Čekám až se uzdraví
"Tímto aktem bychom rádi dnešnímu světu připomněli, co je to láska k vlasti," vysvětluje ParlamentnímListům.cz Poukar. Zakladatel oslovil však jen hrstku politiků, kteří by měli tvořit záštitu projektu.
"Pana Schwarzenberga jsem oslovil, protože je to snad jediný ze současných čestných politiků, kterým je možné věřit. Plánujeme oslovit ještě Václava Havla, ale čekáme, až mu bude lépe. O další politiky v současné chvíli neusilujeme," vysvětluje Poukar.
Karel Schwarzenberg považuje občanské sdružení za dobrou věc. "Na národ a vztah k vlasti se opravdu v dnešní zapomíná a osoba Jana Palacha musí být občanům stále připomínána," řekl ParlamentnímListům.cz předseda TOP09 Karel Schwarzenberg.
Psali jsme:
Spisovatel Stránský: Kníže prezidentem. Jinak ve vládě blbci a katastrofa
Karel Šíp: Volil jsem Johna. Teď mlčím
Tůůůdle
Projekt je nicméně závislý na penězích. Poukar je hledá u národních firem, kde však překvapivě zatím neuspěl. Další možností je financovat projekt z grantových a dotačních programů.
"Stále ještě doufám spíše v cestu získání prostředků od soukromých subjektů," vyjádřil naději Poukar. Přes nezdar se sponzoringem se do projektu zapojila už řada českých umělců jako Jan Budař, Jan Kraus nebo Marta Kubišová.
Dále čtěte:
Kubišová k razii se samopaly v ČT: Armagedon už začal
Vlastenectví umírá
Podle většiny politologů je pocit patriotismu v současné České republice umírajícím pojmem. Souvisí to se zeměpisnou polohou, globalizací a vlivem nadnárodních koncernů na ekonomický trh.
"Pokud v Evropské unii existuje volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu, doprovázený migrací obyvatel z třetích zemí, logicky nějaký pocit vlastenectví neporoste," vysvětluje redakci Zdeněk Zbořil.
To je podle politologa naproti tomu daleko více pěstováno na Slovensku. "Stačí jen připomenout zákon, který nařizuje hrát žákům hymnu dvakrát do roka," připomíná Zbořil.
Pro připomenutí
Jan Palach se narodil 11. srpna 1948 ve Všetatech, vystudoval gymnázium v Mělníku. Na protest proti sovětské okupaci v srpnu 1968 a vývoji ve společnosti se 16. ledna 1969 na Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. Svým činem chtěl probudit národ z otupělosti a beznaděje a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci. Jeho skutek došel naplnění o 20 let později v takzvaném Palachově týdnu, který předznamenal konec totalitního režimu v Československu.
Reprofoto: facebook.cz
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavel Kozdera
