-635013463015538428.JPG&id=11023)
Meppel je už řadu let partnerským městem severočeského Mostu. Je počtem obyvatel asi o polovinu menší než severočeská statutární obec. Přátelství trvá už od roku 1999 a starosta Meppelu navštívil českou kotlinu od svého starostování od roku 2005 již několikrát. Zaujala a zároveň zaskočila ho otázka, zda si všiml rozdílu mezi vedením českého a nizozemského města a zda se jedna strana od druhé má co učit. Nedokázal se k ní sice příliš vyjádřit, což ho vedlo k zamyšlení to změnit. Neznámou je pro něj trochu i „pověstný“ Chanov, přestože s menšinovými komunitami zkušenost jeho město má.
Brečíme? Nejméně z daní v Evropě však naše města nemají!
Jako problém místních municipalit v Nizozemsku uvedl starosta zejména způsob financování. „Více než 80 procent našich finančních prostředků získáváme ze státního rozpočtu, pouhých 9 procent z lokálních daní. Zbytek jsou nějaké ostatní poplatky. Jsme tak zemí s nejnižším podílem místních daní v celé Evropě,“ podotkl s dovětkem, že je pak těžké se cítit nezávislým městem.
Našim je hej. Mohou dávat peníze do banky
Co samosprávě v Meppelu zejména vadí a co vytváří konflikt mezi centrálním a regionálním governmentem, jsou podle jeho slov tlaky státu, který je nutí, aby své přebytky ukládali ve zvláštních fondech. „Díky tomu ale přicházíme o zisky z úroků, které bychom měli při ukládání peněz do bank. Je dobré mít určitou autonomii, ale není to zase tak jednoduché,“ dodal Jan Westmaas.
Psali jsme:
Co se týče veřejných zasedání městského zastupitelstva, uvedl, že je mohou všichni obyvatelé sledovat on-line. To se u nás poštěstí jen některým, například v Ústí nad Labem. Neexistuje prý přesný časový mantinel, po který mohou zastupitelé či občané hovořit. To uvedl jako reakci na zjištěnou informaci, že v Mostě mohou lidé k zastupitelům hovořit v sedmiminutovém příspěvku. „V Evropském parlamentu má každý na vyjádření jen minutu,“ zmínil k tomu tématu, když se zastavil u popisu evropské a národní samosprávy.
Kolik že těm nepřizpůsobivým postavíte domů?
Pedagožku sociálního oboru zajímalo, jak v Meppelu řeší sociální problémy, zejména sociální bydlení pro nezaměstnané lidi či pro mladé, kteří ještě nemohou zvládnout platit tržní nájem. „Je to trochu problém. Máme pro ně 2500 rodinných domů,“ uvedl Jan Westmaas. Jednoho ze studentů zarazil počet domů, které údajně Meppel pro tyto komunity staví. „Kolik že jich stavíte?“ divil se nahlas a žádal číslo zopakovat. Přítomné posluchače dílčí téma zaujalo, zvláště to, kdo ty domy staví. „Jde o bytová družstva kontrolovaná městem. Mají povinnost tyto domy budovat, nikoli byty,“ doplnil.
Další reportáže ParlamentníchListů.cz čtěte ZDE
Redakci ParlamentníchListů.cz zajímalo, jak vidí mosteckou sociálně-vyloučenou oblast Chanov a zda by problémy tamního nevzhledného sídliště podle něj bylo možné vyřešit změnou bydlení na rodinné domy, což by možná čeští obyvatelé nenesli tak v klidu jako ti v Nizozemsku. Pokud bychom měli aplikovat jeho rady, jak v Meppelu řeší přistěhovalce jiných národnostních menšin, měli by Mostečtí pro chanovské Romy začít místo péče o polorozpadlé i nově modernizované panelové objekty s byty raději stavět rodinné domy.
Psali jsme:
Prý to vůbec není nevýhodné a nejde o žádný luxus, jak na otázku ParlamentníchListů.cz reagoval. „Já sám pocházím ze Západu, kde se postavily sociální panelové domy a dnes se ruší, protože se neosvědčily,“ uvedl a dodal, že se opírá i o své poznatky ze studia oboru Sociální zeměpis. „Zastavěná plocha bytů v paneláku a v rodinných domech vyjde totiž nastejno. Protože u panelových domů musíte mít rovněž odstavné plochy, společné prostory a podobně,“ tvrdí.
Chodit na slovíčko. To je základ
Téma nastolené redakcí ParlamentníchListů.cz rozvinulo debatu. Ve skutečnosti ale meppelský komunální politik není příznivcem ghett. Jeho nizozemské zkušenosti mu velí snažit se nové komunity nekoncentrovat na jednom místě. „Integrace je nutná, nemůžeme ignorovat vznik ghett. To nic neřeší,“ míní. Nejdůležitější na úspěšném soužití minorit s majoritou je podle něj nutnost začít s přistěhovalci vždy komunikovat. „Je potřeba s nimi mluvit, porozumět jim, také jim říci, že ano, je to vaše volba, že tu u nás chcete žít, ale je potřeba soužít s městem tak, jak je zde běžné,“ dodal.
Příští rok oslaví Most a Meppel 15 let partnerství. Besedu připravila zejména pro své studenty mostecká vyšší odborná škola, obchodní akademie, střední pedagogická a zdravotnická škola. Jan Westmaas tak zahájil několikadenní návštěvu v Mostě, která zahrnovala i obhlédnutí nejdražší zdejší investice za posledních deset let. Tou je sportovní hala za přibližně čtvrt miliardy korun, kterou hradilo město z úvěru od banky.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
