Odboráři a levice, toto raději nečtěte. Vzniklo hnutí na podporu pravicových reforem

„ProAlt je organizace, která se soustředí na slůvko ‚Proti‘ tedy např. proti reformám, proti kapitalismu, proti této vládě apod. K tomu opačně ProtiAlt je ‚Pro‘. Pro reformy, pro demokracii, pro svobodnou ekonomiku a zejména pro svobodu a individuální zodpovědnost jednotlivce. Je to poněkud humorný paradox, nemyslíte? ProAlt slučuje lidi levicového až extremisticky levicového zaměření, tedy od pachatelů dobra v zeleném trikotu, přes trockisty až po marxisty, zachraňující každou částečku společnosti tím, že ji zbaví nejprve zodpovědnosti a posléze i svobody či dokonce chuti ke svobodě,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz mluvčí ProtiAltu Miroslava Táborská.

Jak jsem potkal lůzu…

Naopak ProtiAlt ale podle ní prostředí pro extremisty nenabízí. „Společnost vyznávající onu známou poučku ‚svoboda tvé pěsti končí kousek před mojí bradou‘ totiž jakékoli "ultra" z podstaty věci nepřipouští. Není totiž možné svobodu jedince prosazovat a zároveň ji uzurpovat,“ míní Táborská.

Zástupci hnutí ProtiAlt se zúčastnili i dubnové odborářské demonstrace v Praze. Chtěli nejen dát najevo svůj nesouhlas s politikou odborů, ale také diskutovat s účastníky, zda vůbec vědí, za co a proč demonstrují.

Jak je demonstrující lidé přijali? „Na tuto otázku výmluvně odpovídá blog člena ProtiAltu pana Makovského, ‚Jak jsem potkal lůzu‘ a ano, můžu z vlastní zkušenosti tento popis potvrdit. Je známo, že dav se nechá lehce zmanipulovat k lecčemus nechutnému. Je také známo, že ti, kteří se cítí slabí a nesebejistí, stanou-li se součástí, pocítí sílu. Čehož samozřejmě v plné míře zneužívají organizace a aktivity oslovující právě ty domněle slabé a mylně nesebejisté,“ odsuzuje odborářskou rétoriku mluvčí ProtiAltu.

Každý člověk podle jejích slov má své kvality a nezaměnitelné přednosti a zaslouží si úctu. Odborářští bossové prý přesně v rozporu s tím u lidí vyvolávají nízké a nejnižší pudy, jako je závist, svádění svých neúspěchů na jakési „ostatní“. Tyto pocity se pak nejviditelněji projevují ve velkém davu.

Zavadil na pivu s Kalouskem. Prý výsměch demonstrujícím

„Musím však s radostí přiznat, že někteří z nich byli ochotni k mírnému tónu a nakonec i jisté shodě. Vyskytl se i pán, který po diskuzi s námi přišel přiznat, že se mýlil v konkrétní věci. V té, proti které demonstruje. Zajímavé, že?,“ vzpomíná dokonce Miroslava Táborská.

Ta zmínila také známou epizodu, kdy reportéři po skončené demonstraci „přistihli“ šéfa odborové centrály Jaroslava Zavadila na pivu s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. „Já bych to viděla jako výsměch. Nebo spíše jako právě neúctu k lidem, o které jsem mluvila před okamžikem. Vyprovokoval lidi ke snášení nepohodlí a k velké aktivitě a pak si skočil se svým ideologickým nepřítelem na jedno,“ snáší mluvčí Táborská kritiku na Zavadilovu hlavu.

Nejde však jen o přátelské posezení u piva s ministrem Kalouskem. Původním posláním odborových organizací je obhajoba zájmů zaměstnanců, tomu je však činnost dnešních odborů na hony vzdálena. „V okamžiku, kdy se odbory daly na cestu ‚svrhneme vládu‘ a ‚zastupujeme všechny‘ se samozřejmě zcela odchýlily od svého účelu. To asi cítí každý, ale někomu to nevadí a jinému dokonce vyhovuje. ProtiAlt chce na toto odchýlení upozorňovat, stejně jako na nebezpečnost toho, kdy pár vyvolených nevolených tvrdí, že to jsou oni, kteří mají recept na vše a jejich požadavky musejí být ‚přijaty bez výhrad‘, aniž by ale nesli jakoukoli zodpovědnost,“ pokračuje Miroslava Táborská.

Pozor, vzpomeňme si na Hitlera

Podle ní je nebezpečné, když politické strany využívají odborů jako své páté kolony. Stejně nebezpečné, jako když zpolitizované odbory, které místo své funkce hájit zaměstnance, chtějí rozhodovat o programu či dokonce složení vlády.

Proč ale lidé odborům takzvaně skáčou na lep a jejich politiku masivně podporují? „Přestože statistiky hovoří opačně, někteří občané cítí, že se mají hůř, než včera. Hospodářská krize a nezaměstnanost (a je podivné, že nezaměstnanost byla v době hospodářského růstu za vlády ČSSD stejná či vyšší, než dnes) byla vždycky podhoubím jednoduchých řešení, vedoucích většinou k událostem, které lid ‚nečekal‘a nechtěl. Ať už si vzpomeneme na poválečnou dobu v Československu, nebo na nástup Hitlera. A ono je to také tak, že nejvíc slyšet je ten, kdo nejvíc křičí,“ konstatuje Táborská pro ParlamentníListy.cz. „A pan Zavadil, ten má silný hlas,“ doplňuje.

Svoji sílu a především nespokojenost s vládními reformami nedávali v ulicích najevo pouze příznivci odborů, v minulém týdnu se k nim připojili i důchodci a poprvé ve větším počtu vyšli do ulic. Na pražském Palachově náměstí se jich podle různých odhadů sešlo okolo mezi jedním a dvěma tisíci. Demonstraci pořádala Rada seniorů pod taktovkou jejich vůdce Zdeňka Pernese, tedy nadneseně řečeno „důchodcovské odbory“.

I na tuhle akci se dá podle Miroslavy Táborské použít vysvětlení jako na početnou dubnovou demonstraci, důchodci, kteří akci podpořili, totiž prý příliš dobře neznají současnou situaci. Hlavním argumentem jejich šéfa Zdeňka Pernese bylo, že senioři si své penze předplatili a teď je oprávněně chtějí zpátky.

„Jedná se o pana Zdeňka Pernese, RSDr. , který prohlašuje, že důchodcům od r. 1989 klesá životní úroveň? V první řadě bych se ho chtěla zeptat, ze kterých zdrojů tuto informaci čerpá a za druhé, zda si všiml, že od r. 1989 se prodloužil věk seniorů o celých deset let. Zda-li by mu tedy přišlo správnější, aby naši senioři umírali po dvou letech užívání si důchodu ve dvaašedesáti,“ ptá se mluvčí ProtiAltu Pernese.

„Rozhodnutím strany doktor…“

Stejně tak by mu ráda vzkázala, že pokud trvá na tom, že důchodci si své důchody předplatili, tak vlastně souhlasí s vládní důchodovou reformou, která právě to ‚předplacení‘ umožňuje.

"Dnes máme průběžný systém financování, který jen zdánlivě či populistou může být brán jako předplácení si, neboť cele podléhá momentální ekonomické situaci, příjmům důchodového systému a počtu těch, kteří jej financují,“ vypořádala se s rétorikou Rady seniorů.

„Překvapuje mě, že člověk, který studoval Vysokou školu politickou Ústředního výboru KSČ a získal titul „rozhodnutím strany doktor“, jak se tehdy tomuto titulu přezdívalo, tuto informaci postrádá,“ dodává Miroslava Táborská z ProtiAltu v rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz

Co na své názorové oponenty říká přímo iniciativa ProAlt? Zeptali jsme se mluvčí ProAltu Terezy Stöckelové. „Jejich heslo, že svoboda nemá alternativu, je pěkné. Já proti svobodě samozřejmě nic nemám, ale ta interpretace, že hnutí typu ProAlt se snaží svobodu omezovat, mi není jasné. Svoboda je zásadní i pro mě, ale připadá mi důležité se zvláště v této době bavit i o jiných hodnotách. Tohle je o tom, jestli občané mají maximálně jednou za čtyři roky jít k volbám a dál nic, anebo zda je také na místě jistá forma přímější demokracie,“ uvedla.

„Samozřejmě na ty projevy mají právo, ale přijde mi hodně srandovní tan argument, že to, co dělají odbory, je nelegitimní. Kdyby se odborům povedlo vládu shodit, mělo by to vyšší společenskou legitimitu, protože by třeba přišlo demonstrovat ještě víc lidí. Samozřejmě nejde o nějaký puč, to by legitimní nebylo,“ brání se Stöckelová.

Takových hnutí bude vznikat stále víc

Politolog a prorektor vysoké školy CEVRO Institut Ladislav Mrklas však šance nově vznikajícího hnutí ProtiAlt nijak nesnižuje, naopak by mohlo zaujmout především mladé lidi, kteří o politice více přemýšlí.

Za určitou obdobu jinde ve světě by se podle něho dala označit třeba americká Tea Party. "I když tam to nevzniklo jako reakce, ale spíše jako akce, na níž vznikla řada reakcí. Faktem třeba je, že v západní Evropě výrazně oslabila tradiční sociální demokracie a posilují síly ještě více levicové. Třeba v Holandsku nebo Řecku. Což je trend, který bude podle mě vyvolávat daleko větší ideologizaci politiky a dá se očekávat i vznik nových hnutí, ať už stranického, nebo i právě nestranického typu,“ předpovídá Mrklas.

„Nepředpokládám, že bude ProtiAlt výrazně oslovovat masy, ale směrem třeba k mladým lidem, kteří o politice přemýšlí, tak tam určitě šance existuje. Minimálně v té míře být protiváhou těm hnutím z opačného spektra,“ řekl v reakci pro server ParlamentníchListů.cz