Průzkumný balónek v podobě zjišťovacího dopisu "co by, kdyby mínus 20%" dorazil na stůl ředitelů Výchovných ústavů. Ti ale už tuší, že se jedná víceméně o hotovou věc. Mají obavy z propouštění zaměstnanců, jakož i možného snížení kvality péče o svěřence.

Česká republika je podle MŠMT dlouhodobě kritizována za vysoký počet dětí umístěných v ústavní péči. Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo Národní akční plán k transformaci a sjednocení péče o ohrožené děti, na který MŠMT reagovalo předložením rámcové koncepce v oblasti transformace systému náhradní výchovné péče o ohrožené děti ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči.
Rámcová koncepce má za cíl zejména snížit počet dětí dlouhodobě umístěných v zařízeních, a to za předpokladu posílení preventivní složky práce s dětmi i jejich rodinami.

"MŠMT provedlo analytická šetření, z jejichž výsledků vyšel požadavek na snížení kapacit i počtu zařízení, a to zejména z důvodu jejich fyzické nenaplněnosti," sdělila redakci Jana Holíková z tiskového odboru ministerstva školství.

Dále čtěte:
Vládní škrty: Nečas je masový vrah, říká Rath

Propouštění, odstupné atd...

Ne všechna zařízení ovšem "trpí" nedostatkem dětí a škrty na ně dopadnou stejně. Josef Michálek, ředitel Výchovného ústavu v Černovicích, jehož kapacita je v podstatě na maximu, vysvětluje redakci ParlamentníListy.cz, co by znamenal dvacetiprocentní pokles dotací z MŠMT.

"Při takovémto poklesu by reálně hrozil v našem zařízení stav, kdybychom museli snížit odbornost personálu - našeho působení, rozsah našich výchovných a vzdělávacích činností, propustit několik zaměstnanců a další pak propustit na pokrytí odstupného," předjímá Michálek. Ostatní mimoresortní sponzoři, kteří by spolufinancovali provoz školy, se prý dvakrát nehrnou. Sponzorské dary jsou podle ředitele spíše materiální a nikoli finanční podstaty.