají. Stejnou osobní zkušeností dokládá i tvrzení, že s restitucemi nesouhlasí i mnoho katolíků. Mnoho z nich se prý dokonce obrací na sekretariáty KSČM a žádají ji, aby věc zastavila a nebyla dále poškozována prestiž jejich církve. Někteří z těchto katolíků jsou prý dokonce členy KSČM, byť by to prý zabláceného monsignora Holuba asi překvapilo.

Na výzvu k doložení výroku kardinála Tomáška europoslanec odpověděl: „Vlastním obrovský výstřižkový archiv, archivy arcibiskupství samozřejmě nedisponuji. Vycházím z dobového tisku, který tuto informaci přinesl.“

Ohledně Kalistovy Tváře Baroka Ransdorf ujišťuje, že ji zná, stejně jako další publikace na téma daného historického období. Podle něj leccos přinesla, zejména v oblasti umění. „Ale jde o to, že to vše bylo vykoupeno znevolněním (i duchovním) našeho – podle Vás asi neuchopitelného -  lidu,“ píše Ransdorf. Zatímco do sedmnáctého století prý byly české země prostorem, který aktivně vytvářel podobu Evropy, poté už jen následovalo to, co se dělo jinde.

Na dotaz, co znamená „konflikt mezi římskokatolickou církví a státem“ po roce 1948, řekl Ransdorf následující. Podle něj by církevní funkcionář na úrovni biskupa mohl vědět například o tom, že v roce 1949 papež Pius XII. exkomunikoval z církve všechny komunisty, takže represe nebyly způsobeny jenom zlou vůlí komunistů. Ransdorf k tomu doplňuje, že v roce 1949 byla většina komunistů katolíky, a proto papežská exkomunikace postihla skutečně miliony lidí.

Na dotaz, proč komunisté doposud nepředložili promyšlenou koncepci uspokojování náboženských potřeb, se prý Ransdorf musí jen trpně pousmát. Od začátku 90. let vládla tak vypjatá antikomunistická atmosféra, že jakýkoli seberacionálnější návrh z naší strany byl smeten. „Mohli jsme navrhovat cokoliv a bylo to apriorně odmítáno,“ připomíná europoslanec. Zejména po roce 2010 prý pravicová koalice svou většinou válcovala cokoliv.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jakub Vosáhlo
reklama

Produkt zdarma za recenzi?

Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Generál Pavel prezidentem? Zeptali jsme se ve Sněmovně, co na to říkají. To zase bude infarktů a pohoršení

19:58 Generál Pavel prezidentem? Zeptali jsme se ve Sněmovně, co na to říkají. To zase bude infarktů a pohoršení

ANKETA Do prezidentských voleb je daleko, víc než tři roky. Přesto se už ozval první možný kandidát,…