Francouzský prezident Emmanuel Macron se po návratu z návštěvy Čínské lidové republiky obsáhle vyjádřil k budoucnosti Evropy, jejímu spojenectví se Spojenými státy a vyjádřil přesvědčení, že by kontinent měl hrát silnou velmocenskou roli. Základem podle něho je budovat na starém kontinentu strategickou nezávislost a například zajistit, že budeme schopní pokrýt poptávku v obranném a bezpečnostním sektoru sami, bez masivních nákupů v USA.
Macron to zmínil v souvislosti s tím, že Evropa zvýšila v poslední době svou závislost na Spojených státech v oblasti zbraní a energetiky. Nyní bychom podle něho měli snížit svou závislost na exteritorialitě amerického dolaru. Konstatoval také, že těžko můžeme chtít jako Evropa řešit Tchaj-wan, když nejsme schopní vyřešit Ukrajinu.
Tato slova Macronova slova silně zapůsobila v celém světě, nejvíc pochopitelně na domácí evropské půdě. Na mezinárodní scéně svůj nesouhlas projevilo především Polsko, které s USA v rámci Evropy udržuje nejtěsnější vztahy a dle analytiků vsadilo na toto spojenectví s cílem stát se evropskou velmocí a možná i požadovat jaderný arzenál.
Na českém politickém poli Macronova myšlenka zapůsobila rovněž silně. Dokonce tak, že se k ní vyjadřovali skoro všichni. Nejinak je tomu uvnitř české diplomacie, kde existují dlouhodobě různé názorové proudy. ParlamentníListy.cz se v rámci svých diplomatických zdrojů pokoušely získat vhled do toho, jak byly návrhy Emmanuela Macrona pro Evropu přijaty.
Podle těchto zdrojů jde z velké části o zděšení a ostrý nesouhlas, část diplomatů naopak vnímá příležitost začít budovat z Evropy mocnější celek.
„Někteří tady prožívali záchvaty a nadávali, co si to ten Macron dovoluje, že nás všechny ohrožuje a podobné koniny, které by diplomat ani neměl mít ve slovníku. Víte, to je pořád ta stejná skupinka, které na srdci leží všechno, jen ne Česká republika a její zájmy. Horečně vymýšlejí, co se s tím bude dělat nebo dokonce jak se Macrona zbavit. Slyšel jste dobře. Malý český úředníček z Černína si myslí, že na jeho názor je někdo zvědavý nebo že snad má nějakou váhu. Je to směšné, oni by si chtěli hrát na mocný State department, pouze jim k tomu chybí ta mocná Amerika. Jako když jste si třeba v dětství hrál na kosmonauty. Vás to bavilo, ale obávám se, že tím to tak končilo. Takhle se dá definovat část baráku (Černínského paláce, pozn. red.), která tedy zrovna za současné vlády má navrh,“ říká nám diplomat. Jeho jméno pochopitelně zveřejňovat nebudeme.
Fotogalerie: - U prezidenta doma
Podle jeho slov se nepodařilo České republice za 30 let vybudovat funkční a realistickou zahraničněpolitickou strategii, která by jako své hlavní cíle měla obhajobu českých národních zájmů. „Toto jediné by dávalo smysl. Nyní bohužel směřujeme k tomu, že se Česko stane jakousi ‚neziskovkou‘ mezi ostatními státy. Budeme zbytek světa poučovat, jiné verbálně ubezpečovat o naší bezmezné podpoře, část establishmentu z toho bude mít dobrý pocit, a to je vše. Na občany se zapomene. Možná jsem to řekl příliš ostře, že mně nikdo nevymluví, že prvotním cílem naší diplomacie je pomáhat zemi tak, aby se zde občanům žilo lépe,“ dodává zdroj naší redakce z Ministerstva zahraničních věcí.
Jistého paradoxu si všímá například šéfredaktor týdeníku Echo Dalibor Balšínek. Ve svém komentáři na serveru Echo24.cz se podivuje nad příliš siláckými výroky, které z České republiky odcházejí ven.
„Česká republika má na geopolitiku jen pramalý vliv a může se jen správně přidat na dobrou stranu, dělat sama něco pro svoji obranyschopnost a hlavně udržovat silné spojenecké vazby ve střední Evropě. V kontextu malé role České republiky jsou o to směšnější silácké výroky, sledování odchylek od těch správných názorů a jejich kádrování. Přitom věcná diskuse zabraňuje zatemňování realistického úsudku,“ píše Balšínek.
Důvody, které mohly francouzského prezidenta k výše uvedeným výrokům vést, nedávno pro ParlamentníListy.cz rozebíral bezpečnostní analytik Jan Schneider.
„Americká snaha podmanit si poválečnou Evropu vedla k velkým sporům mezi Američany a de Gaullem již ohledně osvobození Francie. Co se nepovedlo hned, bylo dosaženo Marshallovým plánem, který zajistil odbyt válkou přehřáté americké ekonomiky, a to nejen ve Francii, ale po celé západní Evropě. Proto si myslím, že Macronova slova nejsou jeho náhlým nápadem, ale výrazem dlouhodobé snahy kontinentálních evropských států vymanit se z ekonomického područí dolaru a projekt ‚euro‘ pokládám za součást tohoto úsilí,“ řekl nám Schneider.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
Ach jo (bls1)
