Známý český advokát Tomáš Sokol zastupuje lobbistu Marka Dalíka, exministryni obrany Vlastu Parkanovou (TOP 09) či někdejšího policejního prezidenta Petra Lessyho. Ve čtvrtečním Hyde Parku České televize se ale příliš nevyjadřoval ke kauzám spojeným s těmito klienty. Řeč bylo především o bankovních poplatcích a boji klientů o jejich navrácení.
Může to být ještě nebezpečné
„Já si myslím, že bankovní poplatky jsou přiměřené tržním podmínkám. O jejich výši rozhoduje trh, nic víc se k tomu nedá říct,“ poznamenal hned na úvod Sokol s tím, že je podstatné, zda určitá ujednání smluv konkrétních bank s klienty nejsou v rozporu s občanským zákoníkem. Tady půjde ještě o velkou právní bitvu. Zvláště vzhledem k faktu, že každá banka má jiné smlouvy a na jednotlivé případy je třeba hledat odděleně. „Jsem přesvědčen, že se u většiny případů ukáže, že ty smlouvy jsou korektní,“ podotkl Sokol.
„Domnívám se, že bankovní poplatky nenaráží na naše zákony, prohlásil advokát. Je totiž přesvědčen, že lidé by měli poplatky vnímat jako součást ceny za půjčené peníze, např. na hypotéku. Klienty si pročte patřičné smlouvy, tyto smlouvy podepíše a tím s poplatky zkrátka souhlasí. Snaha vytknout poplatky z této celkové ceny za hypotéku může být podle advokáta nebezpečná. Zvlášť v případě, kdy lidé napadají ony poplatky až poté, co podepsali patřičnou smlouvu.
Pokud by klient přišel ještě před podpisem smluv a řekl bance, že zaplatí na hypotéce jen sumu bez poplatků, tak by to bylo regulérní, ale podle Sokola je otázka, zda by banka takovou smlouvu uzavřela.
Kolik lidé zaplatí
Lidé podle advokáta spekulují, že jejich žaloba může i nemusí vyjít. Pokud by vyšla, bylo by to z hlediska těch klientů hezké, ale podle Sokola je také možné, že nakonec nebude spokojená žádná ze stran, klienti ani banky.
Každý by si také podle Sokola měl spočítat, kolik ho budou stát soudní výlohy, že prohraje. Tak, jak Sokol dění kolem poplatků sleduje, předpokládá, že náklady na řízení nepřesáhnou deset tisíc korun, protože většina sporů se netýká nijak velkých částek.
Pokud by tady existoval monopol banky, tak by mohl zasáhnout Úřad na ochranu hospodářské soutěže, jestliže se tak nestalo, soudím, že tu žádný monopol nebyl, poznamenal Sokol. Jestliže jsou podmínky u jednotlivých produktů v rámci trhu plus mínus tejné, nelze to ještě považovat za monopol.
Otázka viny a neviny
Jeden z diváků Hyde Parku chtěl slyšet, zda Sokol hájí jen ty klienty, u nichž je přesvědčen, že jsou nevinní. Tato otázka je podle Sokola sekundární. Důležité podle jeho názoru je, aby každý obviněný získal stejné podmínky.
„Úlohou obhájce je pomáhat klientovi v tom, aby prošel trestním procesem korektně. To, jestli je vinen či nevinen, je druhořadé. Zásadní je, aby všichni lidé měli stejné podmínky. Primárně jde o člověka, ke kterému musí být systém férový. Klientů se neptám, zda se provinili," přiznává. I pokud by se mu klienti přiznali, rozhodně by se u soudu nepostavil proti nim. "Něco takého se tu stalo naposledy v padesátých letech, kdy obhájci obžalovaných vystoupili před soudem a žádali pro svého klienta ten nejpřísnější trest. Něco takového už nikdy," zdůraznil Sokol.
Amnestii považuji spíš za pozitivní
"Jestli byla amnestie šita na míru, tak ji šilo tolik krejčích, že žádný z nich neví, který to nakonec byl," míní Sokol. Vzápětí dodal, že amnestie je vždy nějak šita na míru, např. lidem, kteří se neprovinili nijak závažnými trestnými činy. „Každé amnestijní rozhodnutí je nějak šito na míru,“ zdůraznil advokát. Na tom, jaká skupina bude amnestována, rozhoduje její tvůrce.
Zdůraznil, že všichni lidé musí ctít presumpci neviny, takže na každého amnestovaného je třeba hledět jako na nevinného. „Pokud někdo řekne, že viníci unikli trestu, tak já podobně mohu říci, že nevinní lidé přestali být vláčeni systémem. Z tohoto hlediska považuje Sokol dopad amnestie za pozitivní.
Je také přesvědčen, že český právní systém na tom není tak zle, jak si řada lidí v republice myslí. Sokol poukazuje na to, že máme řadu zákonů, které fungují a lze je bez problémů aplikovat. Některé zákony jsou problematické, ale nad nimi se stále vedou diskuse. Advokát má za to, že si český právní systém ještě úplně nesedl. Od změny režimu uplynulo teprve asi dvacet let a ještě dnes platíme daň z komunistického dědictví, zdůraznil Sokol, který v pořadu také poznamenal, že by komunistická strana už dávno neexistovala, kdyby o tom mohl rozhodovat on sám.
Ono se to časem zjistí
V závěru pořadu se vyjádřil k církevním restitucím, ke kauze exhejtmana Davida Ratha či k jednání pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Proces s poslancem Rathem bude podle jeho názoru nepochybně veřejný, takže ho bude moct každý sledovat a ve věci rozhodne soud. Ke sporu Lenky Bradáčové s odcházejícím šéfem protikorupční policie Tomášem Martinem uvedl, že pravda o tom, zda na ni někdo skutečně připravoval kauzu či nikoliv, se ukáže časem.
„Přirozeným vývojem se dříve či později zjistí, jak to bylo. Já bych řekl, že je státní zastupitelství dost silný orgán, aby případným piklům odolalo a pokud se to děje, je to záležitost jednotlivců. U lidí je vždy třeba počítat s tím, že mohou selhat,“ prohlásil advokát.
Na úplný závěr řekl několik slov také k církevním restitucím. Stát podle jeho názoru částečně selhal při hledání řešení a jeho prezentaci občanům. Faktem však podle Sokola je, že k tomuto vyrovnání muselo dojít a to v rozsahu ne právě malém. Na potřebu vyrovnání státu a církví opakovaně upozorňoval i Ústavní soud ČR. Každému, kdo by chtěl o této problematice vědět víc a prostudovat si relevantní argumenty, doporučil Sokol přečíst si důvodovou zprávu k patřičnému zákonu. Všechna dnes nabízející se řešení by dnes byla špatná a stát si zkrátka vybral jednu z nich.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
