Situace na východě Ukrajiny se stále zhoršuje. Co s tím?Anketa
Geopolitolog Michael Romancov před několika dny řekl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz dvě zásadní věci. Že je Evropa a „starý svět“ v době zlomu. Také však to, že Ruskem avizovaný obrat směrem na východ je spíše jen politickou hrou, taktikou a též mediální bublinou úmyslně vypouštěnou zejména pro vlastní vnitřní publikum. Dlouholetý novinář, zpravodaj a komentátor Jan Petránek, který se celoživotně orientoval na země na východ od nás, však má na věci poněkud jiný názor – byť slova politologa zcela neodmítá.
„Obrat Ruska na východ je možná pro Evropu i Spojené státy bolestivý, ale pro Rusko nezbytný krok. Rusko potřebuje zapojit do své ekonomiky i oblast Dálného východu, Sibiře, a to bez pomoci Číny dost dobře nelze. Navíc v těchto oblastech se nachází jeden z největších uranových dolů, takže je víc než jisté, že jsou na programu jednání body, jak toho využít v další hospodářský rozvoj. Ne každý možná také ví, že vzájemná, poměrně úzká spolupráce mezi Čínou a Ruskem již probíhá, nejde však zatím o rozsáhlou spolupráci mezi Kremlem a Pekingem, jako o vzájemné propojení jednotlivých ruských regionů s konkrétními čínskými oblastmi,“ řekl ParlamentnímListům.cz Petránek.
Pokud podle něj stojí za zmínku v tomto ohledu nějaká strategie Ruska, pak je to zcela jistě to, že Rusko moc dobře ví, že ne všechny vztahy mezi Čínou a Indií jsou správně nastavené, a proto je pro Kreml a Putina výhodné udržovat i dobré obchodní styky právě s Indií. „Čína je tím pádem k mnohému ochotnější,“ podotkl Petránek.
Přežije Bohuslav Sobotka jako premiér podzimní komunální a senátní volby?Anketa
Na východě Ukrajiny zuří válka. A bude, kdoví jak dlouho...
To, jakým směrem se tedy světové hospodářství a ekonomika i po krizi bude ubírat, zůstává předmětem diskuzí – odborných i laických. V každém případě však je jasné, že vyhrocená situace na Ukrajině, do které se Rusko zapojilo, může ještě vývoj v mnoha ohledech ovlivnit.
„Ano, na východě a jihovýchodě Ukrajiny se dá hovořit o tom, že tam nyní zuří krutá válka. Rusko však nedovolí, aby tato oblast prohrála. Odhadnout, kdy vše skončí, si vůbec netroufám, obávám se, že to potrvá ještě hodně dlouho, protože Rusko svému lidu nebude bránit v tom, aby za svá práva, o kterých je přesvědčen, bojoval. Když připomenu to, že se objevily na veřejnosti odposlechy hovorů toho, co se děje na kyjevské vládní frontě, že ty rozhovory jsou vedené v anglickém jazyce, tak se nabízí silné obavy z toho, zda kyjevská strategie nebude určitým specifikem pro další vývoj událostí. Nový ukrajinský prezident to nebude mít lehké, přesto snad lze doufat, že ta situace nebude gradovat do nějaké ještě větší katastrofy,“ přiznal Jan Petránek.
Rusky mluvících lidí žije na Ukrajině až 25 milionů
Na místě je možná připomenout pro vytvoření jakéhosi obrazu několik čísel. Třeba to, že 60 procent vedoucích činitelů Ukrajiny je ze západu země, ale žije tam pouhých 12 procent ze všech obyvatel Ukrajiny. Pro východ a jih Ukrajiny s početným rusky mluvícím obyvatelstvem, kterého je zhruba 20 až 25 milionů, kde se tvoří značná část ukrajinského HDP, tak vzniká mocenská nerovnováha. A ta pak v konečném výsledku vytváří další prostor pro ruské vměšování. I proto někteří analytici varují před riziky a problémem v podobě zuřivého protiruského ukrajinského nacionalismu vlády, který omezuje schopnost řídit zemi. Přičte-li se k tomu koncentrace ruských vojsk u východní hranice Ukrajiny, přibývá další rizikový faktor bránící tomu, aby se situace co nejdříve opět uklidnila.
Psali jsme:
„Musím přiznat, že se velmi obávám toho, aby nedošlo ze strany Západu k nějaké provokaci, která by skutečně donutila Vladimira Putina na Ukrajinu vstoupit se svými vojsky. Obávám se toho, že to není vůbec nereálné,“ přiznal již před několika týdny v souvislosti s událostmi na Ukrajině ParlamentnímListům.cz novinář, disident a dlouholetý zahraniční komentátor (mimo jiné i pro Hlas Ruska) Jan Petránek.
Psali jsme:
Ovšem vraťme se ještě k ekonomickým trendům a případným očekávaných změnám, ke kterým se (možná?) v důsledku konfliktu schyluje. V kontextu toho, co říká Jan Petránek, je totiž zajímavé připomenout i vyjádření politologa Michaela Romancova. I jeho se totiž ParlamentníListy.cz před několika dny zeptaly na to, jak se dle něj dál bude vyvíjet situace s obchodními vztahy Ruska a východu.
Psali jsme:
Politolog, který nahlíží na tuto vědu i z pohledu geografie, nekomentoval sice to, jak se může dále vyvíjet ukrajinsko-ruský konflikt, ale zaměřil se hlavně na to, do jaké míry může Rusko zastavit nějaké omezení pocházející z Evropy či Spojených států – včetně například sankcí. Zda je pro Rusko jednoduše logické se obrátit směrem na východ, čímž získá zpět hospodářskou stabilitu.
Proklamovaná výhodná dohoda s Čínou je v tuto chvíli nonsens, říká geopolitolog
„Dovolím si citovat několik čísel. Nevím, v jaké kondici je Indie, respektive Čína. Pokud ale jde o to Rusko, které je nám nejblíže a nejhlasitěji tvrdí, že je hybatelem, případně dokonce aktérem té změny, musím konstatovat, že hlasitě prezentovaný ruský obrat k Číně je jedna velká mediální bublina. Nejde vůbec o to, že Rusko se logicky snaží diverzifikovat portfolio svých odběratelů a že chce něco do Číny dodávat, jak ohlásilo. Uvědomme si, že zatím tam dodává zlomek toho, co dodává do Evropy. To je první věc. Druhá věc je, že se Evropa podílí více než 50 procenty na ruských exportech. A 42-43 procenty na ruských importech. Pokud jde o Čínu, tak tam je její pozice 6,8 procenta, pokud jde o export, a 16,7, pokud jde o import. Jestli se tedy Rusko rozhodlo orientovat se na Čínu, tak ruští vládci buďto ignorují ekonomickou realitu, nebo o ní nemají tušení. A vzhledem k tomu, že tam je spousta ekonomů, kteří jim dávají data, jsem přesvědčen, že tu realitu zřejmě ignorují,“ domnívá se Romancov. A jak dodal, realita je dle něj ignorována hlavně z politických důvodů a kvůli vnitřnímu publiku.
Jde zřejmě dokonce o jistý druh taktiky. „Jde o taktiku určenou primárně směrem k vlastnímu publiku. Drtivá většina Rusů se totiž o tyto věci nezajímá, nechápe je. Hrajou teď nějakou politickou hru. Ruský obrat na Východ v reálných současných konturách je totiž skutečně naprostý nonsens. To prostě nejde. Až s výhledem na dalších 20, 30, 50 let se ta situace může změnit. Ale uvědomme si, že i ten údajně nesmírně výhodný gigantický plynový deal, o kterém psala i světová média – má jeden háček. Nejsou ještě položené ani ty trubky, kterými by se plyn směrem na Východ dostával. Ty, když se to podaří, budou postaveny nejdříve někdy v roce 2019 či 2020. A teprve pak mohou začít dodávky,“ uzavřel Romancov.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
