"Je to dost složité. Český stát zatím není zvyklý se takovými věcmi zabývat. Chodí se pořád okolo a dokolečka a nikam to nevede. My víme, že je to naschvál. Je lehké něco vzít, ale pak to vrátit je mnohem těžší. Dluh ale existuje a bude existovat. Když vláda nebude mít kuráž se tomu postavit čelem, bude to špatné. My budeme bojovat až do úplně posledního Bati a jsme připraveni jít až k mezinárodnímu soudu do Štrasburku," říká pro ParlamentníListy.cz vystudovaná právnička Dolores Liljana Bata Arambasic, která je dnes farmářkou v Brazílii.

TÉMA: Baťa

Dvaaosmdesát Baťů

„Je nás dvaaosmdesát přímých potomků. To je armáda. Nespravedlnost, které se dožil náš děda Jan Baťa, nás stále trápí. My potomci se s tím nemůžeme smířit. Není to morálně správné. Naši rodiče a prarodiče kvůli tomu dost trpěli a my chceme spravedlnost. Jako dítě jsem si také zažila své. V Brazílii, když mi bylo deset, tak mi kamarádka spílala, že jsem ,vnučka toho nacisty‘. To jsou rány rozšířené po celé rodině. Nejedná se jen o ty miliardy. Chceme si sednout a debatovat o tom jako civilizovaní lidé a ne jako šašci. Z nás dělají šašky a přitom se sami vaši politici chovají jako šašci. Chodí okolo toho jako kolem horké kaše," říká rozčíleně paní Bata Arambasic.

Reportér ParlamentníchListů.cz se s ní sešel v pražské pasáži Lucerna. Jako nejstarší vnučka Jana Bati vedle sebe měla jeho další dva vnuky. Ljubisava Mitrovitche, který na snímku stojí vlevo, a Nelsona Bata de Oliveiru stojícího vpravo. Ti všichni přijeli do Česka z Brazílie bojovat za svou pravdu. Potomci Jana Antonína Bati jsou dnes roztroušeni po celém americkém kontinentě. Většina z nich žije v Brazílii, ostatní bydlí v USA. Na dědečka vzpomínají jako na nejpracovitějšího muže, co znají, na „starého strýce" Tomáše vzpomínají jako na vzor.