V čem je problém? Velice zjednodušeně - protože celá záležitost má hned několik oblastí - v tom, když se někdo potřebuje zbavit třeba ledničky (či jakéhokoli jiného elektroodpadu). A i když při jejím pořízení v posledních letech už platí takzvaný recyklační poplatek, může tu ledničku převzít pouze jediná firma. I když by to mohly převzít i další společnosti, nebudou moci, poněvadž novela zákona to může nastavit tak, aby jejich šance k výkupu či odebrání elektroodpadů byly mizivé...Ale k faktům.
Na úterním jednání Poslanecké sněmovny předložili poslankyně a poslanci za ČSSD Robin Böhnisch, Václav Zemek, Pavlína Nytrová, Ladislav Šincl a Zuzana Kailová ve druhém čtení komplexní pozměňovací návrh k zákonu o odpadech, který ve svých důsledcích naprosto neguje dřívější pozměňovací návrh Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, jehož je poslanec Böhnisch předsedou, poslanec Zemek místopředsedou a poslanci Šincl a Kailová jsou jeho členy.
Vzhledem k tomu, že kolem toho panuje řada otazníků a v oblastech zabývajících se odpady a odpadovým hospodářstvím se strhla mela, samozřejmě se rozhodlo hned několik lidí apelovat na to, aby ke schválení novely v předkládané podobě nedošlo. Proč? Létají podezření z lobbingu, z toho, že vše v důsledku připraví možná až tisíce lidí o práci a také o tom, zda nejde o „tunel“ podobný tomu s fotovoltaickými elektrárnami. Nutno dodat, že pro to, aby novela zákona nebyla vrácena k přepracování, ale naopak byla schválena ve zkrácené lhůtě, hlasovali shodně mnozí komunisté po boku sociálních demokratů i členů hnutí ANO. Poslanecká sněmovna by o podaných pozměňovacích návrzích měla tak hlasovat už v pátek 20. června.
„Návrh poslanců ČSSD vytvořený ve spolupráci se skládkovou lobby a Hnutím DUHA konzervuje stávající katastrofální stav na dalších deset let a dává zelenou skládkování směsného komunálního odpadu,“ říká například ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. „Pokud tento návrh projde, můžeme na lepší odpadové hospodářství v Česku i peníze z EU na oblast nakládání s odpady zapomenout, naopak je potřeba v rozpočtu vyhradit prostředky na placení pokut za neplnění bruselských směrnic,“ dodal.
Velké firmy polykají ty malé. A připravují lidi o práci
Pokud se však odkloníme od legislativy a byrokracie, je třeba podívat se na celý problém i z pohledu konkrétních lidí, kterým odpady umožňují živobytí. Za všechny lze uvést například příběh Josefa Lacka z Přerova. „Začal jsem podnikat v oblasti elektroodpadu na začátku ledna 2012. Společnost Kazeto, s. r. o. tehdy propouštěla a mě napadlo jejich uvolněné prázdné prostory pronajmout a zaměstnat nejen romskou komunitu, handicapované, ale i věkově nezaměstnatelné občany, a zajistit jim tak práci a výdělek. Měli jsme 31 zaměstnanců, z toho 24 romských a 7 handicapovaných, větší část z nich byla na Úřadu práce více jak 20 let! Ale rozjeli jsme se. Nicméně moje firma JOSEF LAREFI, s. r. o. podnikala nakonec pouze půl roku a skončila v minusu,“ svěřil se médiím Lacko.
Psali jsme:
Podle něj za rychlý krach jeho podnikání byl přístup velké firmy, zabývající se též oblastí elektroodpadů. „Zlomem ve slibně se vyvíjecím podnikání bylo její neférové jednání, které mi vzalo vítr z plachet. Ale nejen mně. Všem, kteří chtěli pracovat a žít jako každý řádný občan. Z vlastní zkušenosti vám tedy mohu říct, že kolektivní systém sběru odpadu je špatný,“ dodal Josef Lacko svoji zkušenost. Narážel tím na to, co kritizují i další firmy a dokonce i různé asociace, v kterých se tyto firmy sdružují. Osud pana Lacka však prý může brzy zastihnout i další.
Například Jiří Pejčoch v oboru podniká již dvacet let a do elektrorecyklační technologie investoval více než sto milionů korun. Teď má strach také. „Na základě nově přijímané legislativy mám důvodné obavy, že o svoji investici přijdu,“ vyjádřil své obavy.
Podstata problému? V elektrošrotu, i když to mnohým zatím asi nedochází
K problematice, která se ho dotýká, promluvil pro ParlamentníListy.cz i někdejší federální ministr práce a sociálních věcí Petr Miller, který v současné době působí ve Sdružení výkupců druhotných surovin (SVDS) . A jak se dalo čekat, ani on plánované změny nehodnotí nijak nadšeně.
"Včerejší fraška ve sněmovně se měla týkat pouze elektrošrotu, jenomže, a to zatím poslancům nedochází, podstata problému je v elektrošrotu a ne ve skladovacích poplatcích. Samozřejmě, že naroubované skládkovací poplatky jsou přílepkem a pan poslanec Okleštěk jen papouškoval co mu nabulíkovali na ministesrtvu životního prostředí. Vždy je a bude přílepkem cokoliv, co v původním návrhu nebylo v široké diskusi, a to jakkoli zní vznešeně, je spíše k pláči a napříč politickým spektrem prodiskutováno," sdělil ParlamentnímListům.cz.
Podle něj je tedy úplně jedno, jestli se to týká zákona, který je právě projednáván nebo ne. "S tím to totiž vůbec nesouvisí, protože jde o zcela něco jiného o něco, co bylo v poslední chvíli nalepeno k něčemu, aby se pomocí tohoto přílepku odpoutala pozornost od meritu věci. nebo aby si nikdo přílepku nevšiml a on prošel bez dalších tahanic. Ale tím hlavním jádrem problému je elektrošrot, tedy nikoliv nevinná novela vyžádaná EU, jak včera mnozí breptali. Tam je ten problém a skládkování je jen úhybný manévr jak odpoutat pozornost. A že to poslanci nechápou, to není tak složité pochopit. Nakonec i to včerejší hlasování bylo o zdvižených rukách, které ani nevěděly o čem je řeč. Spíše bych to nazval zkouškou stranické poslušnosti," vyjádřil se Miller. Přesto se nacházejí hlasy, které poukazují v těchto souvislostech i na další záležitosti. A ty vyvolávají obavy, spekulace či pochybnosti.
Chystá se vznik monopolu?
„Víte, ono se může brzy stát, že zde vznikne v této oblasti monopol dvou, tří velkých firem a ty znemožní svým kolektivním systémem podnikat těm menším. Navíc to, co obsahuje novela zákona, která se tedy bude nyní spěšně projednávat, jim de facto zajistí, aby jim nikdo, žádný další subjekt či firma, na trh vstoupit nemohl – tedy neměly pak už žádnou konkurenci. Ten, kdo se o problematiku zajímá, přitom moc dobře ví, kolik podniků podobných třeba tomu, co měl pan Lacko, v nedávné minulosti už padlo. A jelikož některé fungovaly i jako chráněné dílny, je to pro lidi, co tam pracovali, dost nenahraditelná ztráta. Bohužel se zdá, že nadále tyto velké štiky budou držet v šachu nyní se svolením zákona prakticky celou oblast podnikání – což se dotkne jak nezávislých zpracovatelů, tak zřejmě i výkupen,“ upozornila ParlamentníListy.cz též předsedkyně Sdružení zpracovatelů odpadních elektronických a elektrických zařízení Blanka Chudobová.
Psali jsme:
Jak dodala, považuje tedy za nepřípustné, aby stát přijímal takovou legislativu, jež by byla nástrojem k ovládnutí elektrorecyklačního průmyslu několika málo soukromými společnostmi, které navíc podnikají za peníze vybrané z recyklačních poplatků, v čemž podporuje jejich sdružení též Sdružení výkupců druhotných surovin (SVDS).
Ing. Kateřina Konečná
Odpady - to je celá škála problémů
Problematika odpadů je značně rozsáhlá, složitá a bohužel nelze do ní udělat zasvěcený vhled v krátké době. I proto je v médiích poměrně upozaděná, byť vše nasvědčuje tomu, že zájem si rozhodně zaslouží. I když možná zbývá již jen krátký čas na to, něco změnit.
Například i proto, že zákon o odpadech se logicky zabývá i tím, jak odpady spalovat – likvidovat. A tam skutečně zaznívají obavy, aby nedošlo ke stejnému kolapsu jako v případě fotovoltaiky.
Psali jsme:
„I to byl argument odpůrců spaloven odpadů, a poukazovali např. na Německo, kde státní podpora spaloven před pár lety vyústila do stavu, že se jich postavilo více, než bylo třeba a že některé nemají nyní co spalovat. Pravdou ale je, že Německo bylo vždy v odpadovém hospodářství vepředu, a tak se stávalo, že občas přestřelilo - jako před 10 lety v zavádění mechanicko-biologické úpravy odpadů (kde část skončila u nás v silážních jámách) a později v podpoře spaloven. My však máme možnost se poučit z jeho chyb a postupovat rozumně jako sousední Rakousko. Navíc oproti výstavbě fotovoltaických elektráren, kde stačilo za babku odkoupit pár hektarů pole, dojít si do banky pro mnohamilionový úvěr, vyřídit stavební povolení, objednat v Číně levné fotovoltaické panely, namontovat je, a vše bylo během několika měsíců hotovo, je výstavba spalovny složitější. Jde o vytipování vhodné lokality, jednání s místními orgány, občany a tzv. ekologickými iniciativami, vypracování projektu a získání stavebního povolení spolu se samotnou výstavbou - vše zabere přes 5 let, takže případný boom by byl okamžitě zpozorován a dalo by se na něj včas reagovat. I z těchto důvodů je jasné, že bychom byli rádi, kdyby se stihly v nejbližších 10 letech postavit alespoň 3 nové spalovny, abychom alespoň částečně splnili směrnice Evropské unie,“ vyjádřil se k dalšímu bolavému místu připravované novely zákona Petr Měchura, bývalý výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství a též kdysi zakladatel výboru pro životní prostředí a jeho tajemník v letech 1990-1995.
Zvýší se ceny za svoz i likvidaci odpadů? I to souvisí s novelou
Doplnil i to, jak by se mohl zákon dotknout peněženky každého jednotlivce. Totiž, zda může dojít v souvislosti s připravovanou změnou k navýšení poplatků za odpady. „To je opravdu ten největší strašák, který slyšíme na každém kroku od zástupců zahraničních skládkovacích firem. A přitom to vůbec nemusí být pravda! Cena, kterou platí občané za svůj odpad, se totiž skládá z ceny za nádobu – tedy popelnice 720 korun, kontejner 9000 korun, jejich svozu (což jsou nákladní vozy s lisovací nástavbou za miliony), třídění a až na závěr za uložení toho, co zbude na skládku. A i v tom skládkovací poplatek nedosahuje ani polovinu ceny za uložení. K tomu je část odpadů ukládána jako tzv. technické zabezpečení skládky, a ta je od jeho platby zcela osvobozena. Takže každý absolvent základní školy si lehce odvodí, že i jeho několikanásobné zvýšení o stovky procent by znamenalo ve skutečnosti vyšší zátěž pro občany jen v řádu maximálně desítek procent,“ vysvětlil Petr Měchura.
Podle něj však přece jen ani to, co spočítal, nakonec pod vlivem vývoje událostí není jisté a může být vše jinak. Proč? „Když se podíváme do obchodního rejstříku zahraničních skládkovacích firem jako je A.S.A. či AVE CZ, a do sbírky listin na jejich účetní závěrky, jaké každoroční zisky včetně těch z vzájemných kartelových dohod mají, a rozpustíme to do výsledné ceny pro občany, tak možná ani žádné zdražení nebude třeba – jen se sníží legální a nelegální zisky těchto společností. Proto z toho mají tyto firmy takový strach,“ míní Měchura.
Jak dále připomněl ve svém vyjádření, které rozeslal ve středu i do několika redakcí, závěry jsou jasné. A poukazuje na další oblast celého problému. Zvýšením skládkovacího poplatku na pouhých 1000 Kč/t bude prakticky zastavena výstavba nových spaloven komunálního odpadu, neboť ta se až na výjimky zatím neobejde bez dotací.
Spalovny - otazníky i obavy trvají. Rozhodne se ve sněmovně
„A i kdyby se za pár let situace změnila a poplatky se dostatečně navýšily, tak už bude pozdě, protože tak rychle už nikdo novou spalovnu nedokáže postavit. Už nyní je tedy jasné, že určený termín definitivního ukončení ukládání neupravených komunálních odpadů na skládky v roce 2024 nemůže být dodržen. Ony nadnárodní skládkovací společnosti to samozřejmě velmi dobře vědí a počítají s tím, že do té doby budou ze všech sil tzv. rejžovat ze svých skládek maximum a převádět tyto zisky do zahraničí buď přímo, nebo nepřímo skupováním dalších komunálních podniků a posléze prodáním celé skupiny za desítky miliard novému investorovi (jako nyní např. skupina AVE CZ). A až tento termín uplyne, budou připraveny na výrobu tzv. náhradních paliv z upraveného komunálního odpadu, které budou prodávat teplárnám jako náhradu za energetické uhlí,“ vylíčil Měchura.
Podle něj tedy bude nejvíce nyní záležet na poslancích. „O novele zákona o odpadech se nerozhoduje naštěstí na ministerstvu, ale v Parlamentu. Jestliže je možné zlobbovat některé úředníky, těžko více než polovinu poslanců. A pokud budou dostatečně pravdivě informováni a budou hlasovat podle svého uvážení a přesvědčení, tak vše může dopadnout úplně jinak, než si představují ty nadnárodní skládkovací firmy. My splníme závazky vůči Evropské unii a občany to nemusí stát ani korunu navíc,“ uzavřel s optimistickou nadějí své vyjádření ředitel České asociace odpadového hospodářství.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
