Jaké sankce zavést proti Rusku?Anketa
Sociolog Jan Keller na jedné ze svých předvolebních besed na Slovácku uvedl zajímavý názor, kterým se pokusil vysvětlit, proč v Evropě vítězí pravicové vlády, které potom zase – někdy i rychle - padnou. „To není otázka pro sociologa, ale psychologa,“ reagoval Keller a vyvolal tím smích mezi přítomnými lidmi v sálu. Dodal však, že to myslí zcela vážně. „Máme horní, střední a dolní vrstvy. Horní minimalizují svou daňovou povinnost. Díky tomu mají v rukou nástroj, jak dávkovat nenávist středních vrstev vůči dolním vrstvám. Lidé ze středních vrstev zapomínají na to, kdo na ně přestal platit a jsou naštvaní na ty, na koho musí platit jako poslední sponzor,“ vysvětlil sociolog Keller, který se nyní aktivně snaží o to, aby mohl usednout v europarlamentu.
ParlamentníListy.cz se proto zajímaly dále, zda někdo z odborné veřejnosti dokáže jeho slova potvrdit. A když už padlo to, že by to měla být otázka směřovaná k psychologovi, oslovily Jeronýma Klimeše.
Pohledy odborníků vycházejí jen z uzavřených světů skupin, v kterých se pohybují...
Ten předeslal, že se mu bohužel nezdá, že by to, co uvedl Jan Keller, byl zcela reálný pohled na svět. „Víte, každý odborník se pohybuje jen v určitém specifickém prostředí, mezi určitými skupinami lidí a tím pádem jsou pohledy odborníků uzavřené jen ve svých světech. Znám to ze své praxe, domnívám se proto, že tak podobně to je i v případě sociologů,“ uvedl klinický psycholog Jeroným Klimeš.
Fotogalerie: - Zeman v Srbsku
Dodal, že on sám jevy popisované Janem Kellerem nezaznamenává. „Když vidím, čemu všemu tady v České republice se říká levice a pravice, není dle mého z čeho vybírat. Řeším to stejně tak, když se mě někdo zeptá, spíše podle dojmu, kdo je poctivý a kdo nepoctivý politik – ne podle toho, zda říká, že je pravicový nebo levicový. V naší zemi totiž politiku dělá jen buď jedna mafiánská strana nebo druhá,“ ostře konstatoval pro ParlamentníListy.cz Klimeš.
Psali jsme:
V Česku se rozhoduje před volbami jen mezi dvěma mafiemi - nikoli mezi skutečnou pravicí a levicí
Podle něj se Češi rozhodují před volbami jen podle toho, kdo je naposledy víc naštval – a hlas pak dají těm na druhé straně. „Česká politika je individualistická a mafiánská, řízena korupcí odshora státu až dolů – to ostatně potvrzují i některé ekonomické ukazatelé. Před volbami jde tedy spíše o rozhodování o tom, zda bude vládnout kolotočářská, zatím asi poněkud slabší mafie, nebo ta druhá. Ne pravice či levice. To, o čem hovoří Jan Keller, je možná jeho nějaká individuální zkušenost, se kterou se setkal. Domnívám se totiž, že tím má na mysli pouze nějakou referenční skupinu, která popsaným způsobem vyjadřuje to, kam by ti lidé z ní rádi patřili – a proto to promítají i do vyjádření se ve volbách. Jako masový trend to však nevnímám, alespoň ne já osobně,“ řekl ještě Jeroným Klimeš.
Psali jsme:
Nicméně Jan Keller se domnívá, že střední vrstvy, a to nejen u nás, ale i v Evropě, chtějí ve svých očích vypadat lépe. Když jim k tomu pravice navíc říká, že neúspěšný je jen ten, kdo je neschopný, tak, i když jsou na tom finančně docela špatně, volí raději ty, o nichž si myslí, že jsou symbolem úspěšnosti. „Já těmto lidem říkám pravicově orientovaná městská chudina, protože mnoho z nich má velice nízký příjem. Volí ale pravici, aby se mohli pochlubit, že jsou na jedné lodi s těmi úspěšnými,“ uvedl sociolog.
Volí se pravice, aby se dalo chlubit, že jsme na stejné lodi s úspěšnými?
Jak dodal, podle jeho názoru jde tedy opravdu spíš o psychologické věci a chybou levice je, že vůči tomuto oblbování lidí nedokáže vyvinout adekvátní úsilí, aby vysvětlila, že to tak není.
Psali jsme:
„V předposledních volbách u nás, v roce 2010, se to podařilo úplně perfektně, když pravice řekla, že by náš stát sociální demokracie zavedla na řeckou cestu. Bylo to cíleně zaměřené. Je přece jasné, že se nikdo nechtěl zadlužovat a vypadat jako před bankrotem. Lidé proto volili pravici. Zvolili vládu, která nás během tří let přímo astronomicky zadlužila. Cesta Řecka byla nejlépe provedená lež. Já už jsem měsíc v předvolebním období a stále mě nenapadá žádná srovnatelná finta, kterou bych použil. Nemám asi tolik fantazie,“ rýpl si sociolog Keller, který je v současné době i lídrem kandidátky ČSSD do EP.
Máme hodně lidí těsně na hranici bídy – o tom ale vláda mlčela
Keller ovšem též připomněl, že Česká republika má velmi málo lidí pod hranicí bídy. „Předchozí vlády se tím chlubily, ale už nepřiznaly, že máme obrovskou masu lidí těsně nad hranicí bídy, kdy stačí přijít o pár stovek a pod tuto hranici spadnete. Ten, kdo jde u nás večer spát jako střední vrstva, se může snadno vzbudit už příští ráno jako člověk, který do ní nepatří,“ upozornil sociolog. Další zádrhel proto vidí v tom, že se pravicoví politici rádi chlubí českou rovnostářskou společností. V porovnání, kolikrát je deset procent nejbohatších domácností bohatších než desetina nejchudších rodin, má totiž ČR jeden z nejnižších rozdílů. I on si pak dále, stejně jako psycholog Klimeš, všímá toho, jak moc se podílí na pohledu a hodnocení reálného života korupce.
„Nikdo ale při hodnocení standardu u nás neřeší, že se u toho počítají jen legální příjmy. Míra korupce se přitom v naší zemi ročně odhaduje mezi 40 až 120 miliardami korun ročně. Je tedy velmi pravděpodobné, že se na korupci více podílejí lidé s nejvyššími příjmy než deset procent nejchudších domácností. Pokud se vezme v potaz toto číslo, tak zjistíme, že naše země není vůbec tak rovnostářská společnost, jak to na první pohled podle statistik vypadá,“ upozornil Keller.
Odvolával se pak na slova jiného sociologa, který již před dvěma desítkami let napsal: „Typickou vlastností příslušníků středních vrstev je jejich odhodlání nasadit veškeré síly pro prosazení zájmů těch, co jsou nad nimi a mezi něž se nikdy nedostanou.“
Při prezidentské volbě lidé Schwarzenbergovi odpustili, že byl spojený s pravicovou vládou. I díky médiím
Do jisté míry dává Kellerovi za pravdu i profesorka politologie Vladimíra Dvořáková. Ta totiž před časem, kdy se rozhodovalo, který z kandidátů na prezidenta se dostane na Hrad, poukazovala na to, že je z jejího pohledu neuvěřitelné, jak se podařilo médiím vyvázat Karla Schwarzenberga z odpovědnosti za vládnutí.
Psali jsme:
„Ale médiím se to povedlo. Mohu přidat osobní zkušenost. Potkala jsem paní při venčení ratlíka, věděla jsem, že má obrovské sociální problémy. Ta mně sdělila, že bude volit Karla Schwarzenberga. To je přitom absolutně mimo sociální realitu! Myslím si, že šlo o opravdu mediální diskurz a šlo o to, kdo bude ten druhý ze čtyř kandidátů. Zatímco se Zemanem existuje praktická zkušenost jeho vládnutí a opoziční smlouvou, opačně se vše prezentovalo, že za vše mohl Miroslav Kalousek a Schwarzenberg jako by ne,“ konstatovala a upozornila tím de facto i na další faktor, který v rozhodování při volbách může hrát roli.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
