Polistopadová politická reprezentace by měla předstoupit před veřejnost a poctivě vysvětlit, kde se vzala obrovská zadluženost země, kterou na konci roku 1989 převzala bez dluhů. Prohlásil to československý premiér Lubomír Štrougal z let 1970 až 1988, který ve funkci skončil po rozporech s tehdejším generálním tajemníkem ÚV KSČ Milošem Jakešem, na autogramiádě své knihy pamětí.
Fotogalerie: - Štrougalova kniha
V jejich čerstvě vydaném druhém dílu už se nestihl zabývat novoroční výzvou prezidenta Václava Klause, aby se společnost ztotožnila s reformním programem Nečasovy vlády. „Mrzí mě, že ta knížka nemohla vyjít o něco později. Rád bych se v ní totiž ještě zabýval novoročním projevem prezidenta Václava Klause a jeho výzvou, aby národ, nebo většina společnosti se postavily pozitivně k tomu, co se nazývá reformním programem tohoto čtyřletého vládnutí,“ uvedl Štrougal.
Štrougal si užívá svobodu slova, kterou sám potlačoval
„Víme, o jaký program jde. Podle mého názoru nejde o reformy, ale o škrtací program. Naopak impulsy k oživení ekonomiky a růstu se nekonají, ty v nich nejsou obsaženy,“ kritizoval bývalý předseda vlády, že navzdory tomu je národ vyzýván, aby s těmito reformami vyslovil souhlas, aby nevytvářel nějaké nálady proti těmto operacím a naopak aby se s nimi ztotožnil a nevytvářel rozpory v republice. „Toto pochopitelně nemohu přijmout,“ dodal Štrougal.
Psali jsme:
„I pan Štrougal si může plnými doušky užívat svobody slova, kterou léta potlačoval. Vítám jeho kritiku reforem, protože to opět dokazuje, že komunisté nereflektovali svou vinu za to, že desítky let ničili zemi, že ani v nejmenším nepochopili smysl pokání. Je to další dílčí důkaz, že se nereformovali a že tudíž KSČM, následovnice KSČ, patří před soud,“ zareagoval pro ParlamentníListy.cz senátor Jaromír Štětina, který kandidoval jako nezávislý za TOP 09.
Měl by se Lubomír Štrougal vyjadřovat k reformám a politické situaci?Anketa
Ekonomiku převzali v roce 1989 s růstem a bez dluhů
Štrougal také tvrdil, že se lze ztotožnit s něčím, co vláda rozhodla, pokud bychom ovšem věděli, proč k obrovskému dluhu naší země ve skutečnosti došlo. „Ať nám to poctivě vysvětlí vláda a státní představitelé. Protože ekonomiku převzali v roce 1989 navzdory složité ekonomické situaci v 80. letech s růstem národního důchodu a bez zadluženosti,“ připomenul vysoký představitel bývalého režimu.
Počátek potíží českého hospodářství datuje expremiér do doby, kdy počátkem devadesátých let stát rozdával svůj majetek. „Během třech až čtyř let, kdy nastoupila tzv. kuponová privatizace, nastal obrovský rozval národního hospodářství, který přinesl nutnost přijímat dluhy. A postupně tu byl schodek 50, 60, 100 miliard, až to postupně vyrostlo v obrovskou sumu, která dál roste,“ poznamenal Štrougal.
Na splácení dluhu ať se více podílejí ti, kdo na jeho nasekání vydělali
Proto tvrdí, že příčiny, jak k tomu došlo, potřebuje národ znát a politická reprezentace musí najít odvahu zveřejnit tuto otevřenou pravdu o příčinách hluboké ekonomické krize, kterou musíme v budoucích desetiletích napravovat. „Oddlužit se musíme, zadlužovat se dál nemůžeme, i když to zadlužování bude ještě několik let pokračovat. Pár desítek nebo stovek miliard budeme ještě potřebovat, ale jak známo, to oddlužování řeší vláda jedním způsobem,“ upozornil expremiér.
Podle něj existoval i druhý způsob. „A sice ten, že by se na oddlužování podíleli ti, kteří na zadlužení nejvíce vydělali, tzn. aby se spravedlivě rozložily náklady oddlužení na všechny vrstvy obyvatelstva, aby ti bohatší platili více a ti středněpříjmoví nebo ti nejchudší se podíleli jen procentuálně,“ prohlásil Štrougal s tím, že při spravedlivém rozdělení nákladů oddlužování by se v národě souhlas k úsporám našel.
Zlikvidovaly se stovky agenturních záznamů
Ve svých pamětech vzpomíná Štrougal mimo jiné na to, jak počátkem roku 1990 rozhodl nový ministr vnitra Richard Sacher, zřejmě i se souhlasem prezidenta a nového politického vedení, o jednom mimořádném opatření. Z tajné evidence osobních svazků, které kontrarozvědné služby za 45 let vytvořily, rozhodl vyjmout stovky – některé zdroje mluví o tisících – agenturních záznamů, které se týkaly jistých osob.
Zavzpomínal i na okolnosti prezidentské volby z konce roku 1989. „V listopadových dnech nebyla celostátní podpora Havla a Občanského fóra zdaleka tak jednoznačná. Poradci a přátelé seskupení kolem Adamce dospěli k závěru, že přes všechny pochybnosti, které vůči němu měli, by jeho zvolení prezidentem bylo objektivně nejvýhodnější variantou. Jako muž převratu byl v oněch dnech populární a bylo možné předpokládat, že má do určité míry lidovou podporu,“ uvedl Štrougal.
Naše země nevzkvétá, platilo tehdy i nyní
Přiznal také, jak je zklamán vývojem po roce 1989. „Největší vina leží na domácích polistopadových garniturách. Václav Havel prohlásil ve svém prvním novoročním projevu: ´Naše země nevzkvétá.´ Budiž. Tak se rozhlédněme dnes! Vzkvétá české zemědělství? Vzkvétají řemesla a živnosti? Vzkvétá průmysl v českých rukou? Vzkvétá původní česká literatura? Nenuťte mne pokračovat …,“ napsal Štrougal, že jedinou výhodou je, že dnes se dá nadávat nahlas.
Věnoval se také čím dál většímu příklonu společnosti ke konzumu. „Zatímco my jsme každou chvíli řešili dodávky masa nebo brambor, dnes vláda ani neví, kolik čtverečních kilometrů zabírají nákupní centra. Je to dobře? Pro zákazníky asi ano. Pro zemědělskou půdu, pro drobné živnostníky i pro životní prostředí těžko. Desítky tisíc kamionů každý den na silnicích! Za všechno se zkrátka musí zaplatit. A nejen penězi. Tehdy i dnes,“ konstatoval Štrougal.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
