Jedná se o zdrcující krok místních úřadů vynucený konfliktem se Spojenými státy. Od začátku letošního roku ničí hospodářství, které dlouho odolávala vládním restrikcím a mezinárodním sankcím. Od módy přes fitness, reklamu až po maloobchod, mnoho podniků přišlo o příjmy. 

 

NewYork Post tu uvádí příběh návrhářky módy Amen Khademi. V Teheránu připravovala focení oblečení s perskými motivy, ale její myšlenky byly jinde: „Výpadek internetu za poslední čtyři měsíce úplně zničil nejen můj byznys, ale mnoho malých firem,“ řekla. Její Instagram s desítkami tisíc sledujících je neaktivní a prodeje jsou nulové. Podobně fitness trenérka a modelka Farnaz Ojaghloo přišla o online kurzy i modelingové zakázky. 

 

Podle člena Íránské obchodní komory Afshina Kolahiho stojí výpadek ekonomiku přímo miliardu korun denně, nepřímé ztráty jsou pravděpodobně dvojnásobné. Íránský ministr komunikací Sattar Hashemi uvádí, že přibližně 10 milionů pracovních míst závisí na internetovém připojení. Online prodej klesl o 80 %, burza v Teheránu ztratila stovky tisíc bodů. 

 

Íránský cenzurní systém je jedním z nejpřísnějších na světě. Základem je Národní informační síť (National Information Network – NIN), známá také jako „halal internet“ nebo vnitrostátní intranet. Tato infrastruktura umožňuje režimu odříznout přístup ke globální síti, zatímco domácí služby (bankovnictví, státní portály) fungují dál. NIN funguje podobně jako čínský Great Firewall, ale s ještě přísnějším monitoringem. 

 

Islámské revoluční gardy (IRGC) hrají klíčovou roli v kontrole a prosazování cenzury. IRGC vlastní významné podíly v telekomunikačních firmách (např. prostřednictvím konsorcia Mobin Trust), provozuje kybernetické jednotky a dohlíží na zatýkání provozovatelů VPN i uživatelů zakázaných technologií jako Starlink. Během protestů IRGC koordinuje výpadky, sledování a represivní opatření. Vysokým představitelům režimu jsou přidělovány „bílé SIM karty“ s plným přístupem k internetu. 

 

Íránský cenzurní aparát je silně závislý na čínských technologiích. Firmy jako Huawei a ZTE dodávají zařízení pro filtrování a deep packet inspection, Hikvision a Tiandy poskytují kamerové systémy s rozpoznáváním obličejů (testované na Ujgurech v Číně) a BeiDou jako alternativu k GPS. Tyto technologie umožňují IRGC a íránským bezpečnostním složkám efektivní sledování a selektivní výpadky. Čína slouží Íránu jako model „kybernetické suverenity“ a pomáhá obcházet sankce. 

 

Režim výpadek zdůvodňuje „válečnou nutností“ a národní bezpečností, ale kritici (včetně expertů na cenzuru jako Mahsa Alimardani) ho označují za bezprecedentní kombinaci rozsahu a tvrdosti. Celá země s rozvinutou digitální ekonomikou byla informačně vržena zpět o desítky let. Místo globálních platforem jsou obyvatelům k dispozici veřejnoprávní média a státem monitorované domácí alternativy (podobné WhatsAppu nebo YouTube), které však nikdo nechce používat kvůli sledování.