Ombudsmanka vyráží do boje proti ubytovnám. Toto se prý chystá na kšeftaře s chudobou

21.10.2014 19:47

Ve středu ráno bude projednávat senátní výbor pro sociální politiku za přítomnosti ombudsmanky poměrně zásadní návrh pomoci obcím. Jde v něm o to, aby se obce mohly snáze zbavovat problematických ubytoven, které jsou většinou posledním útočištěm pro ty nejchudší. Zároveň jsou však i místy, která umožňují majitelům těchto ubytoven mít rekordní zisky od státu, za to, že bydlení (jež je většinou nedůstojné) poskytují.

Ombudsmanka vyráží do boje proti ubytovnám. Toto se prý chystá na kšeftaře s chudobou
Foto: Hans Štembera
Popisek: Anna Šabatová
reklama

Ochránkyně lidských práv Anna Šabatová se proti návrhu zákona razantně ohrazuje a varuje před tím, že vešel-li by v platnost, rozšíří jedině již tak dost vysoké počty lidí bez domova.

„Oceňuji snahu zákonodárce bránit zneužívání systému dávek některými provozovateli ubytoven. Navrhovanou změnu však považuji za nevhodnou. Vnáší do rozhodování prvek libovůle a negativně dopadne zejména na osoby v hmotné nouzi. Vůbec totiž nezohledňuje otázku, kde budou bydlet ti, kdo v důsledku tohoto zákona přijdou i o ubytovnu,“ odůvodnila Šabatová to, proč se proti návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi postavila.

Doplatek na bydlení zaručuje Ústava, upozorňuje Šabatová

Zdůraznila pak, že doplatek na bydlení je projevem ústavně zaručeného práva na sociální pomoc v hmotné nouzi. Podmínky pro jeho přiznání zákon musí upravovat jednoznačně a předvídatelně, ale zejména tak, aby byl zachován minimální standard tohoto práva a nemohlo dojít k jeho úplnému popření. K tomu však podle veřejné ochránkyně práv zákon fakticky směřuje.

Zde je namístě uvést, že o nároku na doplatek na bydlení, jako formě pomoci v hmotné nouzi, rozhoduje stát prostřednictvím Úřadu práce ČR na základě posouzení sociální situace žadatele. Podle navrhovaného zákona by však měla  mít nově obec právo zasáhnout do rozhodování státu. Znamenalo by to, že kdyby obec řekla „NE“, nemohl by Úřad práce ČR dávku vůbec přiznat, přestože by na ni z hlediska své sociální situace měl žadatel nárok. Veřejná ochránkyně práv je přesvědčena, že v rámci boje obcí s místními ubytovnami nelze lidem upírat právo na sociální pomoc.

Nejsou-li dána zákonem kritéria, rozhodovala by libovůle

„Obec navíc nemá pro udělení souhlasu či nesouhlasu stanovena žádná kritéria, což by ve vztahu k jednotlivým žadatelům o dávku vneslo do správního rozhodování nepřijatelný prvek libovůle. Stanovisko obce totiž nemůže vycházet ze sociální situace žadatele o dávku, protože obec nemá a nemůže mít přístup k informacím, které v rámci správního řízení shromažďuje úřad práce,“ poznamenala ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz ochránkyně lidských práv Šabatová.  

Je prý podle ní zcela zřejmé, že nesouhlas obce s poskytnutím dávky nevyřeší sociální situaci osob bydlících v konkrétní ubytovně. „Jejich problém se přesune na jiné místo v obci. Zdánlivá snaha omezit ubytovny tak povede jen ke zvýšení případů bezdomovectví. Jednoho problému se obce možná zbaví, ale jiný si vytvoří. Jestliže obec nedá souhlas s přiznáním doplatku na bydlení, nebude mít osoba v hmotné nouzi prostředky na úhradu ubytování a bude muset ubytovnu opustit. Stane se z ní osoba bez přístřeší, a pokud půjde o občana obce, má obec v rámci povinnosti pečovat o uspokojování bytových potřeb svých občanů a mít k dispozici volné byty k sociálním účelům. Případně má mít na svém území zajištěny kapacity u poskytovatelů sociálních služeb (azylové bydlení),“ konstatuje dál Šabatová.

Může se zvýšit i migrace lidí bez domova

Pravdou, která ale asi není pro nikoho tajemstvím, je to, že ve skutečnosti však obce takové možnosti ubytování nemají. Dokonce i na ubytování v azylovém domě jsou vytvářeny dlouhé pořadníky, s taktéž dlouhou čekací lhůtou. Zákon by tedy podle Šabatové mohl vést k tomu, že se v obci zvýší počet bezdomovců, nebo se tito lidé vystěhovaní z ubytoven budou přesouvat do jiných obcí, které s vyplácením doplatku na bydlení v ubytovně budou souhlasit.

Ze všech výše uvedených důvodů proto ochránkyně varuje před neuváženým přijetím zákona o pomoci v hmotné nouzi s podmínkou souhlasu obce pro přiznání doplatku na bydlení na ubytovně.

„Návrh zavést podmínku, aby obce vyslovovaly souhlas s přiznáním doplatku na bydlení v ubytovně, považuju za nesystémový krok, který problém bydlení sociálně slabých neřeší. Možnost obce ovlivnit existenci ubytovny na jejím území nesmí spočívat v zásahu do rozhodování o jednotlivých žádostech o pomoc v hmotné nouzi, o nichž rozhoduje stát,“ uzavřela ombudsmanka Šabatová.

Podle zástupce veřejné ochránkyně lidských práv Stanislava Křečka by ubytovny, v nichž končívají lidé v tísni, měl však v budoucnosti provozovat stát. Zařízení by měl převzít od soukromníků a ubytovny by měly fungovat neziskově a nabízet přijatelné bydlení. Je to myšlenka, o které hovořil již počátkem letošního roku.

Týká se to podle odhadů zhruba sta tisíců lidí

Je třeba také uvést, že podle odhadů vládní agentury pro sociální začleňování v ubytovnách, o kterých se bude jednat, žije zřejmě až 100 tisíc lidí. Za bydlení v nevyhovujících podmínkách platívají přemrštěné nájmy. Na ty jim stát poskytuje sociální dávky. A ty rok od roku vysávají stále větší obnos z rozpočtu. Zatímco v prosinci 2012 se vydávalo 52 900 doplatků na bydlení, o rok později jich bylo už 77 800. Znamená to, že v roce 2013 se na nich vyplatilo 2,81 miliardy korun, za předloňský rok 1,67 miliardy.

Podle Stanislava Křečka, který k této problematice svolal v minulosti i tiskovou konferenci, je třeba si uvědomit, že v ubytovnách většinou končívají lidé, jimž nikdo nechce pronajmout byt. „Pokud by se dávka na bydlení snížila na částku obvyklého nájemného, provozovatelé by přišli o zisk a zařízení by patrně zavřeli,“ vyjádřil se zástupce ombudsmanky Křeček již v minulosti. Dodal pak, že po převzetí ubytoven by stát měl hledat cestu, jak by jejich obyvatele začlenil do běžného života.

Sociální bydlení je v Česku velkým problémem. I proto, že fakticky u nás není, a pokud se o něm někde mluví, vyvolává spíše značné kontroverze, poněvadž se z něj stal byznys parazitující na výplatách dávek ze sociálního systému, přispívajících právě na bydlení.

Nikdo by jim byty nepronajal, přiznejme si to, varuje Stanislav Křeček

„Je dnes velmi obtížné říct, co všechno bydlení potřebuje, ale mnohem snadnější je sdělit, co bydlení, tedy především bydlení sociální nepotřebuje: Je to populistické mlácení prázdné slámy zleva i zprava. Problém je v podstatě velmi jednoduchý a spočívá v poctivé odpovědi na otázku, kterou si málokdo ovšem je ochotný položit. Proč za situace, kdy ve městě existují volné byty za nájemné, které je nižší, než platí obyvatelé ubytoven - a je jedno, zda ze svého nebo ze sociálních dávek - to nehraje žádnou roli - si takový byt nepronajmou? Odpověď je stejně jednoduchá: Protože jim ho nikdo nepřenechá do nájmu. A proč jim ho nikdo (obce ani soukromník) nepronajme? To salonní ochránci všelidských práv slyšet nechtějí a tvrzení o xenofobních rasistech takovou reálnou odpovědí není,“ upozorňuje již dlouhodobě na skutečnou realitu Stanislav Křeček.

ParlamentnímListům.cz aktuálně opět zdůraznil to, že v rámci boje proti takzvanému kšeftování s chudobou by se rozhodování o sociálních ubytovnách a sociálním bydlení mělo přesouvat spíše skutečně na stát než na obce.

„Domnívám se, že pokud ten návrh zákona projde, nebude to příliš úspěšné řešení a nemusí to dopadnout úplně dobře. Nehledě na to, že je v něm opravdu celá řada záležitostí, vůči kterým jsem schopný říci své připomínky – mimo jiné některé body, které by určoval, jsou například v rozporu se současným občanským zákoníkem,“ nastínil Stanislav Křeček.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Alena Hechtová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…