„Je stále více signálů, že rebelové daňový balíček nepodpoří, a vláda tak padne. Nečas z nich udělal pomalu zrůdy a neexistuje teď pro ně žádný exit či zadní vrátka. Už nemají co ztratit, protože se do ODS už nemohou vrátit, respektive se nemohou vrátit do ODS, jejíž předsedou by byl Petr Nečas. Nevím, co by se muselo stát, aby vláda nepadla. Dle současného stavu věci to opravdu vypadá tak, že vláda padne,“ řekl ParlamentnímListům.cz vysoce postavený člen ODS.
Otázka možného pádu vlády je i důležitá z hlediska nadcházejícího kongresu ODS, který se má konat od 2. do 4. listopadu v Brně. Podle informací redakce byl plán premiéra Petra Nečase takový, že by se o daňovém balíčku hlasovalo finálně až po kongresu ODS.
Oddělit od sebe premiéra a předsedu
Na rychle svolaném kongresu by totiž chtěl prý Nečas obnovit svůj předsednický mandát a případně přijmout usnesení kongresu, které by zavazovalo poslance, aby hlasovali pro daňový balíček. Otázka ale je, zda se Nečasovi vskutku podaří v programu schůze prosadit, aby se o balíčku hlasovalo až po kongresu. Schůze sněmovny, kde se rozhodne, začíná 23. října.
Objevily se i hlasy, že by se funkce předsedy ODS a premiéra daly oddělit a Nečas by byl premiérem, zatímco předsedou strany by byl někdo jiný. V případě, že by Nečasova vláda padla, nový předseda ODS by se potom mohl stát premiérem pověřeným sestavením nové vlády.
Ohledně potenciálních pretendentů na post předsedy ODS či premiéra po Petru Nečasovi se hovořilo o ministrovi průmyslu Martinu Kubovi a ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi. Podle informací ParlamentníchListů.cz se však Kuba v poslední době spíše stahuje do pozadí a jak avizoval i v médiích, proti Petru Nečasovi kandidovat nebude.
V současnosti není jasné, co udělá Pavel Blažek, a zda by o předsedy ODS a následně premiéra usiloval. Není ale vyloučeno, že by se mohl objevit ještě jiný, kompromisní kandidát.
Psali jsme:
Otázku důvěry by asi stáhnout nešlo. Jenom celý zákon
Objevily se prý také hlasy, že by se nějakým způsobem odvolalo to, že s daňovým balíčkem je spojená otázka důvěry vládě. Návrh zákona může vzít navrhovatel zpět až do skončení druhého čtení, poté již k tomu potřebuje souhlas Poslanecké sněmovny. Šlo by tedy stáhnout celý návrh zákona, se kterým vláda spojila otázku důvěry, ale minimálně problematické by bylo „odebrat“ od zákona otázku důvěry.
Ředitelka Parlamentního institutu a expertka na ústavní právo a parlamentarismus Jindřiška Syllová si myslí, že by vláda musela nejspíš vzít zpět celý návrh zákona.
„Já si myslím, že by museli vzít zpět celý návrh zákona, nejen otázku důvěry. Je ale pravda, že tato otázka v praxi ještě nebyla řešena, protože nebylo ani řešeno, co to znamená to spojení zákona s vyslovením důvěry vládě. U toho samotného spojení zákona s otázkou důvěry vládě jsou možné tři různé výklady. Tento institut se ale běžně neaplikuje,“ řekla ParlamentnímListům.cz Syllová.
„K celé věci neexistuje precedens, tak je problematické říci, jak by se mohlo postupovat. Zdali by šlo nechat zákon v legislativním procesu a stáhnout zpět jenom otázku důvěry, to se mi po pravdě řečeno moc nezdá. Je to uděláno jako jeden návrh a je to spojeno dohromady. Když je takový zákon spojen s otázkou důvěry, tak pro něj platí i jiné lhůty než u běžných zákonů. Když je tedy otázka důvěry spojena se nějakým zákonem, tak pro projednávání toho zákona platí jiný proces, než když se to nespojí. Z toho tedy vyvozuji to, že by se musel stáhnout celý návrh zákona, tedy zákon jako takový i otázka důvěry. Mohou na to být ale i jiné právní názory,“ dodala ústavní právnička.
Psali jsme:
Prezident může případně rozpustit sněmovnu
Návrh zákona, vládního daňového balíčku, byl rozeslán poslancům jako tisk 801/0 6. září. Vláda spojila s návrhem žádost o vyslovení důvěry a žádá, aby Sněmovna skončila projednávání návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení (jak o tom hovoří § 83 odstavec 2 zákona č. 90/1995 Sb, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů).
První čtení proběhlo 18. září na 46. schůzi. Rozpočtový výbor projednal návrh zákona a vydal 12. října usnesení doručené poslancům jako tisk 801/1 s pozměňovacími návrhy.
Podle Ústavy (čl. 35 a čl. 44) je vláda oprávněna žádat, aby sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení, pokud s tím vláda spojí žádost o vyslovení důvěry. Jestliže se sněmovna neusnese do tří měsíců o tomto návrhu, může být prezidentem rozpuštěna. Pro projednávání návrhu zákona, pokud s ním vláda spojila žádost o vyslovení důvěry, platí ustanovení § 96 Jednacího řádu, podle kterého o časovém postupu rozhodne jednotlivě vždy sněmovna, z čehož vyplývá, že není nutno dodržovat stanovené lhůty.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Lukáš Petřík
