Hrozbou vylidňování dvou regionů, která visí nad severem Čech a nad Ostravskem jak Damoklův meč, postrašil dnes Severočechy. Vláda si asi nestačila všimnout, že je dávno pět minut po dvanácté. Tak vnímá aktuální společenskou situaci majitel firmy na výrobu důlních strojů Pavel Bartoš, když se vyjadřuje k politickým eskalacím kolem horního zákona, který se aktuálně dotýká Horního Jiřetína a Černic na Mostecku, kde se kvůli politické nerozhodnosti o pokračování i nepokračování těžby muselo stejně začít s propouštěním a útlumem dolování.
Žil jsem ve žluté zóně a vím, jak se popichuje
Před lety žil v části Ostravy, které se podle územního plánu říkalo „žlutá zóna“. „Tam se nesměly domy ani opravovat, ani rekonstruovat, vyměnit okna a tak dále. Prostě nic. Protože se to mělo celé zbořit a měla se tam postavit fabrika Vítkovice. To období trvalo skoro třicet let. Já jsem se jednopatrového domu z třicátých let zbavoval za šedesát tisíc korun. A byl jsem rád, že to nějaký blázen koupil! Teď se ale všechno zrušilo a stojí tam ruiny, takže ti vlastníci jsou nešťastní,“ popisuje ParlamentnímListům.cz vlastní zkušenost, aby vysvětlil, proč všem, těm tanečkům kolem případného stěhování obyvatel Hornojiřetínska rozumí.
Politiky vyautovat! Peníze jsou mocná čarodějka
Totéž zažívají podle něj lidé v Jiřetíně, ať své domy chtějí prodat těžařům a stěhovat se, či nikoli. „Jsou to zajatci politiků! Politiků, kteří se do toho zbytečně montují,“ míní. Tím dává za pravdu i obyvatelům Horního Jiřetína, kteří se sdružují v hnutí Dialog. „Chceme se domluvit pro případ, že by se limity prolomily. Ta nejistota je to, co nás tíží nejvíce. Nevíme, zda se těžit bude nebo nebude. To je to, co už několik let chceme od politiků slyšet,“ zná názor Petra Leichnera z hnutí Dialog.
Na Mostecku je strategie ohledně realit očividně jiná, než bývalo ve žluté zóně. Zřejmě mnohem více zde působí spekulanti, na které upozornil i prezident republiky jako na jeden z důvodů, proč nepodepsal novelu horního zákona. V Horním Jiřetíně se domy nejen opravují, vylepšují, ale staví se i zcela nové. O nemovitosti projevují zájem realitní kanceláře, které mají zájem je skupovat a jednou výhodně zpeněžit díky jednání s těžaři.
Věci kolem pokračování těžby by měly být projednávány jen mezi těžaři a obyvateli, respektive majiteli nemovitostí, míní Ostravák. „Já jsem přesvědčen, že kdyby existoval vztah jen těžař versus majitel nemovitosti, že se domluví. Bez těch politiků ano,“ říká ParlamenntímListům.cz Pavel Bartoš a dodává: „Věřte mi, že peníze jsou tak mocná čarodějka, že se domluví.“ Je to podle něj vidět v Moravskoslezském kraji, kde si starosta Stonavy Ondřej Feber dokáže s lidmi na jedné a těžaři na druhé straně vše vykomunikovat. „Někdy to jiskří, ale funguje to. Protože je to zodpovědný politik,“ dodává.
Jenže: Dá se domluvit opravdu se všemi?
Problémy se stěhováním kvůli těžbě? Podle Pavla Bartoše to není tak horké, jak tvrdí populisté a ekoaktivisté, kteří z regionu vesměs nepocházejí. „Místní lidé jsou na region zvyklí a v podstatě vše kolem těchto záležitostí funguje. Jenže přicházejí různé skupiny zvenčí – Ekologixký právní servis, Greenpeace – a ti jsou chytřejší než všichni dohromady. Popichují domácí obyvatele: Přece si nenecháte zbořit barák!“ popisuje praktiky Pavel Bartoš s tím, že ale každý, komu se vykoupil dům, se velmi dobře zaplatilo. „Dneska se platí ještě o mnoho lépe,“ říká otevřeně.
Vláda je ignorant: mluvíme na ni jak do dubu
Největším neštěstím by bylo, kdyby se ony dva regiony začaly vylidňovat, míní Bartoš. „Ale to se vlastně děje,“ přemýšlí nahlas. „Vláda se téměř nezajímá o problémy v regionech,“ je přesvědčen Pavel Bartoš a dodává: „Hodně dlouho už upozorňujeme na to, že není slyšet hlas regionů!“ Nic se podle něj neděje. Jako by se mluvilo do dubu. „Kdyby byl ten hlas slyšet, byl by zcela jiný pohled i na legislativu, včetně horního zákona a podobně,“ dodává pro ParlamentníListy.cz ostravský podnikatel, který je mimo jiné držitelem titulu Podnikatel roku Moravskoslezského kraje.
Jako příklad uvádí, že hospodářská komora požadovala ve vládě zpracování socioekonomické studie dopadu toho, že Česká republika si chce snížit výrobu elektrické energie až na dvacet procent. Ale co to obnáší? Kolik se zavře pracovních míst? Co všechno se zruší?“, ptá se po tom, čím se podle něj nikdo nezabývá. „„Centrální, pražská politika je prostě zapouzdřená,“ říká a nechápe, že do regionů není vidět. Nechce se mu věřit, že snad politické naladění nedělá z lidí ve vládě tak velké ignoranty a slepce. „Tohle přeci nemůže hrát roli. Lidé v oněch regionech žijí a chtějí tam žít,“ nejde mu přemýšlení Pražáků na rozum.
Plyn si dovezeme, ale práci ne!
Konferencí na podobná témata už bylo dost, jak sám uznává, teď se ale téma točí i kolem nových aspektů. „Poprvé tady zcela zřetelně zaznívá otázka sociálního klidu ve dvou postižených krajích – Ústeckém a Moravskoslezském, kde krize trvá už poměrně dlouho. Těmi politickými opatřeními se vlastně prohlubuje, a to poměrně silně. Uhlí, které se nevytěží u nás, se doveze nebo se doveze plyn, ale nedovezeme pracovní místa! Nejsme schopni si je zde vygenerovat,“ upozorňuje na to, před čím naši politici strkají hlavu do písku.
O to více očekává, ale nejen on, další postup ve věci novely horního zákona, kterou by si stát uzavřel cestu k případnému vyvlastňování půdy pro případ nezbytného vytěžení svého nerostného bohatství. Právní norma se po prezidentové vetu vrátím na stůl během schůzce, která začíná příští týden.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
