Bývalá Kubiceho úřednice znovu o poměrech na úřadu hrůzy a strachu

Tak to vidí úřednice Helena Bartůňková, která byla na začátku roku z Ministerstva vnitra propuštěna, dle svých slov nespravedlivě. Na tamním tiskovém odboru se k tomu nechtějí vyjadřovat.

ParlamentníListy.cz oslovily tiskový odbor Ministerstva vnitra (MV). Přes něj v rámci vyváženosti nabídly kritizovaným úředníkům možnost obrany zveřejněním jejich názorů k celé problematice.

„Děkujeme za nabídku. Nemáme ale v úmyslu řešit personální záležitosti bývalých zaměstnanců Ministerstva vnitra formou mediálních rozhovorů. Paní Bartůňková dostala výpověď v souladu se zákoníkem práce a se souhlasem místní odborové organizace. To je vše, co se k tomu dá říci,“ napsal Vladimír Řepka, vedoucí tamního oddělení komunikace. Ministerstvo vnitra tedy ke kritice Heleny Bartůňkové zaujalo postoj pštrosa. Strká hlavu do písku. Bartůňková však ParlamentnímListům.cz sdělila další zkušenosti s poměry na tomto silovém ministerstvu.

Ministerstvo hrůzy a strachu

A jaké největší chyby spatřuje Bartůňková u současného vedení vnitra? „Připadá mi jako nejméně kompetentní, jak z hlediska odbornosti, tak z hlediska osobnostních, tedy morálních předpokladů. Každá vyhraná revoluce, ať krvavá či sametová, s sebou přináší prvotní zmatek a chaos, než se poměry poněkud ustálí a noví vládci přijdou na to, že věci musí mít svůj řád, aby společnost mohla vůbec fungovat. Jestliže však politicky nově dosazený ministr po více než dvaceti letech od sametové revoluce o podstatě chodu státní správy nic neví, je to na pováženou. Nepochopil rozdíl mezi policií jako bezpečnostní mocenskou složkou a vnitrem jako správním úřadem. Zahájil svou činnost personálním otřesem a namísto odborníků se obklopil kamarády z policejních složek či dalšími zájmovými osobami, které jsou na tom z hlediska znalosti chodu státních správních úřadů stejně jako on. To pak nastává totální destabilizace.

Z existenčních důvodů se všichni začnou bát všech a mají strach projevit jakýkoliv názor. Shrnu-li to stručně, díky současnému vedení se Ministerstvo vnitra stalo resortem hrůzy a strachu a místo pořádné práce se tam základní prioritou stalo zůstat na výplatní listině. V takové atmosféře nelze normálně pracovat, natož pak vytvářet jakékoliv užitečné hodnoty pro společnost,“ říká.

Jan Kubice

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Křupan s diplomem Mgr.

Začíná být konkrétní. „Naprosto klasickým případem je právě odbor interního auditu a kontroly, do jehož čela byl dosazen kamarád Kubiceho Plaňanský. Je to bývalý detektiv Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) se specializací na násilnou trestnou činnost. Po odchodu z ÚOOZ byl zástupcem ředitele gymnázia v Českých Budějovicích s aprobací na tělesnou výchovu, který se od října 2010 stal též zastupitelem obce Týn nad Vltavou. Aniž by znal strukturu resortu Ministerstva vnitra, který se sestává z více jak 50 účetních jednotek, například policie, škol, archivů, muzea, základních registrů a příspěvkových organizací, a cokoliv věděl o právním prostředí spojeném s civilní kontrolou a interním auditem, například o zákonu o finanční kontrole, rozpočtových pravidlech, zákonu o majetku státu, zákonu o veřejných zakázkách, zákonu o účetnictví, zákoníku práce a dalších předpisech vztahujících se k práci finanční kontroly a řízení - například organizační řád, pracovní řád a ostatní předpisy - úplně rozhasil původní pracovní týmy specializované na určité druhy práce. Všechny původní vedoucí zaměstnance postupně odvolal, tedy Zolicha, Krejčířovou, Fialkovou, Marka, aby je vzápětí nahradil svými bývalými známými policisty, tedy Kuncem, Michalcem, Sekyrou, Nitkulincem," líčí Bartůňková.

„Takže celé vedení, vyjma bývalého ředitele odboru finanční kontroly, bylo do čtyř měsíců složeno z lidí, kteří naprosto nic nevěděli o práci, kterou měli organizovat, řídit a kontrolovat, což je základní povinností vedoucích zaměstnanců. Nezůstalo však pouze u nich. Nátlak začal vyvíjet i na další zaměstnance a za jeho působení počet účelových organizačních změn, tedy přemísťování zaměstnanců na jiné funkce nebo do jiných oddělení, úpravy osobních příplatků či příplatků za vedení, dosáhl naprostého rekordu v dějinách kontrolních útvarů vnitra. Zkuste v tomto ohledu učinit dotaz u odboru personálního, zda bude ochoten poskytnout pravdivé informace o všech těchto rošádách od jeho ředitelování na tomto odboru. Kdo ví něco o kontrole, tak pochopí, jak je důležitá znalost prostředí, které má být kontrolováno a kdo ví něco o řízení, určitě by vnímal, že se zaměstnanci je třeba komunikovat a nikoliv jim velet. Na vnitru platí zákoník práce a nikoliv zákon o služebním poměru jako u policie. Také je otázkou minimální slušnosti se při svém nástupu podřízeným alespoň představit a nastínit základní koncepci práce a spolupráce. Od července 2011 až do mého odchodu na konci února 2012 to Plaňanský neudělal. Rovněž bývá obvyklé, že ředitelé svým podřízeným před Vánoci popřejí hezké svátky, což ho také nenapadlo. Prostě křupan s diplomem Mgr., nemající odborné ani osobnostní předpoklady k zastávání jakékoliv vedoucí funkce v civilním prostředí, dávající okázale najevo svůj kamarádský vztah s ministrem a omámený momentální mocí. Sama skutečnost, že tento ředitel minimálně ve dvou případech, na které jsem dopředu upozorňovala, zcela vědomě a prokazatelně porušil rozpočtovou kázeň, hovoří sama za sebe. Přesto i nadále zůstává na místě, ačkoliv jsem o situaci informovala jak premiéra, tak ministra vnitra a posléze i Generální finanční ředitelství. Jestliže se tento takzvaný odborník zeptá svých podřízených, zda mohou finanční orgány provádět kontrolu u jeho útvaru, pak nemám, co bych dodala. Stačí si přečíst zákon o finanční kontrole, který by měl být základní alfou a omegou jeho práce a v tomto konkrétním případě § 7 odst. 2. Tento odbor už opouštějí nebo jsou vymísťováni i ti, které sám přijal do pracovního poměru,“ sděluje dále.

Personální pikle

A v konkrétnostech pokračuje: „Rovněž do funkce ředitele odboru personálního byl Kubicem jmenován bývalý policista, a to ředitel bývalé Inspekce MV JUDr. Zdeněk Pelc. Ptám se, co asi mohl vědět o personální práci na MV, když s touto problematikou nepřišel nikdy do kontaktu? Nic, koneckonců to také předváděl v praxi. Každý den se scházel u skleničky s Plaňanským a kuli personální pikle. Když jsem za jeho působení projevila údiv nad tím, jak probíhají změny systemizace pracovních míst u odboru interního auditu a kontroly bez ohledu na předpisy, bylo mi jedním zaměstnancem z odboru personálního sděleno, že teď už se nejede podle pravidel, ale podle toho, jak má kdo silné postavení u ministra. Dalšího překvapení jsem se dožila, když opatření, které bez výhrad podepsal, pak v rámci schvalovacího řízení v souvislosti s kontrolou týkající se kontrolního průzkumu z oblasti uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, sám napadl.“

„K ostatním se moc vyjadřovat nemohu, neboť jsem s nimi nepřišla pracovně do styku, ale nebude pro vás asi problém si v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím zjistit, kolik bývalých policejních důstojníků bylo za působení Kubiceho přijato na vnitro a v jakých pozicích působili či působí. Ještě bych chápala ingerenci bývalých policistů do útvarů vnitra, které se zabývají bezpečnostní politikou, ale v ostatních případech to považuji za nevhodné už proto, že policisté zvyklí na nedílnou velitelskou pravomoc ve vedoucích funkcích velí a v podřízených funkcích plní příkazy bez ohledu na to, zda jsou tyto příkazy správné či nikoliv, a nejsou zvyklí jít do střetu za správnou věc. Státní správa by ale neměla být ovčí farmou, vždyť se v ní mají tvořit pravidla, která by měla sloužit občanům, kteří si ji platí ze svých daní,“ dodává.

Harakiri pod taktovou Kubiceho

Posléze se ještě Bartůňková zamyslí nad systemizací pracovních míst na Ministerstvu vnitra. „Systemizace pracovních míst ve státní správě definuje strukturu základních organizačních útvarů z hlediska vymezení jejich skladby, která stanovuje vnitřní členění tohoto útvaru, například odbor a počet oddělení působících v tomto odboru, a určení počtu plánovaných pracovních míst podle katalogu prací, například ředitel, zástupce ředitele, vedoucí oddělení, ostatní zaměstnanci s příplatkem za vedení a řadoví zaměstnanci v určité funkci a platovém zařazení. Měla by sloužit jako nástroj stanovení optimální struktury úřadu za účelem řádně zabezpečit úkoly, které má podle právních předpisů zajišťovat. V reálné praxi se však stala spíše prostředkem k vytváření organizačních celků a pracovních míst pro umístění zájmových osob. Například právě u odboru interního auditu a kontroly to nakonec vyústilo v to, že u dvou oddělení bylo nakonec systemizováno více pracovních míst s příplatkem za vedení, než bylo řadových zaměstnanců, kteří měli být řízeni. Nezřídka se také využívá k možnosti odstranění nepohodlných osob tím, že se v ní provede účelová změna, například se zruší pracovní pozice nebo se změní její obsah či název, čímž vznikne uměle vytvořený důvod k propuštění zaměstnance z takzvaně organizačních důvodů. Harakiri, které se v této oblasti za působení Kubiceho pořádalo, jednoznačně vypovídá o naprosté bezkoncepčnosti, účelovosti a klientelismu. Dělo se to i dříve, ale nikoliv v takovém měřítku. Jestliže se mi současný kancléř MV snažil v odpovědi na mé podání vysvětlit, že neustálé organizační změny jsou logickým důsledkem ekonomických změn, tak já tvrdím, že jsou logickým důsledkem zpolitizované státní správy, nekoncepčnosti a klientelismu jako jednoho z druhů korupce, a je jen potřeba to nazývat pravými jmény. Namísto toho, aby se státní správa po více jak dvaceti letech po převratu stabilizovala, dochází k soustavnému prohlubování její destabilizace, jejímž průvodním jevem je naprostá netransparentnost prostředí, ve kterém nelze z hlediska neutěšeného právního prostředí jednoznačně obvinit konkrétní osoby skutečně odpovědné za současný marasmus, nehospodárné, neefektivní a neúčelné vynakládání prostředků státního rozpočtu, tedy daní daňových poplatníků, či celkové neradostné hospodaření s majetkem státu. Vedle toho je třeba vnímat i souvislost s hazardem mozkového potencionálu a lidskými osudy, který takový přístup vedení MV k organizaci řízení provázel a provází. Vždy, když se struktura organizace a obsazování pracovních míst přizpůsobuje lokálním zájmům jednotlivců a nikoliv skutečným potřebám, je to špatně a v budoucnosti se to vymstí,“ zakončuje Helena Bartůňková, která byla z vnitra propuštěna na začátku roku.