Zmírnění dluhové pasti - to je heslo, kterým se ohání leckdo - bankéři, neziskové organizace i politici. A výsledek? Tristní. V České republice je zaznamenáván výrazný nárůst zadlužení, a to i u dětí, které budou muset v dospělosti čelit mnohonásobně vyšším exekučním titulům. Více než čtvrtina (téměř 27 procent) domácí populace žije od výplaty k výplatě a téměř polovina domácností (bezmála 49 procent) je zatížena dluhy. Za poslední rok se finanční situace zhoršila u více než nadpoloviční většiny populace (skoro 59 procent).
To jsou aktuální výsledky říjnového průzkumu společnosti SANEP. V roce 2012 se tak i v důsledku vládních reforem ještě více prohloubí sociální nejistota a rozevřou se nůžky mezi bohatými a chudými.
Související:
Exekutorské úřady, které díky vysokým nákladům dosahují mnohasetmilionových zisků, mají prozatím dostatečný vliv podložen vládní legislativou. Stává se, že je dlužník exekučním řízením absurdně vystaven 10násobně (i vícenásobně) vyššímu dluhu. České legislativě v rámci exekucí totiž zcela chybí přiměřenost.
Nepřiměřený nárůst dluhů a další chyby v systému
Stačí jen zopakovat několik známých faktů: Dluh nárůstá nepřiměřeně vzhledem k výši dluhu, čímž se defakto stává ještě více nevymahatelný. Exekučně lze vymáhat i drobné částky do 10.000 korun, kdy celková výše dluhu mnohonásobně přeroste samotný dluh. Exekutor má dokonce ještě vyšší pravomoc než policie. Pro zabavování věcí mu postačí pouze podezření a může bez soudního povolení vstoupit do jakýchkoli prostor. Za své úkony nenese téměř žádnou právní a ani hmotnou odpovědnost. Za nedodržování lhůt při podání žádosti dlužníka o vyloučení věcí nemají téměř žádné postihy. Exekutoři často sahají až k vydírání prostřednictvím dětí, zabavují jim hračky a vybavení dětských pokojů.
Čtěte také:
V současnosti tedy exekutor může vlézt do bytu komukoli a "vybrat" ho bez asistence policie. I to je velkým bodem kritiky.
Čtěte také:
"Ministr spravedlnosti navíc navrhuje, aby se tak mohlo stát i bez svolení soudu. Proti návrhům v exekučním zákoně se ohradila v minulosti alespoň Karolína Peake a navrhovala další změny, které by exekutorskou činnost upravily ve prospěch práv věřitele a dlužníka. Přes média se jí od pana ministra Pospíšila ale dostalo poučení, že: Taková kritika od koaliční političky je trošku nepatřičná. Paní vicepremiérka není přece nadřízená ministra spravedlnosti. O rozsahu novely rozhoduje ministr, paní Peake nemůže říkat, že jí tam něco chybí. Nejsme povinni plnit její pokyny, závazné je vládní prohlášení, postoj premiéra a postoj celé vlády," poukazuje kriticky na řadu mezer a nechuť k řešení ze strany politiků podnikatel a úspěšný bloger Tomio Okamura. Jak se svěřil ParlamentnímListům.cz, za své velmi otevřené výroky směrem k ministru spravedlnosti a exekutorům, byl dokonce připraven čelit i žalobě. Nikdy k ní však nedošlo.
Čtěte také:
Spočítají to dlužníci politikům u volebních uren opravdu? A nenaletí populistům?
Je tedy možné, že skutečně rozhodovat o budoucnosti budou hlavně dlužníci?
"No, je důležité rozklíčovat to, kdo je jakým dlužníkem. Zda někdo dluží na hypotéce, aby si vyřešil vlastní bydlení, či je někdo notorickým neplatičem nebo upadl do dluhů ze zcela jiných tisíce dalších možných důvodů. Ovšem vzhledem k tomu, že ty počty opravdu stále rostou, dá se předpokládat, že si některá strana či politik skutečně může postavit na boji s dluhy svoji předvolební kampaň. Může nabídnout změnu v systému exekucí, může nabídnout finanční vzdělávání i různé sociální výhody a může mít, vzhledem k tomu, jak masově jsou Češi zadluženi, opravdu úspěch. Ovšem je třeba také počítat s tím, že na tuto strunu mohou vhodně také chtít brnkat různí demagogové a populisti, kterým to může jen pomoci se vyhoupnout do politických postů. A když se jim to podaří a budou chtít své sliby dodržet, nepomohou nakonec ekonomice celé země," okomentoval možný trend pro ParlamentníListy.cz politolog Bohumil Doležal.
Čtěte také:
Exekuce jsou tak v současné době jedním z nejbolavějších míst Čechů. Podle statistik má zkušenost s exekucí již každý desátý člověk v zemi. Vzhledem k tomu, že jsou do počtu obyvatelstva započítáni i kojenci, je zřejmé, že poměr lidí s touto nepříjemnou zkušeností je ještě vyšší. Paradoxně však nejde o lidi, kteří úmyslně dluží, aby někoho poškodili a sami sebe obohatili, nýbrž těch, kteří se dostali přechodně do stavu nouze, dlužili řádově stokoruny a jejich dluh se vyšplhal k závratným výškám. Kdy se udělá přítrž džungli, která v tomto směru u nás panuje a kdy se začnou honit stejným způsobem také velcí dlužníci, zajímá dnes už tisíce lidí.
O dluhu se často osoba nedozví. Člověka v exekuci se ale vyhledat dá snadno...
„Pokud je dotčená osoba, na kterou byla samosoudcem stanovená exekuce, vůbec u nás nějak vyrozuměna, pak jen tak, že je povinna zaplatit. Je zajímavé, že výnos o povinnosti zaplatit, se vždy podaří doručit, zatímco právo hájit se se jaksi doručit nepovede. Pokud vyrozuměna není, nějak se to nezdařilo, nebo nebyl dostatečný motiv to udělat - a co si budeme nalhávat, obálky s různobarevnými proužky spoléhají jen na stejný mechanismus, jaký užívala středověká vrchnost vůči poddanému - zakrátko dostane zakázku exekutor. Soudní stolice ze sebe defekovala právo, tak jej vykonejte. A náhle se nám situace začíná měnit: dluh už není nějakých 230 korun faktického dluhu, ale narostl o soudní poplatek, řádově 2-5 tisíc a o 5-15 tisíc zisku exekutora. Takže dlužník, aniž to mohl nějak závažněji ovlivnit, najednou dluží místo blbých dvou stovek něco kolem 17 tisíc," potvrzuje běžné případy zkušeností lidí s exekutory pro ParlamentníListy.cz Petr Závladský - jeden z dnes již řady otevřených kritiků systému exekucí v Česku.
Čtěte také:
Postupně je zájmům stále vlivnějších vymahačů kromě plíživé mediální manipulace přizpůsobováno i legislativní prostředí - například ještě na počátku 90. let minulého století byl věřitel povinen soudu doložit, že dlužníka vyzval k zaplacení. Tato povinnost ale z právní úpravy zmizela.
Česká právní džungle v exekucích už lidem přerůstá přes hlavu
"Schválně si všimněte, jak často různí mediálně známí racketeeři používají v této souvislosti formulaci. „Žádný předpis nám to neukládá" či „Zákon nám to umožňuje" - skoro už to vypadá jako nějaký medicínsky popsatelný symptom patologické mravní atrofie.
Je tedy téměř zákonité, že čím dál více dluhů bude vznikat tak, že se o nich dlužníci vůbec nedozví, nikdo je o zaplacení nebude upomínat a první kroky obrany proti zcela nespravedlivému obvinění jim bude reálně umožněno učinit teprve až po zahájení exekuce samotné," varuje Závladský.
Souhlasí s ním i Jan Králík, předseda Občanského sdružení PATRIOT CZ a autor petice "Stop loupežným exekucím".
Čtěte také:
"Lidem opravdu už dochází trpělivost. Právní džungle při provádění exekucí, kdy jsou poškozováni a okrádáni nevinní lidé, musí skončit! Právo věřitele nemůže být povýšeno nad právo všech ostatních," říká Jan Králík.
Nesmyslnost postihů (mobiliárních exekucí) kritizují dokonce i provozovatelé Centrálního registru dlužníků. Spočívá podle nich zejména v tom, že většina zabavených věcí nemá významnou hodnotu a jejich prodej většinou nepokryje ani stěhovací službu, náklady na dražbu a náklady na exekuci samotnou. Často je tedy tento druh exekucí používán pouze jako forma psychického nátlaku.
Dlužníkem může být každý
"Dlužníkem se může stát každý, i když si to stále mnozí nechtějí připustit. A to velmi snadno. Stačí opomenutí uhradit závazek, který věřitel nezaurguje. Neuhrazením pokuty v MHD nebo těžko prokazatelným zpochybněním samotné pokuty vůči snadno vykonavatelným pohledávkám ze strany státní správy," uvádí Centrální regostr dlužníků v jednom ze svých upozornění.
A připomíná i to, že aktivity vymahačů a exekutorů se pomalu přesouvají už i k dětem. Dítě totiž může svou nedbalostí nebo opomenutím rodinu zruinovat. Hmotně odpovědné jsou za něj rodiče. I proto Centrální registr dlužníků zaznamenává stovky případů dluhu, které přecházejí na otce a matku. A rodiče často nejsou schopné dluh uhradit najednou a končí v exekucích.
Osobní bankrot - komplikovaná cesta jak ven. Ale ne pro každého
Jak z dluhů ven? Cesta existuje, ale ne pro každého. Česká republika zavedla pro takové případy statut Osobního bankrotu. Ovšem je natolik komplikovaný, že si žádost nezvládne podat občan sám. Zatím se to podařilo pouze zhruba 15 a půl tisíci Čechům, ostatní buď nevyhověli přísným podmínkám nebo jim jejich žádost soud zamítl. Oddlužit přitom lze pouze fyzické osoby, podnikatelé jsou odsouzeni v případě krachu i nadále k nekonečným exekucím, kvůli nimž se často uchylují do zóny šedé ekonomiky.
Čtěte také:
Poslankyně Ivana Řápková (ODS) navrhovala v minulosti také exekuci na sociální dávky a dávky hmotné nouze (na některé sociální dávky a důchody je exekuci možné uplatňovat). V Chomutově tento svůj návrh dokonce již před časem uvedla do praxe a uplatňovala ho zejména u notorických dlužníků z romské populace. Senát tento návrh však v minulých dnech nepřijal.
Čtěte také:
Již zmiňovaný Tomio Okamura proti systému exekucí bojuje ovšem nejen svými výroky a blogy. Pokouší se také ovlivnit politickou reprezentaci napříč celým politickým spektrem. O změně exekučního zákona přitom vyjednává spolu s KSČM.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
