Termín 31. května, který ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) dostal od politického grémia pro vyhlášení nového konkurzu na ředitele Národní galerie, je dle jeho slov „politický“. „Absolutně nerezonuje v odborné veřejnosti," uvedl Staněk. Odborná veřejnost podle ministra kultury v demisi Antonína Staňka (ČSSD) očekává, že před samotnou formulací výběrového řízení na nového ředitele Národní galerie dojde k otevření širší a konstruktivní debaty o směřování Národní galerie, případně o jejím financování.
Tyto otázky jsou podle Staňka „nezbytné" i pro budoucího možného ředitele Národní galerie, který se bude hlásit do výběrového řízení.
Na mimořádné tiskové konferenci ve čtvrtek Staněk prozradil i jména některých osobností kulturní sféry, se kterými o tomto tématu jednal.
Jsou jimi například komisař českého pavilonu v Benátkách a kurátor Národní galerie Adam Budal, ředitel Moravské galerie v Brně Jan Press, prorektor Akademie výtvarných umění v Praze Vít Havránek či Radim Vondráček, předseda uměleckohistorické společnosti a ředitel sbírek a výzkumu uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
„To jsou významné osobnosti, které jsou připraveny vést ten dialog. Jsou připraveny s námi do té debaty vstoupit a být jejími moderátory," uvedl ministr. Zmínil i nějaká jména ze zahraničí. „Pro mne je samozřejmě velmi cenné, že je připraven spolu s ním vést tuto debatu také Peter Pakesch, ředitel nadace Maria Lassnig a bývalý ředitel Kunsthalle v Gratzu," uvedl Staněk. „Mezinárodní autorita," doplnil.
„V tuto chvíli jsem oslovil i pět ředitelů evropských muzejí, ředitele dánského muzea Arken, ředitele muzea v Haagu, ředitele finského muzea Amos Rex, ředitele muzea Luxembourg v Paříži. Ti všichni mají zájem se do debaty velice intenzivně zapojit. Čili závěr je jasný, není třeba v tuto chvíli nic uspěchat. Je potřeba nepohlednout politickým tlakům. Je potřeba dát prostor odborné veřejnosti, aby měla možnost se vyjádřit," doplnil Staněk. Cílem je podle Staňka vést debatu s odbornou veřejností a připravit kvalitní a transparentní výběrové řízení.
Má Babiš navrhnout konec ministra Staňka ve vládě? Pak by ho Zeman už musel odvolatAnketa
Zmínil i případnou šanci na budoucí realizaci projektu Kaplického knihovny. K podpisu je podle Staňka připraveno trojstranné memorandum mezi Národní knihovnou, Eliškou Kaplickou a Ministerstvem kultury. V případě, pokud by se Národní knihovna Kaplického projekt rozhodla využít, je Eliška Kaplická připravena poskytnout Národní knihovně bezplatně veškerá práva, uvedl Staněk.
Staněk vyvolal nevoli v části společnosti poté, co z čela Národní galerie odvolal jejího dlouholetého ředitele Jiřího Fajta. Proti ministrovi vznikla petice, kterou podepsaly tisíce lidí, zejména z kulturní scény.
Staněk posléze vzhledem k sílícímu tlaku z funkce rezignoval. Prezident Miloš Zeman ovšem jeho demisi nepřijal. Tomuto tématu se Staněk věnoval v samotném závěru tiskové konference. „Na závěr mi dovolte možná trochu osobní konstatování," uvedl končící ministr.
Rezort ministerstva kultury představuje 29 příspěvkových organizací včetně samotného ministerstva, v kterých je 6,5 tisíce zaměstnanců, uvedl Staněk. „Jsou to lidé, u kterých jsem já osobně nezaznamenal jediný projev nedůvěry, jediný projev odporu nebo zklamání. Všichni ti lidé pracují a určitě jste nezaznamenali, že by se zavřelo, nebo že by nefungovala národní knihovna," hájil svou práci.
Rezort kultury je podle Staňka líčen, jako by byl v rozkladu a že jej Staněk jako ministr kultury naprosto rozvrátil. Podle Staňka je ale „naprosto funkční“ a lidé v něm si i nadále „plní své povinnosti“. „Je to šest a půl tisíce lidí proti sedmi tisícům petentů. Je to šest a půl tisíce konkrétních lidí. Já jim chci touto cestou poděkovat. Je to za to, že v podmínkách, které mají, odvádějí skvělou práci," dodal Staněk.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
