Dva a půl roku vlády Petra Nečase na frustraci většiny společnosti ze zdejšího korupčního marasmu nic nezměnilo, zábleskem naděje v tomto ohledu byl podle mnohých nástup Lenky Bradáčové do čela Vrchního státního zastupitelství v Praze. Sama žalobkyně však poukazuje na to, že ani státní zastupitelství, ani policie nemohou spasit společnost. „Mám velký problém s tím, že ve společnosti začínají chybět základní hodnotové žebříčky,“ uvádí Lenka Bradáčová v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Dokumentuje to na příkladu čtrnáctiletého chlapce, který bodl do zad svou učitelku. Z něj je patrné, že je něco špatného ve výchově, ve vnímání vztahu dítě-rodič, dítě-učitel, rodič-učitel. „Když se tento útok stal, od všech odpovědných jsem slyšela jen, že bychom měli posunout hranici trestní odpovědnosti mládeže, třeba čtrnáct let. To ale přece není řešení,“ tvrdí Lenka Bradáčová, že takhle by se hranice trestní odpovědnosti mohla posouvat donekonečna.
Jediný politik nepřišel s řešením pro nemocnou společnost
A podobně to vidí i u kauzy středočeského exhejtmana Davida Ratha, v souvislosti s níž nikdo neřekl, že společnost je nemocná. „Od žádného politika jsem neslyšela odsudek. Nikdo neřekl, pojďme se zamyslet nad příčinami a řešením, takhle to dál nejde. Slyším jenom obecné proklamace,“ konstatuje zklamaně pražská vrchní státní zástupkyně.
Psali jsme:
Politické záležitosti nechce komentovat, i když připouští, že pro ni bylo překvapivé odvolání Jiřího Pospíšila z funkce ministra spravedlnosti, stejně jako důvody, kterými to následně zdůvodnil premiér Petr Nečas. K novému šéfu resortu Pavlu Blažkovi pro Hospodářské noviny jen suše poznamenává: „Naše vztahy jsou čistě pracovní.“
V Německu či Švýcarsku by odsouzenec zákony neschvaloval
Přesto srovnává politickou kulturu u nás s tou v Německu či Švýcarsku. „Tam by vůbec nikdo nemusel řešit, jestli se má měnit Ústava tak, aby odsouzený poslanec přišel o mandát. Když to u nás není samozřejmost, měl by nastoupit zákon. V naší zemi je ve spoustě povolání jasně řečeno, že v případě pravomocného odsouzení pro úmyslný trestný čin ho není možné vykonávat. Není důvod, aby měli poslanci výjimku,“ zmiňuje Lenka Bradáčová případ odsouzeného Romana Pekárka.
Hlavním problémem jsou firmy s neprůhledným vlastnictvím
O úloze vlády v boji s korupcí si netroufá soudit. „Pokud přijme dobrý zákon o státním zastupitelství, pokud vznikne zvláštní úřad pro vyšetřování korupce, tak pak až budu moci vyhodnotit, zda vláda protikorupční je, nebo ne,“ vysvětluje Lenka Bradáčová, která se k možnému angažmá v čele zvláštního protikorupčního úřadu vyjádří, až bude jasno o jeho působnosti, kompetencích či výběru státních zástupců. Naopak o politice říká rovnou, že ta ji neláká.
Na rozdíl od vrchní žalobkyně ví signatářka iniciativy Veřejnost proti korupci Hana Marvanová, že Nečasovu vládu za boj proti korupci pochválit nelze. „I když slibovala, že zruší anonymní akcie, nic v tom neudělala. Přitom právě v nedostatečné průhlednosti firem při obchodním styku s veřejnou správou je největší problém. Anonymní firmy přebírají obrovské veřejné prostředky,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Hana Marvanová na to, že firmy mohou být vlastněny samotnými politiky, ať už celostátními nebo komunálními.
Vláda poslechla vlivné finanční a ekonomické kruhy
Sdružení Veřejnost proti korupci se snažilo prosadit alespoň zákaz anonymních akcí u firem, které se ucházejí o veřejné peníze. „Ale vládní koalice byla proti, protože prý ví lépe, jak má zákon vypadat, ale do této doby není na stole,“ kritizuje Hana Marvanová, že od doby, kdy vláda slíbila, že sama připraví dokonalejší návrh na zrušení anonymních akcií, už uplynul rok. Je proto přesvědčena, že to „nedovolily určité finanční a ekonomické kruhy, které nechtějí, aby na ně bylo vidět, a vláda poslechla“.
V boji s korupcí se v Česku nemůže nic změnit, dokud nebude politická vůle zrušit anonymní akcie, jejichž vlastnictví novelizovaný občanský zákoník připouští. „Jenže kdyby bylo vidět, kam peníze plynou, bylo by možné v některých případech i odejmout zakázku,“ zdůvodňuje pro ParlamentníListy.cz Hana Marvanová, proč není v zájmu některých politiků a firem vlastnictví zprůhlednit.
Nečas, Peake a Schwarzenberg se bili v prsa, ale skutek utek
Výrazně by v boji s korupcí pomohla i majetková přiznání, jejich zavedení však Nečasova vláda v plánu nemá. „Měly by se týkat alespoň veřejných činitelů, aby bylo vidět, kdo zázračně zbohatnul,“ podotýká expolitička. Mělo by se jít i do minulosti, aby se objasnila podivuhodná zbohatnutí expremiéra Stanislava Grosse nebo exministra dopravy Aleše Řebíčka.
Signatářka iniciativy Veřejnost proti korupci vzpomíná, jak se premiér Petr Nečas, vicepremiérka Karolína Peake i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg před časem chlubili, že jsou protikorupčními tahouny vlády a že chtějí korupční prostředí v Česku změnit. „Teď už je ticho po pěšině,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Hana Marvanová, že všichni tři předsedové koaličních stran po skandálech, které vládu provázejí, o boji s korupcí už raději mlčí.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
