Hrozící katastrofa, která čeká Česko kvůli stárnutí a důchodcům. Odborníci předložili scénář a řešení

14.05.2014 10:53

Zatímco dnes tvoří Češi v důchodovém věku zhruba pětinu populace, jisté je, že druhá polovina tohoto století bude patřit seniorům zcela jiným poměrem. To s sebou ponese i řadu rizik - jako pokles daní z příjmu, nedostatek pracovních sil v některých fyzicky náročnějších profesích, změní se i oblast financování zdravotní péče či voličská základna. Jen je třeba nezaspat...

Hrozící katastrofa, která čeká Česko kvůli stárnutí a důchodcům. Odborníci předložili scénář a řešení
Foto: Hans Štembera
Popisek: Důchodkyně, ilustrační foto

„V roce 2101 bude průměrný věk občana České republiky 50 let, počet obyvatel klesne na 7,68 milionů. Česká společnost tak bude vypadat výrazně jinak. Třetina obyvatel bude totiž starší 65 let,“ říká socioložka a vědecká pracovnice Západočeské univerzity v Plzni a Katedry genderových studií Univerzity Karlovy Jaroslava Hasmanová Marhánková. Jak dodala, demografické grafy odvozují, že současní třicátníci se dožijí 90 let, dnešní šedesátníci 88 let (v roce 2012 byl průměrný věk Čecha přitom 41 let).

„Ovšem pozor, důvod, proč o tom mluvím já i ostatní, není ten, že bychom tento proces vnímali jako riziko. Rizikem však je ignorování jeho následků z dlouhodobého hlediska,“ podotkla ještě socioložka. Na podporu svých slov přidala další čísla. Uvedla, že podle průzkumů veřejného mínění 65 procent Čechů souhlasí s tím, že při přijímání zaměstnanců záleží na tom, kolik jim je let. Zkušenosti se ztrátou práce kvůli věku – ať už na vlastní kůži, či ve svém okolí – potvrzuje 32 procent české populace. „A to nejčastěji u lidí ve věku mezi 45 až 59 lety - tedy nikoli tom úplně hraničním. Srovnáme-li to například se Švédskem, tam tuto zkušenost má pouhých 18 procent občanů,“ vysvětlila dál socioložka Hasmanová Marhánková.

Senioři - politická i kupní síla budoucnosti

I proto zdůraznila, že je třeba začít na seniory pohlížet jinak – z více pohledů – včetně toho, jak s nimi počítat na trhu práce. „Senioři brzy budou velkou politickou i kupní silou. Přtom současný stav jejich postavení ve společnosti příliš neusnadňuje. Dochází často k věkové segregaci – kdy se senioři scházejí pouze se svými vrstevníky, nikoli s lidmi všech generací, kterým by mohli předat své zkušenosti. Dochází k jejich vyčlenění i v řadě rodin, a tak děti nevědí, co obnáší život jejich babiček a dědů – neznají specifika, která k jejich věkové kategorii patří a když, tak pouze zprostředkovaně. I to pak hraje roli v pohledu na seniory. V neposlední řadě je pak třeba zmínit to, jak se k seniorům staví média. Mediální prezentace jejich skupiny je dost často spojována jen s jakousi panikou – nebude na důchody, zkolabuje zdravotní systém. To je přece mylné – když jsou ty prognózy zřejmé již několik desítek let dopředu, dá se s nimi pracovat  a připravit se na ten stav,“ zdůraznila ještě Jaroslava Hasmanová Marhánková. Nutno upřesnit, že se ve své práci dlouhodobě věnuje tématům stárnutí a genderu. Pracovala na projektech zaměřených na analýzu aktivního stárnutí i životní styl českých seniorů a seniorek.

Ke stárnutí populace dochází však nejen u nás, ale i v dalších zemích severní a západní Evropy díky pokrokům v medicíně, lepším životním a pracovním podmínkám i sociálnímu rozvoji. Roli v tom hraje mnohdy i záměrná a plánovaná bezdětnost, trend životů takzvaně single (bez partnera). Počet i podíl starších osob tak trvale roste (výjimku tvoří některé světadíly - Afrika, částečně Jižní Amerika a Asie). Zůstaneme-li u čísel, jen od roku 2002 do roku 2011 se věkový průměr českého obyvatelstva zvýšil o 1,7 roku (vyplynulo to z údajů ČSÚ). A trend má pokračovat i nadále – zatímco v roce 2007 představovali lidé starší 65 let 14,6 procenta naší populace, podle predikcí Českého statistického úřadu to bude v roce 2050 více než jedna třetina – a ta, jak je uvedeno výše, se ustálí přibližně i do doby o 50 let později.

Stárnutí u nás se nevymyká průměru v jiných zemích. Ale...

Aby však nevznikl mylný dojem, problematika jde napříč mnoha zeměmi. Ve srovnání s ostatními evropskými státy patří stárnutí českého obyvatelstva k průměru. Nejstaršími státy Evropy jsou Rakousko, Řecko, Finsko, Itálie a Německo – tam je průměrný věk občana 42 a více let. Nejmladšími státy na druhé straně jsou pak Irsko, Island a Makedonie, kde je průměrný (medianový) věk jejich občana pod 36 let. 

A tak je skutečně jisté, že slova socioložky a demografů, kteří se problematikou zabývají, nelze brát na lehkou váhu. I proto, že přibývající počet starších lidí představuje potenciál pro sociální a ekonomický rozvoj, politika přípravy na stárnutí by podle Ministerstva práce a sociálních věcí měla reagovat na dvě základní výzvy. A ty byly během diskuze na toto téma v Evropském domě zcela konkrétně upřesněny. „Integrovat (začlenit) starší občany do ekonomického a sociálního rozvoje a vytvořit věkově inkluzivní společnost. Důležité je přizpůsobit politiku zaměstnanosti, důchodovou politiku a další politiky a služby těmto sociálním a demografickým změnám.“ Odborná diskuze se nesla přitom na téma: Stárnutí populace: Ekonomická hrozba nebo nové podnikatelské aktivity? Vše provázelo heslo: (Ne)stárneme.

Bez povšimnutí pak nelze nechat fakt, že řečníci poukázali též na to, jaká je míra ekonomické aktivity starší populace v zemích Evropy a jak si stojí ve srovnání s nimi Česko.

Někde důchodci pracují, jinde ne. U nás tvoří 5 procent z počtu pracujících obyvatel

Lidé věku 65 až 69 let pracují nejčastěji na Islandu, v Norsku, Portugalsku a Rumunsku. Naproti tomu nejméně často pracují tito senioři na Slovensku, v Belgii, Francii a Maďarsku. U nás pracující důchodci tvoří nezanedbatelnou část aktivních pracujících – v roce 2012 pracovalo v národním hospodářství 150 tisíc osob v řádném starobním důchodu či s předčasným starobním důchodem. Tvořili tak téměř 5 procent pracujících. Nutno dodat, že bez ohledu na věk pokračují často ve své činnosti i podnikatelé. Při srovnání postavení v zaměstnání je pak největší počet zaměstnavatelů v kategorii 65 let a více.

A právě k této tematice hovořili pak dva zástupci velkých a významných firem - České spořitelny a ČEZu.

V některých firmách problém s věkem neznají. Naopak

Česká spořitelna totiž zaměstnává v současné době 10 tisíc zaměstnanců, z toho těch s věkem nad 50 let je 1800 (průměrný věk zaměstnanců je 31 let). „Správná firma by měla fungovat na principu filharmonického orchestru – tedy být založená na různorodosti v mnoha oblastech tak, aby se prolínaly. Víme, že vše, co se týká vnímání věku, ale i dalších odlišností, je otázkou změny vnímání českého obyvatelstva, změny, která nastává v české kultuře. Samozřejmě vliv na to má a mít bude též to, jak to vnímají jednotliví manažeři. Proto na některých našich pobočkách uplatňujeme různorodé složení zaměstnanců a na jiných sourodé, abychom pak mohli zcela jasně argumentovat,“ řekla Veronika Račmanová z České spořitelny, která řídí program nazvaný Diversitas (prosazování principů rovných příležitostí napříč celou bankou, mimo jiné právě i otevírání mezigeneračního dialogu).

To společnost ČEZ je přitom na tom z hlediska věkového průměru značně odlišně od České spořitelny. „Práce v energetice se většinou dělá celý život, od toho se to asi odvíjí. Proto je u nás věkový průměr zaměstnanců 45 let a rozhodně se nedá hovořit o tom, že by to představovalo nějaký problém,“ řekl ParlamentnímListům.cz Pavel Puff, který se po celou svoji kariéru zabývá řízením lidských zdrojů, nyní ovšem i se zaměřením na rovné příležitosti a age management. Podle něj je stárnutí populace skutečnou výzvou, aby bylo včas změněno chování a lidé si uvědomili, že jistá struktura zaměstnanců ve firmě je v konečném výsledku přínosnější než vše vsadit na mladé, ambiciózní a výkonné lidi, kterým však chybějí zkušenosti. Ostatně – jak též pak v Evropském domě zaznělo, v řadě firem si tento fakt již začali uvědomovat, a tak se i věk manažerů zvyšuje, oproti letům minulým, kdy se pohyboval jasně pouze v rozmezí mezi 35 až 40 lety (až 90 procent).

„U nás 10 procent zaměstnanců, kteří do ČEZu nově nastupují do zaměstnaneckého poměru, je starších 50 let, máme i několik desítek zaměstnanců ve věku 60 až 65 let. A podotýkám, že nejde jen o manažery – těch je v tomto věku pouze asi 12, zbytek jsou zaměstnanci různých kategorií,“ popsal Puff.

Oblek, který rázem udělá z mladíka starce - i ten přichází ke slovu

Jako perličku na závěr lze ještě uvést to, že například automobilka vyrábějící u nás vozy značky Ford testuje se svými konstruktéry již nyní to, zda jsou jejich vozy ovladatelné i lidmi v seniorském věku. Tedy lidmi, kteří trpí různými zdravotními omezeními, ale přesto ještě mohou usednout za volant. Během odborné diskuze byl proto předveden speciální oblek, který si na testování vozů, připravených být spolehlivými i pro starší lidi, konstruktéři oblékají. Simuluje sníženou hybnost, špatné vidění, zhoršený sluch i podstatně sníženější jemnou motoriku (v důsledku artrózy atd.).

Jisté je, že podle demografických průzkumů, které byly nastíněny, bude o takové vozy v blízké budoucnosti opravdu zájem. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…