„Vlády, parlamenty, korporace vyjadřují velké obavy z moci internetu. Toto prostředí nemají vůbec podchycené. Neumějí ho cenzurovat a jinak vstřebat, než ho zakázat. Tady vznikají různá ACTA a zatýkají se lidé. Generace čtyřicátníků a padesátníků je odkojená reálným světem. Chodili na náměstí cinkat klíči. Generace dvacetiletých je však vychována virtuálním světem. Opravdu to může přinést i paradigmatickou změnu stylu vládnutí,“ říká mediální analytik Petr Žantovský s tím, že by nevylučoval ani určitou formu webokracie. Na Islandu, kde mají nejstarší demokracii na světě, se teď může každý na některé ze sociálních sítí zapojit do připomínkování návrhu nové ústavy.
Návrh ústavy online
Autoři návrhu nové islandské ústavy, která je k mání online na internetu, potvrdili, že se podle názorů Islanďanů budou řídit a dokument korigovat. Většinová diskuze proběhne prostřednictvím sociální sítě Facebook, ale připomínkovat dokument budou moci lidé i na Twitteru, Youtube a Flickru. Přitom se tuto spolupráci tisíců lidí, takzvaný crowdsourcing, bude snažit ústavodárné shromáždění do nové konstituční listiny promítnout. V roce 2008 na Islandu zbankrotovalo několik bank - i ta národní - a zhroutily se měna i trh. Demonstrující donutili konzervativní vládu odstoupit a byla zvolena levicová. Islandský parlament Althing je vůbec nejstarší na světě. Vznikl již v desátém století.
„U nás to možné není. Je podstatný rozdíl, když někde žije pár stovek tisíc lidí a u nás deset milionů. Takový model může být zajímavý v menší komunitě, ale u lidnatějších zemí ne. Referendum je důležitou součástí systému, ale u nás není vůbec nastaveno, není řečeno, kdy a jak může být použito. Prvky přímé demokracie by měly být do systému vsunuty, ale jasně, aby fungovaly. Hodně při tom záleží na počtu obyvatel, regionálních rozdílech a dalších záležitostech,“ sdělila k tomu politoložka Vladimíra Dvořáková.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Foldynův facebookový duel
Sociální síť Facebook považuje za dobrý způsob komunikace s občany poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. Říká tomu každodenní Otázky Václava Moravce. „Tohle médium je pro politika důležité. Někdy je konfrontace velmi tvrdá, ale nelze se lidem divit. I při druhém útoku se snažím polemizovat, ale už při třetím ne. To se zeptám, kde se můžeme setkat a vyříkat si to z očí do očí. Třeba ten šílený taxikář z Náměstí republiky mi tam psal strašné ptákoviny. Nadával mi do buranů a byl drzý jako opice. Když jsem tam přišel, chtěl jsem mu dát za uši, ale zklidnil se a pak jsme se normálně bavili,“ řekl ParlamentnímListům.cz Foldyna. Myslel tím aktivistu hnutí Holešovská výzva.
K islandskému modelu ovlivňování zákonné úpravy skrz sociální sítě a některým prvkům přímé demokracie se nestaví zády. „Společnost po tom stále víc volá. Od druhé světové války, kdy se společnosti stabilizovaly, politické strany prošly vývojem, ale v této chvíli ustrnuly a začaly stagnovat. Je potřeba, aby se nadechly a začaly brát veřejnost, která připomíná klub angažovaných nestraníků, vážně. Problém je, že ta není schopná jasně definovat, co chce, ale furt něco chce. Mám z toho smíšené pocity,“ podotkl s tím, že by se lidé měli více v politice angažovat, chodit k volbám a tak. Následování islandské cesty v Česku však za science fiction nepovažuje, ale musí se to dobře zúřadovat. Možná založit institut, který by vyhodnocoval obsahově, hodnotově a nestranně připomínky lidí ze sociálních sítí.
Psali jsme:
Bendova nedůvěra v referendum
„Nejsem velkým příznivcem přímé volby, referend a dalších takových věcí. Vždyť zásadní materiály u nás již zveřejňovány jsou a vyjádřit se k nim může v připomínkovém řízení každý. Tak tomu bylo třeba při schvalování občanského zákoníku. S tím nemám problém. Následné schvalování bych od toho oddělil,“ vyjádřil se pro ParlamentníListy.cz poslanec ODS Marek Benda, který je členem ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny.
Podle něj by měly návrhy zákonů zůstat na stránkách zainteresovaných ministerstev. „Nemělo by se to vnucovat přes sociální sítě. Na nich a webových fórech se dozvíte tak strašlivé blbosti, že to nemá cenu číst. Lidé, co je píší, jsou velmi specifickou skupinou,“ doplnil k tématu s tím, že s webokracií v příštích letech nepočítá, protože systém zastupitelské demokracie funguje. Sociální sítě prý nelze přeceňovat.
Pojem anarchie netřeba zlehčovat
K islandskému řešení se staví obdivně mediální analytik Petr Žantovský. „Domnívám se, že podobné formy jsou možná i vyšší kvalitou, než přímá demokracie a začnou vnikat do moderního života čím dál víc. Je možné, že bude společnost organizována bez potřeby mít politické strany a třeba na základě systému nějakého manažerského řízení vyplývajícího z podstaty internetu. Například formou všeobecné komunity, která vygeneruje nejsilnější jedince, co budou pod přímou kontrolou komunity řídit její existenci prospěšným směrem. Vypadá to utopicky, ale dnes to k tomu směřuje,“ vysvětlil Žantovský.
Praktiky jako z románu 1984 George Orwella podle Žantovského předvádí současné vlády, které se snaží o dohled nad myšlenkovým prostředím každého z nás. „Anarchistické teorie nejsou odkázány jen na pejorativně znějící pojem anarchismus. Ve Švýcarsku funguje přímá demokracie na komunální úrovni po celou historii a je to dnes nejvyspělejší demokracie v Evropě,“ zdůraznil s tím, že pojem ParlamentníchListů.cz webokracie zní zajímavě. Ostatně po modelu přímé demokracie bez politických stran volá mimo jiné hnutí Holešovská výzva.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Jan Rychetský
_profil_top.jpg)