Který z těchto kandidátů do Evropského parlamentu vás oslovil nejvíce?Anketa
„Jak Putin, tak Obama, ale i vedoucí představitelé Německa a Velké Británie by měli hrát svoji roli a ne si posílat nějaké vzkazy přes ministry zahraničních věcí a případně si občas zatelefonovat,“ kritizoval liknavý postoj Západu generál Šedivý v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Prozatímní prezident Ukrajiny Oleksandr Turčynov prohlásil, že Rusko vede proti Ukrajině na jihu a východě země válku, protože nepokoje jsou prý koordinované Moskvou. Souhlasíte s tím?
Myslím si, že bezesporu Rusové jsou za řadou místních konfliktů. O Krymu není důvod pochybovat, tam už je to zřejmé. Co se týká dalších oblastí, myslím, že Rusové jsou za spoustou problémů, ale nejsou pravděpodobně za všemi problémy. Dneska se to dostává do takové fáze, kdy to podle mne nekontroluje ani jedna strana. Což je a může být obrovský problém.
To se ukázalo možná už v souvislosti s tím, když byli konečně propuštěni na svobodu ruskými separatisty inspektoři OBSE, když měli problém s návratem přes ukrajinskou linii.
Nevím, do jaké míry vozidlo s inspektory OBSE bylo označené. Ale mám dojem, že ten systém řízení ukrajinské operace, ať už ozbrojených sil nebo po velitelské linii na nižších úrovních, je problém. Ukrajinci by měli kontrolovat tu část armády, která zasahuje. Na řadě snímků je vidět, že v ukrajinské armádě nejsou úplně vycvičení a ukáznění vojáci. Když se podíváte, jak zasahovali nebo jak se chovali třeba na Krymu ruští vojáci, kteří se schovávali za domobranu, bylo vidět, že to jsou ukáznění vojáci, kteří plní, co jim bylo dáno. Tady vidíte, jak sedí hrozen těl na obrněném transportéru, to se přece nedělá.
Je to špatným výcvikem ukrajinské armády, špatným řízením nebo prostě jen nedisciplinovaností vojáků, mezi nimiž je i řada Ukrajinců ruské národnosti, kteří nemají chuť zasahovat proti proruským separatistům?
Myslím si, že všechno souvisí se vším. Systém velení musí být vzájemně podporován kvalitními lidmi a požadavky na vybavení, na výcvik, na disciplínu vojáků. Zdá se mi, že to v některých směrech tak není.
Takže to podle vás svědčí o celkové úrovni ukrajinské armády, nebo je na vině špatný systém řízení, protože sama politická reprezentace dlouho váhala, zda a jak má proti separatistům zasáhnout?
Je to celkovým stavem ukrajinské armády. Je celkově podfinancovaná jako celá společnost, o čemž svědčí řada informací. Když vojáci vědí, že o armádu není zájem, tak se také podle toho chovají. Důsledkem toho je, že neuposlechnou přesně rozkazů a nezajistí průjezd třeba těch vozidel, která mají označení OBSE. Některé záběry, které vidíme v médiích, na mne dělají dojem, že by bylo vhodné, aby se ukrajinští velitelé věnovali upevnění kázně, disciplíny, pak zmizí i takové stesky nejvyšších ukrajinských funkcionářů, že se nedaří plnit cíle operace apod.
Jde to dělat v běhu? Není na to pozdě, pokud dosud podceňovali výcvik i upevňování kázně a disciplíny? Přece se říká: těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Ale ukrajinští vojáci už jsou teď na bojišti.
Máte pravdu, ale ona jiná cesta není. Pokud to teď právě nevyužijí k tomu, aby armádu zkonsolidovali, buď tu část, která zasahuje v krizových oblastech, nebo celkově. Ale teď ta situace vyžaduje, aby se především soustředili na zasahující jednotky, ale týká se to i vybavení vojáků, vybavení jednotek apod. Takže teď už nemají jinou šanci než se zaměřit na ty jednotky, které na východě a jihu země působí. Ale musí to podle mne udělat, jinak tam může dojít k velkým problémům. Situace bude eskalovat do té míry, že Rusové začnou zásobovat separatisty zbraněmi. Zatím tuto informaci nemám, myslím si, že velká část zbraní nepochází z Ruska, ale z toho, co sparatistům odevzdali policisté a některé vojenské jednotky při prvních vlnách nepokojů.
Jak vnímáte eskalaci násilí v Oděse, kde uhořelo v zapáleném domě 46 lidí, proruských separatistů? Byla to podle vás ojedinělá tragická událost, nebo se může něco podobného opakovat či dokonce stupňovat?
Pokud mám správné informace, tak neštěstí, které se odehrálo v Oděse, způsobil zfanatizovaný dav protirusky naladěných lidí, ale pravděpodobně ty první provokace přišly ze strany ruských separatistů. Ale ta odezva byla strašná, a pokud je pravdivá informace, že například hasiči neměli možnost v plném rozsahu zasáhnout, myslím si, že je to strašně varující. Tam už se možná dostala situace vzájemných vztahů až na úroveň revanše, což je obrovský problém do budoucnosti, může se stát, že si v Oděse začnou účty vyřizovat lidé jen ze zásady, že je někdo Rus a někdo Ukrajinec, jen proto se budou nenávidět. Musíme se připravit, že Oděsa bude jedním z neuralgických bodů, protože když vezmeme v úvahu to, že existuje prostor, kterému se říká Podněstří, jež potřebuje mít kontakt s Ruskem, protože je Ruskem ovládané. A v současné situaci nemohou očekávat, že budou nějak výrazně kvalitně logisticky podporovaní přes Ukrajinu, ani ne přes Moldávii, protože tam je část ozbrojených sil Ruska, a to by mohlo znamenat, že by toto území velmi strádalo. Takže jediná cesta je mít koridor na volné moře. Rusové to budou brát jako jeden z velkých problémů. Kdyby se podařilo radikalizovat ruské separatisty i v Oděse, jako že Oděsa je obecně hodně proruská, tak by to mohl být velmi závažný krok. Nemyslím si, že by Rusové anektovali tuto část Ukrajiny, ale že v rámci separatismu a budoucího rozmělnění státní moci se budou snažit, aby tato oblast byla velmi silně prorusky naladěná a aby ji Rusové silně ovládali.
Psali jsme:
Myslíte, že napětí se tam bude ještě dál stupňovat?
Na východě se bude neustále napětí chvilku stupňovat, chvilku ustupovat, ale v Podněstří to bude jasný směr, a proto bychom se měli připravit, že to tam nebude vůbec jednoduché.
Když už se do boje proti separatistům zapojila ukrajinská armáda, může ještě situaci zachránit diplomacie? Německá kancléřka Angela Merkel se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem shodla, že prostředníkem jednání na Ukrajině se má stát Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Věříte, že teď převezme iniciativu diplomacie?
Podle mne by měla převzít iniciativu, to je úplně nezbytné. Samozřejmě OBSE, na kterou tlačí Rusové, ale existují státy, které garantovaly nezávislost a celistvost Ukrajiny potom, co se Ukrajina oddělovala a zbavovala svých jaderných zbraní. Myslím si, že odpovědnost hlav států pořád existuje. To je věc, která se vztahuje k důvěryhodnosti států, které se zavázaly, že celistvost Ukrajiny bude jejich odpovědností. Jak Putin, tak Obama, ale i vedoucí představitelé Německa a Velké Británie by měli hrát svoji roli a ne si posílat nějaké vzkazy přes ministry zahraničních věcí a případně si občas zatelefonovat. Myslím, že je čas na to, aby si společně sedli a začali i oni jednat, protože OBSE může udělat cokoli, ale pokud to nebude garantováno nejvyššími hlavami největších států, tak nepokoje se mohou znovu rozrůst.
Jste tedy přesvědčen, že konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem není zdaleka jen věcí těchto dvou zemí, jak někdo tvrdí, ale záležitosti a odpovědností i těch zemí, které Ukrajině garantovaly nezávislost a celistvost?
Ano. To určitě není jen problém Ukrajiny. Situace eskalovala proto, že tam mimo jiné různým způsobem zasahovaly různé subjekty mimo Ukrajinu. Kdyby se už dávno setkaly jednotlivé hlavy státu a už dříve si řekly, že mají takové a takové zájmy, dá se to řešit smírem a diplomatickým jednáním, politickými rozhodnutími, a tak daleko to nemuselo dojít.
Říká se, že všechno zlé je pro něco dobré. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jste už dříve prohlásil, že jestli se Evropa nezačne starat o vlastní bezpečnost, stane se Severoatlantická aliance skutečně bezzubou a bez Američanů neakceschopnou. Není kritická situace kousek od hranic Evropské unie teď dostatečným důvodem, aby členské státy NATO přestaly spoléhat na Ameriku a dávaly víc peněz na vlastní bezpečnost?
Severoatlantická aliance začíná chápat, že ta situace je skutečně poměrně dost tíživá, že se musí změnit. Jak byli dřív Američané hodně zdvořilí, když upozorňovali, že táhnou evropskou bezpečnost a Evropané sami pro to nic nedělají, dneska už o tom mluví zcela jasně a otevřeně. To je pravda, ale je otázka, jak na to Evropané budou reagovat. Když to vezmeme kolem a kolem, evropští politici, až začne krize odeznívat, se začnou střetávat znovu s problémy v oblasti zdravotnictví, sociální, budou potřebovat peníze na rozvoj národních ekonomik. Pokud začnou brát z peněz na bezpečnost, nic se nezmění.
Bojíte se, že armáda tedy nemá ještě vyhráno?
Já věřím, že tahle krize ukázala, že se opravdu musíme v maximální míře vlastní bezpečenosti věnovat a že se povede alespoň v nějakém rozsahu vrátit se k racionálním úvahám, jak mají být ozbrojené síly vybavené. Netýká se to jen České republiky, ale většiny Evropské unie.
Psali jsme:
Tento materiál je publikován na základě spolupráce mezi ParlamentnímiListy.cz a CEVRO Institut.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Libuše Frantová
