Jak se zdá, hlavním tématem prezidentského duelu Zeman – Schwarzenberg se staly Benešovy dekrety. Schwarzenberg totiž hovořil o odsunu Němců ve čtvrteční televizní předvolební debatě a na jeho poněkud sporné vysvětlení reagoval dokonce i nynější prezident Václav Klaus. „Nemohu Karlu Schwarzenbergovi výroky o dekretech prominout,“ řekl mimo jiné Klaus.
Zatímco debata na toto téma se tak proto ještě může pěkně přiostřit, pak placky, nebo-li buttony na podporu Schwarzenberga se v poslední době staly hitem. Žlutý odznak s nápisy „Karel for president" či „Volím Karla“ nosí totiž na sobě připnuty nejenom mladi lidé, ale třeba i politici. Někteří z nich si pak placičku s knížetem na klopu připíchli i ve čtvrtek ve sněmovně, kde se hlasovalo o nedůvěře vládě.
„Je pravdou, že Schwarzenbergova kampaň byla od počátku cílená na mladé lidi, tam spadají i obrázky a placky s čírem. To je pro mladé taková stylotvorná charakteristika, která ale kandidátovi dává nádech dynamičnosti. To ´něco´ proto dělá s těmi mladými lidmi divy. Samozřejmě ale, že pro volební výsledek jenom toto nestačí, neboť mladí lidé jsou nedisciplinovaní a k volbám nechodí,“ zauvažoval k tomuto tématu pro ParlamentníListy.cz sociolog a ředitel agentury STEM Jan Hartl.
Odezva na možnost zmobilizovat dění na sociálních sítích
„To, že byl volební tým Schwarzenberga schopný podchytit mnoho mladých lidí, byla patrně odezva i na to, že dokázali zmobilizovat také sociální sítě. Vše dohromady se pak zobrazilo ve výrazné emotivní odezvě, která kontrastovala s předchozí únavnou volbou. Otázka je, jestli něco takového – tedy emoce – se mohou stát znovu rychle zmobilizovatelné, neboť emoce dlouho nevydrží. Proto je tady velká otázka, jestli emocionální vzepětí se podaří udržet, anebo jestli se podaří zorchestrovat jiné vypětí i v ´koncovce´,“ zmínil dále Hartl.
Podle něj totiž ve druhém kole už nestačí podpora kolem dvaceti procent, je zapotřebí získat širší vrstvy obyvatelstva. „Ta největší vrstva obyvatelstva je ve středním a zralém věku a tam je otázka, jak dalece bude Schwarzenbergova kampaň schopna pootočit své ohnisko,“ zdůraznil k této myšlence sociolog.
Podpora se zvedla pomocí emotivní složky
„Výrazná podpora Schwarzenberga se rodila až tak čtyři dny před volbami, přičemž akcelerovala až v samotné koncovce. Víme to, protože jsme si dělali těsně před koncem prvního kola výzkumy. Vychází to koneckonců i z výzkumu, který dělal STEM/MARK pro Českou televizi. Tam se ukázalo, že se podpora pro Schwarzenberga zvedla za pomocí mobilizace emotivní složky pocitů. A to byl skutečně mohutný motivátor,“ pronesl dále.
Podle Hartla byla u Zemana podpora dlouhodobě stabilní. „On i v našich datech měl dlouhodobě 26 procent a ať už jsme se na to dívali z kterékoliv strany, tak mu tam onen výsledek zůstával. Právě u něj bylo rozhodnutí volit jej dlouhodobě předtím, byl proto stálice opírající se především o hlasy starších lidí a voliče z Moravy. Jenže i Zeman nyní potřebuje mít dvojnásobný počet hlasů. Teď bude důležité to, zda lidé, kteří jsou naštvaní z Nečasovy vlády, budou mít stále dostatečnou míru naštvanosti. Bude také záležet na tom, zda ti, co ve druhém kole nyní nemají své kandidáty, přijdou, či nepřijdou k volbám a to již proto, že si třeba neumějí vybrat mezi Zemanem a Schwarzenbergem,“ uvedl dále sociolog postřeh z předvolebních průzkumů.
Téma dekretů může voliče odradit
A nyní velmi žhavá otázka Benešových dekretů? „Bude záležet na tom, jak se to bude probírat dál, ale rozhodně je to živé téma. Když STEM celé sudetoněmecké téma zkoumalo ve výzkumech, tak se ukazovalo, že je to ´živé´ jen u třiceti procent obyvatelstva. Tam mají svou dominantu především komunističtí voliči a část sociálních demokratů. Zatímco ale Zeman v tomto může apelovat na své voliče, Schwarzenberg nijak tímto tématem své voliče neuhrane – ta jeho interpretace v této věci totiž není nijak jasná, chtělo by to více objasnit,“ pronesl Hartl.
Podle jeho soudu ale celkově toto téma může paradoxně voliče odradit. „Z našich průzkumů ale víme, že to není téma nijak žhavé, je ho však možné ve veřejném mínění načeřit, našlehat, přidat tam emoce. Ani tak by to ale asi nebyl stoprocentní recept na výhru, neboť emoce jsou vrtošivé a působí jen na jednu stranu. Když do toho ale dáte hodně racionálních prvků, tak výsledek pak má afektivní náboj, je to ten pomyslný džin, kterého vypustíte z lahve,“ rozšířil Hartl pak tuto tématiku. (Rozhovor se sociologem vedly ParlamentníListy.cz ještě před druhým televizním duelem obou kandidátů. V té době tak nebylo jasné, jak se otázka dekretů ještě rozkošatí – pozn. red.).
„Když třeba hrál Klaus hru na naši ´žlutou´ republiku, jak se rozpustí v tom černém sudeťáckém nebezpečí, tak to ODS uškodilo a KSČM to pomohlo. Ten apel v tomto směru může sice oslovit komunistické voliče, ale naopak odradit sociální demokraty,“ dodal pak k tématu ředitel STEMu.
Tábory fandů proti sobě?
Nakonec se zamyslel nad tím, jak se oba fandovské tábory vnímají navzájem. Je podle postřehů sociologa mezi nimi nějaká velká averze?
„Když se podíváte na ony pomyslné tábory fandů, tak díky tomu, že oba dva jsou dvě výrazné osobnosti, je jasné, že i mezi tábory fandů je rozdíl, dokonce až střet. A to i přesto, že v některých ohledech – jako je třeba Evropská unie - mají Zeman se Schwarzenbergem k sobě hodně blízko. Naopak ale v některých jiných ohledech – jako je styl politiky a společensko-filozofické zázemí – jsou jejich pozice dosti polarizované. Když se ale na to podíváme prizmatem výzkumu, tak takových těch ´skalních´ příznivců není u nikoho z nich víc než třetina. Kdyby se ovšem skupiny skalních a radikálních střetly, tak to bude nesmiřitelný rozpor, až nepřátelství, to je pravda. Mezi těmi dvěma tábory to je ale, myslím, zdravá rivalita. Zastánci konfliktualistických teorií v sociologii budou tvrdit, že dravý konflikt je zdravý, neboť když je správně veden, tak pomáhá pročistit ovzduší a činí společnost srozumitelnější,“ načal tuto otázku Hartl.
Pozor na střety za hranicí vkusu - vedly by k znechucení
Podle jeho slov by ale bylo hodně negativní, kdyby střet silně převážil do iracionality a vulgarity a byl by za hranicí vkusu až znechucení. „U těch dvou táborů ale tohle zatím nenastalo, neboť u samotných představitelů jde o kultivovaný střet a spíše apel na racionální momenty. Zvrhne-li se to k demagogii a ohlupování, k používání zákulisních technik a manipulací, tak pak v tom dominují emoce jako je zlost, nesnášenlivost, neochota naslouchat a to je špatně.“
Zamyšlení pak sociolog uzavřel konstatováním, že v těchto volbách jde ale i o to, že kromě jádra musí adepti o prezidentský post umět nalákat i ´vlažné lidi´, pro něž pak má samozřejmě Schwarzenberg své výhody a nevýhody, stejně jako Zeman.
„Jenže o ty vlažné se nyní ´hraje´. Bylo by velkou chybou, kdyby jeden i druhý vábili tzv. vágního voliče tím, že by znejistili svou kmenovou skupinu. Oni musí lovit na správné adrese,“ uzavřel zamyšlení sociolog nejen nad kampaní prezidentských kandidátů.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
