Asi čtyřicetiletý duchovní má za to, že Vánoce a Velikonoce jsou nejkrásnějšími a nejdůležitějšími svátky v roce a lidé by si to měli uvědomit. Podle pátera by se měli více věnovat sobě, rodinám, přátelům a méně nakupování a shánění dárků. Na druhou stranu trochu kritizuje poměry v katolické církvi, které ubývají celoevropsky věřící.
“Naše církev by se měla transformovat, přehodnotit mnoho názorů, zrušit celibát. Potom bychom získali více zájemců o kněžství i více oveček. Lidé věří, jen nemají “důvod“ přijít vždy do kostela,“ míní pro ParlamentníListy.cz mladý kněz, který strávil Štědrý večer s matkou, sestrou a jejich malými dětmi. Otec mu zemřel, když mu bylo patnáct. Pak se vrhl do víru povinností, odsloužil celkem tři půlnoční mše po sobě.
Úmrtí Havla přivedlo více lidí do kostelů
“Letos bylo hodně lidí, snad proto, že lidé se nějak více semkli v minulých dnech kvůli úmrtí Václava Havla. Tohoto člověka jsem si nesmírně vážil! Jen je mi ale líto, že i když to byla obrovská osobnost s velkým charisma a zcela jistě dokázal to, co jiní nedokázali celosvětově, zajistit demokracii, mír a měl k lidem blízko, jeho nadmíru přílišné “zbožšťování“ – tedy dělání z něj až “Boha“ mi trochu vadí. Každý člověk je před Bohem člověkem a počítají se skutky. Havel byl zcela jistě slušný a dobrý člověk, ale nikdo nemůže znát jeho pohnutky, hříchy a třeba i negativní stránky. Většina lidí zná jen pozitivní. Dokonce jsem zaznamenal názor, že by měl být svatý. To by pak ale bylo trochu zneuctění světců, alespoň většiny. Havel byl přeci jen politik. Měl jsem ho rád, ale to, že celý národ vyloženě hystericky smutní, není dobré,“ míní farář z jižních Čech.
TÉMA: Skon Václava Havla
Ten klade lidem v kostele na srdce, aby si uvědomili dar, který dostali, a sice život. A život a zdraví je pro člověka to nejcennější, co od Boha člověk může dostat.
“Důležitá je víra v Boha, v sebe. A i nevěřící člověk, který žije slušně, může přijít, jak my říkáme do nebe. Naopak ten nejzarytější katolík může být tím nejhorším a nejhříšnějším a může přijít do pekla,“ říká s mírnou nadsázkou kněz pro ParlamentníListy.cz.
I papež kritizuje lidské věci. Přitom jen Bůh může soudit
Podle jeho názoru církve často kritizuje i lidské věci, které neovlivní nijak pozitivně, přičemž jsou “normální“ a příhodné moderní době. A přitom touto kritikou způsobuje odliv svých oveček. Mezi to patří gay problematika, antikoncepce či darování orgánů, nebo rozvody. Podivuje se, že i Svatý otec – papež kritizuje věci, které by se už podle hesla, že jen Bůh může soudit, neměly.
“Kritizujeme věci, které bychom neměli kritizovat. Dle mého názoru je třeba používání kondomů daleko menší zlo než to, že se šíří HIV a AIDS bleskovou rychlostí. Kritizujeme rozvody, přitom co lidí se prostě vzalo a přestalo si rozumět, což se v životě lidském stane. Pak jsou i případy, kdy znám dvě ženy, které jejich manželé bijí, týrají a oni se nerozvedou jen proto, že jsou silně věřící, považovaly by to za selhání, hřích a nemohly by chodit k svatému přijímání. Tak to je a církev to také nezměnila. To je přeci paradox, toto Bůh přeci vůbec nechce. Lidé mají být pokorní, ale ne otroky. Už v písmu je psáno – nad nikým se nepovyšuj, ale před nikým se neponižuj! My sami kněží s tím bojujeme, tedy my mladší či méně “ortodoxní“ a často i nabádáme, aby to nebylo bráno tak vážně, ale starší kněží, biskupové či nejvyšší představitelé nechtějí ani slyšet. Celibát je kapitola sama pro sebe, ke které není třeba nic říkat. Ten bych nechal na volbě každého. A co se týče kritizování svazků gayú a leseb, myslím, že nikdo, ani my – církev nemáme právo kritizovat a posuzovat. Byla to boží vůle, že tito lidé jsou jací jsou a měli bychom jim být naopak nablízku a nápomocni. To je to, co mne celosvětově štve, co ale nezměním,“ říká ParlamentnímListům.cz pokrokový duchovní, který jeden čas prý i zvažoval, že z kněžského povolání odejde.
Kněz: Lidé v nebi budou soudit za hříchy, ne za docházku v kostele
Sám je názoru, že Bůh je tu pro všechny a takzvaně naslouchá a soudí všechny. “Bůh má rád všechny, bez rozdílu a slova, že kdo není věřící, nemá nárok na Království věčné, je nesmysl. Všichni jsme jen lidé, před Bohem jsme si v tomto rovni. Na durhou stranu nadávat na Boha, že kdyby byl, či byl spravedlivý, nebyly by války, vraždy, utrpění – je nesmysl. Vlastně si pliveme do vlastního hnízda. Toto vše si nějakým způsobem lidé dělají sami. Bůh jim nechává svobodnou vůli a lidé si musí rozmyslet, co je dobré a co ne. A když přijde katastrofa, je to vždy nějaký trest za něco… Pokud pak lidé zemřou, jsou jistě tam “nahoře souzeni“ ne podle čárek, kolikrát přišli do kostela, nebo byli u zpovědi, nebo kolikrát nepřišli, ale pro skutečné, vážné a smrtelné hříchy. O tom jsem přesvědčen,“ dodal mladý kněz.
Na závěr prozradil ještě jedno tajemství. Jako malý a mladý teenager nebyl věřící a nepocházel z věřící rodiny. Když měl ale jako student těžký úraz, upadl do komatu a prožil klinickou smrt, našel cestu k víře a k Bohu.
“Byl to zážitek, který se nedá popsat. Já jsem Boha viděl a vím, že je. Kdysi jsem byl přesvědčen o tom, že není. Pak jsem ale uviděl skutečně boží světlo a jako poděkování za život, který mi dopřál, jsem se rozhodl vstoupit do kněžského povolání. Cítil jsem tu potřebu a dnes bych neměnil, i když byla doba, kdy jsem váhal. Byla to tak dvouměsíční krize. Tu jsem překonal a dnes jsem kněz pro všechny, ne jen pro věřící,“ doplnil páter.
Politika a společnost JINÝMA OČIMA
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kraus
