„Připustíme-li, že komunisté jsou ve skutečnosti součástí establishmentu a nikoli jeho oponenti, což s možnými výhradami platí nepřetržitě minimálně od roku 1948, vidíme, že hlavním výsledkem těchto voleb je umlčení protestního hlasu,“ soudí de Candole.
Protestující volič se podle něj rozhodl zůstat doma. Ze třetiny občanů, která dorazila k volbám, dostaly strany mimo mainstream pouhou třetinu hlasů. Obdobně dopadly i senátní volby.
„Člověk by čekal, že se znechucení politickými stranami, které sdílí takové množství lidí, projeví vzedmutím podpory novým kandidátům a stranám,“ poznamenává manažer. Chápe ale, že zkušenost s TOP 09 a VV mnoho lidí odradila. Vydělala na tom „suprapolitická třída“ neboli politické elity. V jejím rámci se ovšem rovnováha vychyluje doleva.
Česká republika je podle blogera příkladem systému, ve kterém lidé sice nebyli zbaveni volebního práva, ale jejich hlasování má jen minimální vliv na výkon veřejné moci. Té se zmocnily velké politické strany. Není to však jen problém České republiky.
„Všichni tušíme, že podstatných rozdílů mezi vítězi a poraženými ve volbách je naprosté minimum. Příčinou tohoto jevu je fakt, že hlavní politické strany vlastně nikdy nepřicházejí o moc,“ poznamenává de Candole. A do tohoto systému podle něj patří i komunisté, ačkoliv se doposud nepodíleli na žádné z vlád.
Následně však odhaduje, že poté, co dvě levicové strany získají v obou komorách parlamentu ústavní většinu, pohltí ČSSD komunisty a tím poruší rovnováhu politického kartelu. Aby se tak nestalo, bude se muset podobně sjednotit i pravice. „Jedině tak se podaří odvrátit plošnou mobilizaci protestních hlasů, která by znamenala odchod suprapolitické třídy ‚na smetiště dějin‘,“ uzavírá komentátor.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
