Souhlasíte s církevními restitucemi?Anketa
Ta nedávno rezignovala na členství v poradním orgánu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) po odvolání jeho šéfa. Také uvedla, že nejen komunisté, ale i církev přicházela k majetku nečistým způsobem.
Poté, co kardinál Dominik Duka zkritizoval odvolání Daniela Hermana z pozice ředitele ÚSTRu, místopředseda Poslanecké sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek se nechal slyšet, že touto kritikou splácí pražský arcibiskup dluh vládním stranám, od nichž dostal dary v podobě církevních restitucí.
I církev kradla. Dějiny pamatují a Bůh ví
„Pan kardinál nedostal jen 'dary', mnohé se v restitucích vracelo z ukradeného. Problém je ovšem v tom, že nekradli jen komunisté církvím, ale i církev přicházela k majetku, slušně řečeno, nečistým způsobem. Dějiny pamatují a Bůh ví,“ řekla ParlamentnímListům.cz olomoucká biskupka Církve československé husitské Jana Šilerová s tím, že je sama proti znění zákona o restitucích, proti celkové finanční výši i proti úplatkům pro nekatolické církve. Například jí vadí, že smlouva mezi církvemi a státem nebyla nejprve vedena v dialogu s lidmi. „Už jen kvůli našim nejednoduchým církevním dějinám. Proto často připomínám, že odluka národa od církve je mnohem bolestnější, než kuloárně domluvená odluka církví od státu,“ upozorňuje.
Psali jsme:
-635019660456207092.jpg&id=11147)
Zaorálek také prohlásil, že církev tím, že přijala restituce, jde proti poselství nového papeže Františka, který tvrdí, že církev má být chudá a pro chudé. Jiří Paroubek a další politici a instituce se již dříve v této souvislosti obrátili na papeže, aby se k majetkoprávnímu vypořádání vyjádřil.
Slova politiků o skromnosti a pokoře jsou urážkou
Podle Šilerové jsou však slova politiků o skromnosti a pokoře komická a urážlivá, uvážíme-li současnou společenskou a ekonomickou situaci, na níž se sami podíleli. „Ze všeho nejvíc miluji politiky, kteří v posledních dvaceti letech vládli, střídaje pravici s levicí a oposmlouvou, v poslaneckých křeslech rozhodovali o privatizaci podniků i bank i sociální politice a dali tak volnou ruku nejen rostoucí nezaměstnanosti a exekutorům. A v důsledku toho umožnili a mají na tričku i plíživé narůstání komunistických preferencí…Jejich slova o skromnosti a pokoře jsou sice komická, ale urážející. A papež František potřebuje spíš čas, než se mu podaří poslat kněze z papežské Kurie do terénu na ty nejzastrčenější fary… Bude-li na to mít sílu,“ dodala biskupka.
Rozděleným se dobře vládne
Zapojení církve do sporu o fungování ÚSTRu vyvolalo také otázku, zda by neměla být církev spíše apolitická. I na to má však Šilerová odpověď. „Každý duchovní se stává 'politikem' ve chvíli, kdy vyleze na kazatelnu. Polis je věc veřejná, týkající se občanů. Podle délky dvoutisíciletého vlivu neznám většího 'veřejného činitele', než byl Ježíš Kristus.Činitele proto, že činil to, co hlásal. Řečeno dnešním slovníkem byl i mediátor. Vstupoval přece do lidských radostí i trápení: ochota k oběti, odpuštění, smíření, dělení se, nelpění atd.,“ míní první žena v biskupském úřadu v postkomunistické Evropě.
Psali jsme:
A pokračuje: „Zatímco politikové dneška se utápějí v pěně dní, kterou čas odnese dřív, než oni přijdou o funkce... Proto se jich tak drží. Proto tak rádi polarizují společnost na levici a pravici. Rozděleným se dobře vládne. Ježíš řekl: 'Co je císařovo, patří císaři, co je Božího, patří Bohu.' Ukázal to na minci daně. Mocným tohoto světa patří možná moje daň, ale nikdy ne můj život, mé myšlení, mé city, má rodina, má práce, můj čas,“ doplnila Šilerová.
Bojí se o minulost, ta ale všechny nakonec dostihne
Poté hovořila o ÚSTRu, jehož poradní orgán se po odvolání ředitele Daniela Hermana rozhodla spolu s hercem Ondřejem Vetchým, spisovatelem Janem Stránským a dalšími členy opustit. „Jsem naprosto znechucena děním v ÚSTRu a odvoláním Daniela Hermana," podotkla. Podle jejích slov i zdravý selský rozum musí rozpoznat, že neustálé střídání ředitelů za pouhých pět let existence ústavu mluví samo za sebe.
"Nejde o věc zachování nepříjemné paměti národa, ale o zákulisní zpolitizování shůry těmi, kteří se obávají zveřejnění své minulosti. To platí napříč politickým spektrem. Minulost nás stejně vždycky dostihne. Formálními nedostatky mladého ústavu si procházely podobné ústavy v Německu i v Polsku (viz nedávná konference v Senátu). Ustály to. Měly asi lepší paměť a zkušenost než teoretické řeči našich intelektuálů a politologů o rozdílech totalitního a autoritářského režimu. Vždyť důsledky totalitního, normalizačního smogu cítíme i dneska,“ uzavřela biskupka.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
