Brusel jde po vašich penězích. Čtěte o smlouvě, kterou chce kníže

17.01.2012 15:38

Mezi ODS, VV a prezidentem Václavem Klausem na jedné straně a TOP 09 na straně druhé existuje zásadní spor, zda by se měla Česká republika připojit k fiskální smlouvě EU. Existují i rozdílné pohledy, zda by mělo být k takové smlouvě vypsáno referendum. ODS i VV jsou pro, prezident je proti. Schwarzenberg je též proti referendu, i když z jiných důvodů.

Brusel jde po vašich penězích. Čtěte o smlouvě, kterou chce kníže
Foto: Zbyněk Pecák
Popisek: Předsedové pravicových stran - Karel Schwarzenberg a Petr Nečas

Ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg kvůli případnému neschválení smlouvy de facto pohrozil odchodem z vlády. V čem je jádro sporu?

Bruselský trik

Zatímco ODS a víceméně i Věci veřejné tvrdí, že se jedná o zásadní změnu primárního práva EU a přenos národních pravomocí na EU, a proto by o smlouvě mělo být vypsáno referendum, TOP 09 ústy ministra zahraničí tvrdí opak. Jak informovaly ParlamentníListy.cz, byla kolem toho i dlouhá debata na minulé vládě.

Meritum věci je v tom, že původně měl být vznik fiskální unie zakotven v novele Lisabonské smlouvy, která je beze sporu součástí primárního práva, ale Velká Británie to vetovala. Zbylí evropští lídři se tedy dohodli, že Lisabonskou smlouvu obejdou a že stejný obsah bude prosazen mezinárodní smlouvou, a ne změnou Lisabonu.

De iure vs. De facto

Ministr ODS Alexandr Vondra na vládě argumentoval, že se sice de iure patrně nejedná o změnu primárního práva, ale de facto ano, neboť se jedná o stejný obsah, tedy změnu pravomocí orgánů EU ve vztahu k členským státům unie. Stejný postoj má i premiér Petr Nečas, podle něhož se navíc nelze rozhodovat bez znalosti smlouvy. Schwarzenberg naopak trval na formální stránce věci. TOP 09 si k této záležitosti nepřeje referendum, protože je dost možné, že by občané smlouvu odmítli, a tak se TOP 09 drží formalit. Podle koaliční smlouvy by totiž každá změna primárního práva měla být odsouhlasena v referendu.

Vondra podle informací ParlamentníchListů.cz položil ministrům Schwarzenbergovi a Kalouskovi otázky, zda nyní jsou rozpočty států v jurisdikci Evropského soudního dvora v Lucemburku, zda přijetím smlouvy budou a zda to znamená významný přenos kompetencí. Kalousek i Schwarzenberg se shodli, že nyní jurisdikci ESD nemá a smlouvou by ji získal. Ve třetí otázce se neshodli. Kalousek říkal, že by to významný přenos byl, Schwarzenberg, že nikoli.

Koaliční smlouva: rozpočet v národní pravomoci

Podle informací ParlamentníchListů.cz bude premiér Petr Nečas i ODS trvat na tom, že se jedná o změnu primárního práva a přenos národních kompetencí na orgány EU. Státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády Vojtěch Belling v ČT naznačil, že se jedná o změnu primárního práva.

V koaliční smlouvě se píše: „V případě zásadních institucionálních změn Evropské unie vyžadující úpravu primárního práva bude přesun dalších pravomocí z České republiky na EU potvrzován referendem.“

Další podstatná pasáž v koaliční smlouvě týkající se fiskální unie zní: „Při dalších jednáních o užší koordinaci hospodářské politiky budeme dbát na důsledném uplatňování principů subsidiarity a proporcionality. Schvalování národních rozpočtů musí zůstat výsadní pravomocí národních parlamentů členských států.“

Smlouva přesouvá kontrolu rozpočtu do Bruselu

Definitivní znění nové smlouvy není známo, ale již teď je zřejmé, že podle ní nezůstane schvalování národních rozpočtů výsadní pravomocí národních parlamentů členských států. Do jednání o národních rozpočtech budou totiž vstupovat orgány EU. To by odporovalo koaliční smlouvě.

Klíčový spor je také, zda se jedná o změnu primárního práva EU, či ne. Přesná definice primárního práva neexistuje, ale pokud by se definovalo jako takové smlouvy, které upravují fungování EU ve vztahu k členským státům EU a definují nově pravomoci, smlouva o fiskální unii by součástí primárního práva jednoznačně byla.

Podle Závěrů prosincové Evropské rady má totiž Fiskální smlouva obsahovat závazek států přijmout ústavní zákony o vyrovnaném rozpočtu a povinnost zemí s deficitem předkládat Bruselu programy strukturálních reforem.

Přání Evropské komise je příkazem

V Článku 9 prozatímního návrhu Fiskální smlouvy se říká, že smluvní strany „podniknou nezbytná opatření … uvedená v Paktu Euro Plus“. Pakt Euro Plus se tak tímto odkazem stává de facto součástí Fiskální smlouvy. K Paktu Euro Plus se přitom Česká republika nepřipojila. Pakt zavazuje země k zapojení se do programu předkládání státních rozpočtů Evropské unii před jejich schvalováním. Tomuto plánu se říká Evropský semestr.

K němu EU říká: „V rámci nového monitorovacího cyklu označí Evropská rada každoročně v březnu hlavní hospodářské výzvy, jimž EU čelí, a zformuluje strategické pokyny týkající se politik. Členské státy tyto pokyny zohlední a ve svých programech stability a konvergenčních programech představí střednědobé rozpočtové strategie. Současně vypracují národní programy reforem obsahující opatření, která hodlají přijmout pro posílení svých politik v oblastech, jako je zaměstnanost a sociální začleňování. Všechny tyto programy budou předkládány zároveň, a to v dubnu. Na jejich základě pak každý rok v červenci Evropská rada a Rada poskytnou politická doporučení, ještě předtím než členské státy dokončí sestavování rozpočtu na následující rok.“

Podle Článku 7 návrhu Fiskální smlouvy, se země eurozóny s deficitem „zavazují podporovat návrhy a doporučení Evropské komise“. To znamená, že státy budou muset povinně podpořit doporučení Evropské komise. Doporučení se stane závazným příkazem a Česká republika takové „doporučení“ nebude moci odmítnout. Česko by se tím vzdalo suverenity nad svým vlastním státním rozpočtem.

Nové pravomoci Evropského soudního dvora v Lucemburku

„Evropská komise si například může myslet, že nejlepší cestou z deficitu je zvyšování daní a podpora obnovitelných zdrojů energie, zatímco nějaká naše příští vláda by se mohla domnívat, že by bylo lepší přestat dotovat biopaliva a solární panely a zrušit evropské daně z elektřiny, které stojí na výběr více, než kolik vynášejí. Na názoru naší vlády by pak ale nezáleželo. Musela by se podřídit Evropské komisi,“ varoval ekonom Petr Mach.

Dalším problémem je, že by Evropský soudní dvůr získal pravomoci týkající se rozpočtů národních států. To by podle vicepremiérky a první místopředsedkyně VV Karoliny Peake znamenalo prolomení primárního práva. Taktéž řekla, že pokud by se rozhodování mělo vzdalovat od občanů směrem do Bruselu, bylo by nutné referendum. Pro referendum je i KSČM, což uvedl její předseda Vojtěch Filip.

Klaus proti referendu

Celá věc je ještě komplikována postojem prezidenta Klause. Ten je sice proti smlouvě o fiskální unii a předeslal, že by takovou smlouvu svým podpisem neratifikoval, ale zároveň je i proti referendu. Podle názoru Klause je fiskální unie radikální likvidací suverenity evropských států a to nelze akceptovat.

„Já si myslím, že referendum není nezbytná věc. Já bych si velmi přál, aby politici vzali zodpovědnost do svých rukou a rozhodli o této věci sami. Utíkat k referendu není racionální,“ řekl český prezident po setkání s rakouským prezidentem.

Referendová mediální masáž jako v případě Irska

Klaus vysvětlil svůj postoj tak, že není přítelem pořádaní referend, protože výsledek stojí a padá na položené otázce. „Jestli bude otázka ´Jste pro radikální ztrátu suverenity přístupem k fiskální unii?´ - tak je odpověď lidí jedna. Jestli bude otázka ´Jste pro smlouvu o posílení spolupráce v Evropě?´ - to je otázka úplně jiná a také odpověď lidí, kteří se v tom neorientují, může být diametrálně odlišná,“ upozornil Klaus.

Podle informací ParlamentníchListů.cz se Klaus obává, že v případě všelidového hlasování budou občané za asistence prounijních a proněmeckých českých médií masírování eurounijní propagandou a vyhrožováním, že se Česko v době ekonomické krize ocitne v izolaci a případně to ohrozí i ekonomické jistoty občanů podobně, jako to proběhlo při masírování Irů při druhém referendu o Lisabonské smlouvě.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…