Nastal den národního protestu, nespokojení lidé jdou proti vládě

A tak se opět možná – stejně jako vloni - roztáčí kolotoč silných vyjádření o tom, jak některé skupiny donutí vládu padnout, podat demisi, či případně nastolit totální změnu poměrů v zemi.

„Jsme znepokojeni stavem společnosti, v němž žijeme. Ideál demokracie se v praxi smrskl na občasný rituál voleb, v němž vybíráme mezi frázemi. Zatím vládnou peníze, respektive instituce a jedinci, kteří jimi disponují v nadbytku. Finanční systém, který nepřináší společnosti hodnoty, kontroluje skoro všechny hodnoty společností vytvořené. A kontroluje rovněž vládní politické strany, stejně jako takzvanou „opozici“. Pro začátek žádáme okamžitou demisi vlády a zastavení reforem, jejichž skutečným hlavním účelem je další rozšíření již téměř absolutního vlivu peněz na naše životy,“ píší příznivci hnutí Skutečná demokracie teď na svém webu.

Pokud se někomu zdá jejich prohlášení podobné něčemu, co četl či slyšel v poslední době, velmi pravděpodobně se mu musí vybavit i souvislost s Holešovskou výzvu, na základě které vznikla Národní rada. I ta totiž kritizuje poměry stejným způsobem, žádá demisi a hrozí masovými protesty. Čtvrteční den by přitom měl být pro iniciátory stěžejním – právě dnes v podvečer totiž má vypuknout demonstrace, jež by měla zasáhnout většinu velkých českých měst a kterou by měli – podle některých prohlášení – podpořit i Slováci. O vývoji akce budou ParlamentníListy.cz v průběhu dne informovat.

Nyní se ale zastavme u těch, které se chystají v dalších týdnech pod taktovkou jiné skupiny lidí. Ta hovoří o Pražském jaru 2012 a po vzoru Spojených států navrhuje kempování v ulicích a náměstích Prahy a dalších měst.

„Od 28. dubna 2012 postupně obsadíme náměstí v Praze i v dalších městech Česka. Rozložíme zde stanové tábory po vzoru španělských měst a budeme opakovat požadavek na okamžitou demisi vlády. Přijdeme bez znaků politických stran a ideologií. Zahájíme zde diskuzi o tom, co dál, neboť si uvědomujeme, že současný společenský systém je neudržitelný a hlasování pro falešnou opozici skutečné řešení nepřinese. Přidejte se! Naše budoucnost patří nám, ne bankéřům a jejich politikům,“ uvádějí dále příznivci tohoto hnutí. A nutno dodat, že nejsou v tomto směru úplnými nováčky. Slyšet o sobě dali totiž již vloni na podzim.

Nejsme zboží, chceme skutečnou demokracii

Tehdy na sebe upozorňovali s tím, že nejsou zboží v rukou politiků, bankéřů a korporací. A vyzývali k tomu, aby lidé vyšli do ulic a žádali skutečnou demokracii. Předlohou jim byla výzva, jež pocházela ze zahraničí - United for Global Change - Světová revoluce Skutečné demokracie. A stejně jako v jiných zemích světa, i u nás s sebou přinesla i jistou aktivní odezvu. I když o masovosti se hovořit nedalo.

Pořadatelem akce bylo podle internetových stránek a tiskové zprávy na nich již zde zmiňované hnutí Skutečná demokracie teď. A svolavatelem tehdejšího říjnového shromáždění Jan Cemper.

"I když popravdě masovou účast neočekáváme, chceme lidem ukázat, že existuje alternativa i možnost toho, jak ukázat svoji nespokojenost. Nejen jednou za čtyři roky u voleb. Když se podíváte ve světě, tak tato iniciativa vytáhla vloni do ulic desetitisíce lidí - stačí jmenovat Španělsko nebo protesty za oceánem na Wall Street. Věřím, že tam lidé nakonec událostmi pohnou a prosadí změnu," řekl tehdy ParlamentnímListům.cz Cemper.

Pražské jaro 2012 - budou lidé okupovat náměstí?

To, co si slibuje od těch „jarních“ protestů, se tentokrát do uzávěrky článku redakci zjistit nepodařilo. A tak nezbývá, než se držet oficiálních informací Skutečné demokracie teď (SDT).

Jisté je, že celosvětové protesty, které začaly již v loňském roce v různých koutech planety, vnímají někteří politologové jako předzvěst jisté křižovatky, na které se lidstvo ocitlo.

"Kdybych věděl, jakým směrem se budou vyvíjet světové protesty, byl bych rád. Ale nevím to. Byl jsem na podzim znepokojený prvním mrtvým v Řecku, který mohl být spouštěcím mechanismem k tomu, aby vypukla třeba Velká listopadová socialistická revoluce," řekl vloni na téma nepokojů ve světě ParlamentnímListům.cz senátor Jaroslav Kubera (ODS). A dodal, že i podle něj je opravdu reálné riziko, že se vše může zvrtnout, i když připouští i možnost a zároveň přání, že nakonec k lepšímu.

"Bohužel, Evropa nahrává spíše té horší variantě. Místo, aby to řešila, řeší frkačky a balonky. Svět se přitom zbláznil a my s ním. I když se to u nás zatím ještě tak neprojevuje, protože si možná naši lidé umějí pomoci jinak,“ řekl tehdy Kubera.

Skutečná demokracie teď (SDT) – hnutí rozhořčených

„Jsme hnutím rozhořčených lidí. Jsme rozhořčení ze situace v ČR i po celém světě. Nejsme žádným sdružením, organizací, ani politickou stranou či jejím orgánem. Hlásíme se k hnutí vzniklému na jaře roku 2011 ve Španělsku, i k odkazu hnutí Occupy, pocházejícímu z USA. Ostře odmítáme rasismus, xenofobii a nenávist k homosexuálům. Pokládáme rasismus a nenávist k jinakosti za svedení existujících problémů na nevinné,“ charakterizují se příznivci SDT na svých stránkách.

A pokračují v tvrzení, že současnou ekonomickou krizi nezpůsobili obyčejní lidé, ale banky. „Bojujeme proti diktatuře finančních trhů a usilujeme o to, aby ekonomiku více ovlivňovaly skutečné potřeby lidí, nikoliv korporací. Odmítáme platit za krizi způsobenou bankami. Státní dluh vyplývá jednak z obrovské korupce, jednak z celkového nastavení společnosti, kde malá skupina lidí nabývá obrovských zisků, zatímco většina společnosti si musí půjčovat i na své základní fungování, ať už skrze stát, či jako jednotlivci. Za státní dluh necítíme odpovědnost a odmítáme ho platit. Vyplývá z nelegitimního systému, vytvářeli ho lidé, kteří nás nezastupují. Naopak, domníváme se, že osoby odpovědné za špatné hospodaření s veřejnými prostředky a navyšování státního dluhu musí nést přímou hmotnou i trestní odpovědnost, nikoliv se odpovědnosti za své chybné kroky zříkat a místo toho vydírat běžné pracující,“ uvádí se dále v prohlášení organizace.

A připomíná se, že je nutné udržet právo na důstojný život, a to nejen na papíře (v Listině základních práv a svobod), ale i fakticky. Reformy, které podle SDT v současnosti vláda bez předchozí celospolečenské diskuze postupně zavádí, vnímají jeho příznivci jako útok na tyto hodnoty.

„Nelíbí se nám způsob, jakým informují - nebo spíše neinformují - veřejnoprávní média. Veřejnoprávní média jsou financována z našich peněz, a tak by měla informovat vyváženě, pokud možno objektivně a nestranně, neměla by být hlásnou troubou finančních a politických elit. Odsuzujeme také jakékoliv války vedené z důvodu zisku či mocenského ovládnutí strategicky významných zdrojů či území,“ pokračují příznivci SDT. A vysvětlují další body, které odsuzují. Například drancování přírodního bohatství a bezohledné ničení životního prostředí.

„Současný systém považujeme za dlouhodobě neudržitelný. Je nutné hledat alternativy. Tyto alternativy musí vzejít od nás, od probuzené veřejnosti. Nespoléhejme se už na politiky a stát. Spoléhat se musíme sami na sebe, řešení krize je v nás. My máme skutečnou moc tvořit novou budoucnost,“ upozorňují autoři prohlášení.

Co je to Skutečná demokracie teď, kde nápad vznikl?

Hnutí Skutečná demokracie teď! (SDT, ve Španělsku Democracia Real Ya! – DRY) vzniklo na počátku roku 2011 na základě rozhořčení několika lidí, kteří byli nespokojeni se současným politickým vývojem ve Španělsku. Nápadu se chytly desítky, následně stovky a pak i tisíce rozhořčených, kteří uspořádali demonstrace 15. května.

SDT je politické hnutí rozhořčených občanů, kteří jsou nespokojení se současnou politickou situací. Hnutí je však nepolitické v tom smyslu, že nezastává jednotný politický proud, nehlásí se k levici, ani pravici. Lze jej přirovnat k protestním hnutím v Československu před rokem 1989, která tvořili také lidé rozmanitého politického ražení, jež však spojovala touha po svobodě.

Hnutí SDT nemá konkrétní politické požadavky. V žádném případě prý neusiluje o politické posty, ani o získání moci. Smyslem hnutí není stát se novou politickou stranou. Spojujícím prvkem je spíše rozhořčení nad současným politickým systémem, přesvědčení, že politici nezastupují občany, ale peníze. Propojuje ho prý však nejen vymezení se vůči existujícímu, ale rovněž přesvědčení, že je třeba scházet se jako rovný s rovným a hledat společně cestu ven.