Advokát o Hušákově řádění: Orientální moresy, stamiliony na Menorce...

Rozhovor s Alešem Rozehnalem vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý.

Zastupujete ČSTV ve sporu proti Aleši Hušákovi. Jednalo se zde o loupež za bílého dne?
Loupež je termín trestního práva a z tohoto pohledu jsem to vůbec neposuzoval. Vycházel jsem z toho, že SAZKA měla akcie, které měly několikamiliardovou hodnotu a následným konkurzem a prodejem měla společnost akcie v hodnotě nula. Když se člověk podívá, čím to bylo způsobeno, zjistí, že za tím jsou kroky tehdejšího vedení, tedy představenstva a managementu. Z tohoto důvodu opírám nárok o obecná ustanovení o náhradě škody, kdy ten, který způsobil škodu, je povinen ji nahradit.

V SAZCE měla ale přece vliv na vedení společnosti spousta lidí. Jak je možné, že je jako viník označován sám pan Hušák a jak je možné, že tam nebyl žádný dohledový orgán.
Tím, jak se celý podnik v roce 1992 transformoval na akciovou společnost, ztratili nad tím politici v podstatě vliv. A tedy veřejné peníze se tímto dostaly do soukromých rukou. Stát bych z toho nevinil. Pravdou je, že tam byla spousta kontrolních orgánů, které selhaly. Selhalo představenstvo a selhala i dozorčí rada.

Je to shoda okolností nebo se to dá označit za organizovaný zločin?
Akcionáři si tam jmenovali nekvalifikované lidi, čehož právě pan Hušák využil. Ovládnul je a dávkoval jim nejprve neúplné informace, následně pak už i informace zcela lživé. Spokojovali se pouze s informacemi pana Hušáka a na základě toho mu schvalovali jeho jednání, protože to vše vypadalo v růžových barvách, jako by žádný problém nehrozil. Tím ale tyto orgány nechci nijak omlouvat, tímto rozhodně také selhaly.

Pokud je tedy pan Hušák muž číslo jedna, kdo je negativní hrdina číslo dvě?
To nejsem schopen takto říct. Všechny dokumenty, které vedly k pádu SAZKY, buď předkládal pan Hušák, nebo je obhajoval, vedl všechna jednání a byl oním hybatelem. Když se rozdělovaly pravomoce, je v rozhodnutí představenstva konstatováno, že výlučná rozhodnutí stran ekonomiky se svěřují právě panu Hušákovi. Těžko můžu říct, kdo je tím zlým mužem číslo dvě, ale nicméně mě trochu zaráží, že si tam ČSTV najmenovalo lidi, kteří byli ne úplně kompetentní.

Co je pravdy na tom, že pan Hušák a lidé kolem něho žili téměř královským životem?
Ano, to je pravda. Napovídalo se toho sice spoustu, nicméně já jsem vzal několik krabic dokumentů, prošel jsem je list po listu a tam, kde jsem měl důkazy, vložil jsem tyto skutečnosti i do mé žaloby. Vychází z toho tedy onen plat v desítkách milionů, dále prebendy jako letenky, ošacení kuchaře atd.

Co všechno z těch maximálních výhod vás osobně překvapilo?
Ono je tam šokující úplně všechno. Není v Čechách manažer, který by byl ohodnocován lépe. Potom mi přijde naprosto neodpovídající skutečnost, že měl pan Hušák osobního řidiče, který měl nárok na ošacení ve výši 150 000 korun, osobního kuchaře, že se mu platily letenky soukromým letadlem na Menorcu, i když zákon odmítá uznat třeba jen výlohy, když jedete z Barrandova do centra, protože cesta do práce se nepočítá jako náklad. Řekl bych, že skoro všechno tam bylo nadstandardní a nemělo to obdoby.

Pokud je to pravda, co se říká, tak pan Hušák musí disponovat velkými finančními prostředky. Nemáte o sebe strach, když teď jdete proti takto velkému finančnímu molochu?
Strach nemám. Zastupoval už jsem klienty i proti mnohem větším molochům – pan Lauder ze CME byl tehdy 26. nejbohatší člověk na světě a pan Vítek, který má asi sto miliard, taky není žádný nuzák. Navíc pan Hušák by si stejně moc nepomohl, protože když odstraníte jednoho právníka, nastoupí prostě další.

Máte zkušenosti s leckterými bohatými muži. Cítíte například nějakou paralelu mezi panem Vladimírem Železným a panem Hušákem?
Ne, to určitě ne. Pan doktor Železný v rozporu s tím, co se o něm napsalo a jakou má pověst, byl jako slušný manažer velmi dobře odměňován, ale takovéto, řekl bych až orientální, způsoby mu byly vždy dalece vzdáleny. Je to přece jenom pořád intelektuál a ne nějaký okázalý nabob.

Co je tedy Aleš Hušák ve vašich očích?
Myslím, že je to člověk, který nezvládl moc nad penězi, která mu byla dána. Z různých zápisů je jasně vidět, že tam byl pan Hušák a potom stádo kejvačů.

Máte pocit, že to je věc, která se dá vyhrát? Dá se předpokládat, že část majetku pana Hušáka se vrátí sportovcům?
Doufám v to. Byla by to velmi špatná zpráva, kdyby náš právní řád takovouto ochranu neposkytoval. Samozřejmě mohu stokrát spekulovat o tom, že i sám žalobce onu škodu svým jednáním zapříčinil, ale tyto žaloby jsou prostě ve světě naprosto běžné a dějí se i v mnohem subtilnějších případech.

Do jaké míry v tom hrála roli výstavba SAZKA Areny?
Zcela klíčovou. Byla tam dvě mylná rozhodnutí. Za prvé se nestanovil rozpočet či limit, kdy stavba probíhala v utajeném režimu. Prapůvodní odhad byl 2,75 miliardy, ale tím, jak do toho nikdo nemohl mluvit, došlo k tomu, že na základě aktuálních přání pana Hušáka se to prodražilo až na devět miliard. A tam nemusíme být velcí počtáři, abychom zjistili, že bychom ročně museli platit asi 1,5 miliardy. Pokud společnost vydělává jen 1,2 miliardy ročně a musí k tomu platit ještě i další menší úvěry, musí dojít bezpečně k jistému krachu.

Cítíte vy jako ČSTV podporu ze strany sportovců, tedy od lidí, kterým ty peníze chybí úplně nejvíc?
Určitě. S kýmkoliv se bavíte, je tam cítit ta veliká frustrace a naštvanost lidí, kteří dávají horko těžko dohromady peníze na opravu malého stadionku někde na vesnici a na druhé straně tady nějaký člověk vyhazoval obrovské peníze za poradenské služby, kterých ani nebylo potřeba.

Nemáte pocit, že stát či politici nemohli mít informace o tom, co se v SAZCE děje? Není to náhodou tak, že samy politické strany měly ze situace v SAZCE prospěch a že ji nechaly rozkrádat?
Politici ty informace měli. Za úřednické vlády se tehdy Miroslav Kalousek a ministr Janota obrátili na banky s tím, že mají pocit, že SAZKA není v dobré kondici a že by je zajímalo, zda není ohrožen herní byznys. Na to hned následovala hysterická reakce pana Hušáka, který hrozil žalobami. Nicméně podstatné je, že když se v roce 1992 rozhodlo, že se SAZKA bude transformovat v podnik soukromého práva, tak tam už nemá stát žádnou páku a zasahovat tam nemůže, i kdyby chtěl. Možná bylo špatné právě to rozhodnutí o plné privatizaci z roku 1992.

O jaké konkrétní částce rozkradených peněz se vlastně bavíme?
Hodnotit to můžeme z několika hledisek. Pokud by SAZKA pořád normálně fungovala, tak ta hodnota by měla být 13,6 miliard, z toho ČSTV mělo 68,75 procent, takže ztráta vychází na něco přes devět miliard korun. Pokud bychom se ale podívali na nejkonzervativnější posudek, který jsem si nechal udělat já a který operuje s hodnotou akcií, která předchází dni, kdy společnost vstoupila do insolvence, tak ten vychází na 3,1 miliardy a z toho je podíl ČSTV 2,1 miliardy. Čili my říkáme, že škoda, která byla SAZCE způsobena, je 2,1 miliardy plus ušlý zisk za příštích osm let je 3,2 miliardy.

Myslíte, že pan Hušák disponuje takovým majetkem, aby to mohl uhradit?
Nevím, jestli takovým majetkem, ale jen pokud se podíváme na výši mzdy, kdy za období 2004 – 2011 mu byla vyplacena mzda ve výši 321 milionů, vyplývá, že už jen na základě tohoto platu má relativně velký majetek.

Uplatňujete nějaká předběžná opatření, aby nemohl nakládat se svým majetkem?
Ne, zatím ne, protože jeho majetek není ještě zmapovaný. Jelikož pan Hušák v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že se považuje za občana Menorcy, a tedy Španělska, předpokládáme, že většina majetku bude lokalizována tam. Je pro nás poněkud složitější takový majetek dešifrovat.