Aby ses, Vašku Havle, neposral. Slovenský autor o naší minulosti i rozkrádání

20.05.2013 4:44

JINÝMA OČIMA Slovenský spisovatel Gustáv Murín pro ParlamentníListy.cz srovnává korupci na Slovensku a v České republice, prezentuje ale i neotřelé názory na průběh tzv. sametové revoluce a jasně říká, že to bylo jinak, než jak si lidé myslí. Došlo i na Václava Havla, Evropskou unii i obrovský vliv médií.

Aby ses, Vašku Havle, neposral. Slovenský autor o naší minulosti i rozkrádání
Foto: Archiv GM
Popisek: Slovenský spisovatel Gustáv Murín

Anketa

Dělá Zeman dobře, když blokuje jmenování profesora Putny?

63%
37%
hlasovalo: 18137 lidí

Když se nejprve vrátím do minulosti ke slovenské kauze Gorila. Čím to, že se to všechno vyvalilo najednou v jednom spisu a způsobilo to tak velkou bouři?

Slovenská politická scéna obvykle následuje českou se zpožděním několika let. V tomto případě kauza Gorila jen následovala s odstupem pár let podobnou českou kauzu Krakatice. V případě Gorila byla veřejnost na Slovensku šokovaná zjištěním, že většina stran si jednoduše rozparcelovala zemi s tím, že se navenek budou hádat, ale v pozadí se tiše dohodnou, kdo si kolik urve. Ta deziluze z neexistence politické alternativy vyhnala lidi do ulic.

Odpovědi Gustáva Murína ParlamentnímListům.cz v původním znění ZDE

Proč se podle vás nestalo nic podobného v Čechách?

Jako biolog předpokládám, že geny českého národa reprezentované radikální husitskou větví byly eliminované v hořících stodolách po bitvě u Lipan, ale stále jste radikálnější než my. Ale opatrně. To znamená, že vyhodíte místodržitele z oken Hradčan, ale potom pošlete deputaci do Vídně, že jste to tak nemysleli. My jsme opační. Dlouho se rozmýšlíme, ale když už někoho vyhodíme, tak se neomlouváme. Demonstrace po zveřejnění kauzy Gorila byly výjimečným činem mlčící většiny, díky anonymovi na internetu. Ale jen co se objevila možnost rozhodnout v předčasných volbách, lidé se vrátili do svých teplých domovů.

Dá se říci, čím je rozdílné korupční prostředí v Česku a na Slovensku?

To určitě ne. Klíč k penězům v postkomunistických zemích byl vždy stejný. Jediný rozdíl, na který jsem přišel při práci na mých knihách „Mafia na Slovensku a „Gorily v podsvetí“, je v tom, že v Čechách ruská mafie dosáhla takového postavení, že se podle českých médií zdá, jakoby si „koupila“ lázně Karlovy Vary, aby tu odložila do mafiány obecně respektovaného azylu svoje rodiny. Na Slovensku žádná cizí mafie nedosáhla výrazného vedoucího postavení. 

Je-li možné otázku takto zjednodušit, kdo skutečně v našich obou zemích vládne? Jsou to politici, v čele s premiéry a prezidenty?

Oběma zemím vládnou politici, které samotný princip financování politických stran ze sponzorských zdrojů navádí, aby se tak či onak zapletli do nekalých obchodů. Tento základní princip potom vede i původně celkem entuziastické politiky k ochotě přistoupit na špinavou hru parcelování země pro jejich vlastní samofinancování a obohacování podnikavců jako v případě kauzy Gorila na Slovensku či Krakatice v Čechách. Na české straně tak můžeme vzpomenout bizarní vztahy Šloufa, poradce expremiéra Zemana se superbossem Mrázkem nebo to, jak se postříleli spřátelení mafiáni expremiéra Paroubka na křtu jeho knihy. Nemluvě o podivných kšeftech expremiéra Grosse. Zdá se, že nás od dob Mečiara výrazně předbíháte v hanebnostech domácích politiků…

Lze odhadem říci, zda se vyšší procento státního rozpočtu rozkrade v České či Slovenské republice? Kdo je v boji s korupcí důslednější?

Odpověď na tuto otázku by si zasloužila Nobelovu cenu v sociálních vědách, která se naštěstí neuděluje. Ale v principu obě vlády dokáží promrhat miliardy na jeden či dva kšefty do čísi kapsy, a potom si statisíce státních zaměstnanců a důchodců utahují opasky. Výhoda rozdělení Československa je v tom, že dnes už víme, že vy máte své bezcharakterní politiky a my své. To nás sbližuje!

I po téměř 24 letech je čas od času probíraným tématem tzv. sametová revoluce a její možné pozadí. Na co byste v této souvislosti nejvíce upozornil?

Už jsem o tom obsáhle psal ve své knize „Gorily v podsvetí“. Byla to skvělá sebevražedná akce StB (také to nedělali z nadšení, ale pudu sebezáchovy), o které Václav Havel nemohl nevědět. Nakonec se nechal komunisticky jednohlasně zvolit komunistickým parlamentem za prezidenta pod záminkou, že se tohoto postu vzdá při prvních svobodných volbách. Nikdy už si na tento slib nevzpomněl, rovněž jako na výzvu, aby bylo rozpuštěno NATO zároveň s Varšavskou smlouvou. Ano, NATO ztratilo se zánikem Varšavské smlouvy svůj primární smysl a dnes je uměle udržované i za cenu porušování Charty NATO. Havel jakožto mírotvorce omluvil nesmyslné bombardování Srbska, ač musel od svého nejbližšího kolegy Dienstbiera vědět, že ten konflikt je uměle vytvořený. Když byl Václav Havel jako absurdní dramatik absurdně zvolen prezidentem Československé socialistické republiky, můj český přítel, novinář, mi napsal tento citát: „Čemuž se divíte, šaška králem provolavše?“

Jaká byla v listopadu 1989 role Václava Havla? Lze věřit oficiální verzi nebo je nutné hledat vysvětlení v různých tajných zákulisních dohodách?

Velmi podstatný důkaz logiky úspěchu sametové revoluce a neúspěchu demonstrací kvůli kauze Gorila najdeme v tom, že každá taková vzpoura společnosti musí mít za sebou velmi dobře organizovaný štáb lidí, kteří sledují svůj vlastní cíl a ten společenský se s tím jen sveze. Tajné služby věděly, že komunismus je neudržitelný a sám jejich šéf generál Lorenc řekl, že potřebovali partnera pro jednání. Tím byl Havel a Charta 77. Mimochodem, v předvečer 17. 11. 1989 ve vile StB v Praze hostili svého partnera z KGB  a asi i to rozhodlo, že se vydali vlastní cestou. Nejspíš i díky tomu se pan Lorenc, s výjimkou krátké doby vyšetřování a vazby, neměl zle a své veřejně přiznané účasti na celém komplotu nelituje. Je to opravdu bizarní historická epizoda.   

Bývalý vicekancléř prezidenta Klause Petr Hájek ve své knize Smrt v sametu dokonce uvedl, že sametová revoluce nebyla žádným pádem komunismu a sám Havel prý opovrhoval demokracií. Jak se na to díváte?

To by bylo velmi odvážné tvrzení o Havlovi, ať už mu můžeme oprávněně cokoliv vyčíst. Ale faktem je, že už před listopadem 1989 byla v emigrantských kruzích šířena kampaň spojující Havla se svatým Václavem a Hrádeček s Hradem. A když se na ten Hrad dostal, tak se, bohužel, opravdu choval jako monarcha, což je v rozporu s demokracií. Ale jím prosazované demokratické reformy mu zabránily, aby to bylo něco víc, než jen póza. Nevím, jestli je pravdivá historka o tom, že když přišel poprvé domů s tím, že se s Čalfou (komunistou!) dohodli, že bude prezidentem (nedemokraticky komunisticky, ale procedurálně správně zvoleným), tak jeho žena Olga prý řekla: “Jen aby ses z toho, Vašku, neposral." Škoda, že zemřela předčasně.

Když se posuneme dál, jak se díváte na současnou Evropskou unii a její vývoj?

Evropská unie je geniální projekt idiotsky a byrokraticky realizovaný Evropskou komisí...

Co nás s EU podle vašeho názoru čeká v budoucnu, na co bychom se měli připravit?

Evropský byrokrat se neliší od českého nebo slovenského. Když něco “posere”, tak volá, dejte mi víc pravomocí! Na to, aby to příště “posral” ještě fatálněji? EU má být příležitostnou (tedy případ od případu) alternativou národního státu, nikoli jeho náhradou. Idiotismy typu správného zakřivení okurek na prodej v rámci EU jsou jen anekdotou v porovnání s tím, že zřejmě až polovina úředníků v Bruselu jsou jednoduše příživníci zneužívající výhody této pozice na to, aby buď nedělali nic, nebo vlastní kšefty, či v nejlepším případě blábol o okurkách.

V závěru se pozastavme u role médií. Zajímavé je, že kdykoli česká média potřebují „správný“ názor ze Slovenska, citují deník SME. Třeba pokud jde o negativní komentáře o prezidentu Zemanovi. Jaká je v SR pozice tohoto deníku?

Byl jsem blízko zakladatelům deník SME a blízkým přítelem dnes už legendárního prvního šéfredaktora Karola Ježíka. Když nás předčasně opustil, SME se postupně stala karikaturou “názorutvorného” deníku. Opravdu dobrá jen na citace schválností, které deformují skutečnost směrem k žádoucí redakční objednávce. Například jako údajní zaťatí pravičáci už několik let zuřivě napadají slovenský Literárny fond, který, jako jediná nestátní národní instituce, podporuje původní slovenskou tvorbu tak, že si z nás berou příklad i v jiných zemích, a ti, co se vyznají, litují, že v Čechách byl takovýto fond násilně “transformovaný” na stín svého původního poslání. Navzdory všem těmto faktům vedení deníku SME pravidelně objednává u svých redaktorů předem nalinkované lživé útoky na Litfond a když se konkrétní redaktor přesvědčil, že jsou to nesmysly a zveřejnil fakta, zástupce šéfredaktora publikoval svůj “názor” hned vedle na stejné stránce. A v rámci svého “názoru” zopakoval všechny lži o této instituci (například, že byla založena Mečiarem pro jeho věrné spisovatele, ačkoli byla založena čtyřicet let předtím, než jsme vůbec o nějakém Mečiarovi slyšeli). Chudák Karol Ježík. Ten, který si tak vážil seriózní žurnalistiky, se v hrobě nejen obrací, ale přímo skáče odzemek...

Jak se vám dosud jeví politika nového českého prezidenta Miloše Zemana? Co říkáte jeho záměru jmenovat českou velvyslankyní v Bratislavě Livii Klausovou?

Díky své spisovatelské práci v úloze neoficiálního literárního diplomata a organizátora mnohých mezinárodních kulturních akcí doma i v zahraničí mám blízko k zahraničním diplomatům u nás i k našim v zahraničí. A tak vím, že nemůže být nic škodlivějšího, než když amatér začne zasahovat do zažitých postupů budování zahraniční diplomatické služby. Takovou paseku u nás způsobil Dzurinda v nešťastné úloze ministra zahraničních věcí, kde si řešil hlavně vlastní kšefty. Nápad s paní Livií je soukromý kšeft pana Zemana, když si zřejmě cosi vybavují už od doby absurdní opoziční smlouvy. To nejhorší, co se státu může stát, je stárnoucí chlap, který sex vyměnil za hyperaktivitu v politice. Právě jsem provázel gruzínskou spisovatelskou delegaci v jedné naší významné kulturní instituci v Bratislavě, kde mi vyprávěli o tom, jak tam japonská princezna porušila všechny protokoly a na minutu vypočítaný časový plán, aby tam zůstala mnohem déle, než bylo plánované. Při první návštěvě prezidenta Zemana na Slovensku tam přivedli jeho první dámu, která vůbec neskrývala, jak ji to otravuje…

České republice by velmi pomohlo, kdyby se ten pán vrátil na Vysočinu objímat pod vlivem Becherovky stromy. Obávám se však, že je odhodlaný zanechat za sebou tak velkou paseku nesmyslných nápadů, jako v případě paní Livie, kolik mu jen chronicky oslabená politická scéna v Čechách dovolí. 

Gustáv Murín (1959, Bratislava) Je vědeckým pracovníkem a zároveň úspěšným spisovatelem. Tři třídy základní školy vychodil na ZŠ v Bagdádu, kde se vyučovalo česky. Jeho debut v roce 1989 vyšel v češtině, neboť na Slovensku byla kniha zakázána. Dohromady dosud vydal 29 knih, z toho 6 v češtině (+ 1 ve francouzštině, 1 v hindí, 1 chorvatsky a 1 anglicky). Kniha "Mafia na Slovensku" získala cenu Panta Rhei Awards za nejprodávanější knihu roku 2009. Vydal 6 audioknih, 10 e-knih a 1 knihu v Braillově písmu. Více než 280 textů autora bylo přeloženo do 49 jazyků. Literární prezentace absolvoval v 25 zemích Evropy, Asie a Ameriky.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Radim Panenka

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…