Odpůrci miliard pro církve, prý to máte marné: Restitucím nic nebrání

04.09.2012 4:29

Církevní restituce by měla tento týden po vrácení Senátem projednávat sněmovna a rétorika se z obou stran náležitě vyostřuje. Mnohdy se ozývají i hlasy, že hrozí prolomení Benešových dekretů. Historik specializující se i na církevní dějiny Jaroslav Šebek tyto otázky pro ParlamentníListy.cz vyjasnil.

Odpůrci miliard pro církve, prý to máte marné: Restitucím nic nebrání
Foto: hns
Popisek: Církevní restituce-ilustrační koláž
reklama

Značně kriticky se k současnému návrhu zákona v pondělí v podrobném článku vyjádřil ústavní právník profesor Václav Pavlíček, který se prolomení zmíněné hranice obává a zpochybňuje i výši finanční kompenzace za majetek, který už vrácen být nemůže.

SLEDUJEME Miliardy pro církve

Záruku, že nedojde k prolomení hranice února 1948, požaduje po vládní koalici prezident Václav Klaus, na kterého však dosti expresivně reagoval ministr financí Miroslav Kalousek, když prezidentovi vzkázal, že nějaké záruky jsou nesmyslné.

Církevní restituce Únor 1948 neprolomí

Historik Jaroslav Šebek Historického ústavu Akademie věd ČR, který se zaměřuje i na církevní dějiny v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz mnohé z těchto nejasností vysvětlil. Při současné podobě návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi se podle něho prolomení hranice 25. února 1948 bát nemusíme.

„Podle návrhu zákona se může vracet jenom ten nemovitý majetek, který skutečně prokazatelně církevní instituce, jež o něj žádá, vlastnila k 25. únoru 1948. Tam by k průlomu jakékoliv restituční hranice nemělo dojít mimo toto datum. Spornou věcí tu je zákon z července 1947, na jehož základě byla provedena revize pozemkové reformy z roku 1919. Podle tohoto zákona z roku 1947 se stát zavázal, že majetek bude vykoupen za náhradu, ovšem k tomu nikdy nedošlo,“ vysvětluje Šebek.

Z tohoto hlediska pak dle jeho slov nedošlo k naplnění zákonné podstaty tohoto zákona, ale podstatné je, že rok 1947 i v tomto případně není prolomen, protože církve za svůj majetek, který měl být podle tohoto zákona vyvlastněn, náhradu nedostaly. „Na rozdíl od takzvaného Lex Schwarzenberg, na jehož základě byly vyvlastněny majetky hlubocké větve tohoto rodu v jižních Čechách, kde bylo v zákonu zcela jasně řečeno, že tato operace vyvlastnění se děje bez náhrady,“ uvedl.

Benešovy dekrety jsou v bezpečí

Za důležité považuje připomenout problematiku, která se týká Řádu německých rytířů. „Ten byl vyvlastněn už v době druhé světové války a v poválečném období žádal o navrácení tohoto majetku, ale do roku 1948 to nebylo soudně vyřízeno. Takže ani majetky německého řádu nepatří do této restituce, respektive do restituce na základě zákona, který bude znovu projednávat Poslanecká sněmovna. Ani tady prolomení hranice 25. února 1948 a znovu opakuji, že každá církevní instituce musí doložit, že v okamžiku převzetí moci KSČ byla skutečně vlastníkem,“ mírní obavy historik.

„Toto jsou kroky, které možnosti zneužití zákona k prolomení například i Benešových dekretů mohou zabránit. Tím je často argumentováno, ale právě na příkladu německých rytířů, kde se z jejich strany objevily snahy také prosadit své majetkové nároky v dřívějších dobách, vidíme, že to možné není. Oni nemohou doložit, že v roce 1948 byly vlastníky tohoto majetku,“ odmítá docent Šebek spekulace nejen odpůrců restitucí.

Pokud by se o tom někdy v budoucnu mělo diskutovat, tak prý jedině na základě nějakého nového legislativního nástroje. „Tento zákon to určitě neumožňuje. Jsem přesvědčen, že tyto záležitosti snad byly ošetřeny dobře. Samozřejmě pak samotné vydávání majetku církvím musí být naprosto transparentní, aby nedošlo třeba k pochybení či omylu v rámci nějakého soudního projednávání, ale pokud se bavíme obecně o tomto zákonu, jsou tam nastaveny mechanismy, aby k prolomení restituční hranice nedošlo,“ ujišťuje v rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz.

Jaká kolaborace? Církev patřila k nejvíce stíhaným

„Takové diskuse spíše mohou vést k tomu, že tím znejistí někteří poslanci vládní koalice ještě před hlasováním ve sněmovně, především z ODS,“ zmínil možný důvod, proč mohou být obavy z prolomení února 1948 stále opakovány.  

Pokud jde o částku finanční kompenzace za část zabaveného nemovitého majetku, tak její výsledná výše zhruba 75 miliard korun nebyla podle docenta Šebka určena církví, jak profesor Pavlíček v článku píše, ale odhad byl utvořen už v roce 2008. „Tehdy byla přizvána konzultační firma Ernest & Young, která na základě participace odborníků z Vysoké školy ekonomické právě proto, aby se jednalo o nezávislý posudek, dospěla k tomuto odhadu a s tím se operuje od roku 2008 a navíc tehdy, jak uvádějí představitelé církví i koalice, s tímto postupem souhlasila i ČSSD, která v té komisi měla své zástupce,“ zdůraznil historik s poukazem na značný názorový obrat socialistů.

Jako pomocná zbraň slouží bojovníkům proti stávající podobě restitucí otázka údajné kolaborace. „Tady je potřeba jednoznačně vyjasnit pojmy. Když se řekne církev, mělo by se říct, jestli je myšlena katolická Církev nebo jiné církve. Současně jestli se jedná o církev, která působila v českých zemích, nebo v Československu, nebo církev v Evropě. Musí se vyjasnit, o jakou kolaboraci se jednalo, o to, jestli vlastně známe naši historii v tomto směru, jestli známe evropskou historii a tak dále. Tady se totiž do veřejného prostoru hází jen takové balonky, které vypadají jako historická fakta, ale řekl bych, že v sobě mají silnou manipulativní funkci,“ je přesvědčen Jaroslav Šebek.

Zradilo jen minimum jedinců. Máme i mučedníky

„Já osobně bych navrhoval, aby se i k tomuto tématu uspořádala debata, aby se na ní tyto záležitosti vyjasnily, protože katolická Církev v českých zemích v době nacismu patřila k velmi pronásledovaným subjektům, stejně tak v době komunismu a ze seriózního historického bádání jasně vyplývá, že v katolické Církvi v českých zemích šlo z hlediska kolaborace o minimum jedinců,“ míní v rozhovoru pro server ParlamentníchListů.cz.

To se však, jak dále důrazně uvedl, nesmí všechno míchat dohromady. „Problematická je role katolické Církve ve Španělsku během Frankova režimu, problematická je její role v Chorvatsku za ustašovského režimu, kontroverzně působí i činnost papeže Pia XII., ale s dodatkem, že i na tuto osobnost je potřeba se dívat objektivně, věcně a seriózně a samozřejmě z hlediska našich dějin tady je kontroverzní etapa válečného Slovenského státu. Nesmíme ale tyto jednotlivé záležitosti míchat dohromady, protože tady jsou také mučedníci z doby nacismu i komunismu,“ doplnil docent Šebek.



Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Radim Panenka
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Čerstvé nařízení vlády: Omezení volného pohybu osob se prodlužuje do 1. dubna

18:15 Čerstvé nařízení vlády: Omezení volného pohybu osob se prodlužuje do 1. dubna

Omezení volného pohybu osob, stejně jako zavřené hospody, bylo prodlouženo do prvního dubna. Shodla …