„Na čtyřiceti letech vlády komunistů nevidím nic kladného. Věšet jsem je nikdy nechtěl. Nikdy bych se nesnížil používat metody jako oni. Ale opovrhuji jimi. Těmi, co podepisovali rozsudky smrti," stojí si za svým armádní generál Tomáš Sedláček, jehož příběh byl nedávno popsán i v komiksové knize Ještě jsme ve válce. Byl odsouzen na doživotí, ale po devíti letech se dostal díky amnestii na svobodu.
Psali jsme:
Legendární generál dává národu naději. Ještě máme třicet let
Další články z rubriky Jinýma očima ZDE
Hodný komunista, naivní představa
Po roce 1948 se snažil být apolitický a k tehdejšímu dění se moc nevyjadřoval. „Zametlo mě to a stálo devět let života. Proto moc nevěřím bývalým komunistům, co se stali disidenty, kterými se obklopil bývalý prezident Václav Havel. Vadí mi, jak se rychle dokázali převrátit na jinou víru. Třeba Jiří Dientsbier, budiž mu lehká země, mi jednou vykládal, že vstoupil do partaje proto, aby tam byli nějací slušní lidé. To mi připadalo dost naivní. Nebo třeba Jiří Pelikán to jako předseda Mezinárodního svazu studentstva mezi studenty na vysokých školách čistil hlava nehlava a pak se stal oslavovaným disidentem. Tomu prostě nerozumím," míní Sedláček. I proto je zastáncem stanoviska, že by v konfederaci politických vězňů neměli být bývalí komunisté.
Dnešní KSČM jde prý totiž ve šlépějích předlistopadových soudruhů. „Všimněte si, jak mluví její předseda Vojtěch Filip v televizi a na demonstracích. V televizi je demokratický a rozumný, před svými diváky nenávistný. Jejich program a ideje jsou stejné, jako kdysi. Nemají žádný velký průšvih, všechno z povzdálí sledují a čekají. To považuji za velmi nebezpečné," vysvětluje s tím, že zakázána měla být strana už dávno, když si ji alespoň jako v sousedním Polsku komunisté nepřejmenovali.
Četli jste?
- Zrůdo, přestaň prznit děti! Sestra Mašínů účtuje s rudou poslankyní
- Poslední Mašín: V Česku není demokracie jako v USA
- Zabíjet komunisty bylo správné, řekla sestra Mašínů. A začal potlesk
- Komunistka Semelová: Lidi, přestaňte se hrbit a nechávat na sobě dříví štípat
Odškodnění se nezřekne
V roce 1968 nevěřil v komunismus s lidskou tváří, kdežto rok 1989 přivítal jako příchod toužebně očekávané svobody. K vyrovnání s komunistickou minulostí u nás podle něj nikdy nedošlo. „Když člověk zná, jakou minulost má většina zákonodárců z Poslanecké sněmovny, tak se diví, že se vůbec ten zákon o třetím odboji podařilo prosadit. Zatraceně pozdě, už je nás pár, ale i tak zaplaťpánbůh za něj. O odškodnění si samozřejmě zažádám. Odmítat sto tisíc korun kvůli nějaké podivné hrdosti nepovažuji za moc chytré. Sice nevím, jak s penězi naložím, ale mám pravnoučata, takže to asi nebude problém," podotýká.
K odbojovému činu bratří Mašínů, který názorově dělí společnost na obdivovatele a kritiky, se staví jednoznačně příznivě. „Přemýšlel jsem o tom za bezesných nocí. Komunistickým prezidentům stačilo psací pero a rozsudky smrti padaly jeden za druhým. Generál Heliodor Píka, dalších přes dvě stě obětí, umlácení při výsleších, zastřelení při přechodu hranic a tak dále. Tohle nevadí, ale odboj bratří Mašínů ano? Ať mi někdo vysvětlí, jak bojovat proti režimu, který už pár let po válce zřizuje koncentrační tábory, věší nevinné a vyhání sedláky z gruntů? Mašínové byli v právu," soudí.
Psali jsme:
Historik brání Mašíny. Gottwaldovy pochopy neřešíte, to jsou vrazi
Velké ryby jsou v závětří
„Fakt, že estébáci mají vyšší důchody než většina politických vězňů, kteří se nedostali na nějaké dobře placené místo ve státní správě, mě až tak moc netrápí. Víc mě štve, že se tahají na světlo boží konfidenti StB z donucení, tedy malé ryby. Ty velké si v závětří spokojeně žijí. Vždyť nedávno vyšel seznam šesti stovek soudců s komunistickou minulostí a co teprve všichni prokurátoři, vyšetřovatelé anebo členové akčních trojek, co posílali na vesnicích do kriminálu sedláky. Kolik jich bylo odsouzeno? Se starým Grebeníčkem se to táhlo šest let až natáhl bačkory, Brožová - Polednová měla fešácký kriminál a tak dále," stěžuje si.
V roce 1940 odešel z okupované vlasti bojovat do Francie, odtud po její porážce prchl do Velké Británie a skončil v Sovětském svazu. Takže byl vlastně za druhé světové války na všech třech nejdůležitějších frontách boje proti nacistickému Německu. V roce 1951 byl zatčen a po mučením vynuceném přiznání odsouzen za velezradu a špionáž na doživotí. Při amnestii roku 1960 byl propuštěn. Po revoluci se mu dostalo rehabilitace a byl povýšen do nejvyšší vojenské hodnosti armádního generála.
Dále čtěte:
- Mašínové prý SNBáka museli zabít. Byl to zločinný komunista
- Kauza Mašínové: Esesáci a Major Zeman rozdělují Čechy
- Česko věnuje Mašínovi vyznamenání Zlatá lípa
- Komunisté žádají vyznamenání pro muže, které zabili Mašíni
- Grospič proti Nečasovi: Jaký odboj? Oběti Mašínů přece nebyly komunisti
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
