„Havel mi na počátku 90. let sliboval, že když se teď u vás změnil režim, že se zasadí o rozšíření zdejšího muzea a opravu pomníku padlým Čechům, tedy Čechoslovákům, na který se kvůli komunistickému režimu u nás i u vás skoro 50 let muselo zapomenout. Byl už tehdy ve špatném stavu a podle Havla bylo třeba navazovat na tradice vaší masarykovské republiky,“ vysvětluje ParlamentnímListům.cz své rozhořčení osmdesátiletý Baran.

Ukrajinci se přitom o muzeum, respektive o tu jeho část, týkající se legendárního vítězství Čechoslováků nad Němci, Rakušany a Maďary před 95 lety, už desítky let vzorně starají, povětšinou z vlastní iniciativy a na vlastní náklady. Část prostředků dostávají ale i od českého ministerstva obrany a Československé obce legionářské.

Jenže nic ze slibů exprezidenta Havla se prý nesplnilo a to je podle ředitele muzea neodpustitelné. „Když dá mukl slib muklovi, tak je to více než přísaha. To se prostě musí splnit, i kdyby ho to mělo stát cokoliv. Je to otázka cti,“ tvrdí Baran, který se do sovětského gulagu - tedy do mnohem tvrdšího vězení, než v jakém skončil u nás nedávno zesnulý exprezident - dostal jako „ukrajinský buržoazní nacionalista“. Tedy podle bolševického měřítka příznivec banderovců a osamostatnění Ukrajiny od SSSR.