Otec Karla Schwarzenberga byl členem fašistické Vlajky

20.01.2013 13:50 | Zprávy

Kolem toho, že Václav Klaus mladší uvedl, že otec předsedy TOP 09 Karla (VII.) Schwarzenberga Karel (VI.) Schwarzenberg byl členem organizace Vlajka, se strhl rozruch. Otec ministra zahraničí byl vskutku jejím členem a organizace byla fašistická. Pojem Vlajka se stal synonymem nejhoršího typu kolaborace s nacismem a antisemitismu. Jak to tedy bylo?

Otec Karla Schwarzenberga byl členem fašistické Vlajky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Karel Schwarzenberg

Nejprve něco k fašismu. V poválečném období se v celé Evropě těžiště politiky posunulo výrazně doleva, což bylo vyvoláno poválečnou hospodářskou krizí. Reakcí na marxistický internacionalistický socialismus se stala snaha určitým způsobem skloubit národní myšlenku se socialismem ve zcela nový ideologický směr – fašismus.

Korporativismus proti třídnímu boji

Na rozdíl od marxistického typu socialismu fašismus prosazoval národní jednotu, ve které by třecí plochy třídního boje  byly eliminovány vzájemnou spoluprácí všech stavů na základě korporativního uspořádání společnosti. Korporativismus však nebyl původním vynálezem fašismu, stavovské uspořádání společnosti prosazovaly například i proudy uvnitř katolické církve včetně papeže Pia XI., před tím Lva XIII.. Fašismus vzniknul v Itálii, kde ho se jeho hlavním představitel stal Benito Mussolini, který byl po pochodu na Řím v roce 1922 jmenován italským premiérem a stal se i „ducem“ (vůdcem).

U nás se ideové proudy blízké fašismu začaly profilovat uvnitř Československé národní demokracie po nástupu italského fašismu. V poválečné sociálně neklidné době sestavil Mussolini po pochodu na Řím novou italskou vládu a chopil se moci. U české nacionální pravice vyvolal nástup italského fašismu určité sympatie především kvůli svému nacionalismu a antibolševickému světovému názoru. Fašismus totiž nabízel řešení sociální krize, které se obávala buržoazie kvůli možné radikalizaci proletariátu a vrstev nejvíce postižených hospodářskou recesí.

Čeští fašisté

První zprávy o českých fašistech jsou z roku 1922. Jako „fašisté“ se začali první označovat lidé kolem moravského časopisu Hanácká republika, později přejmenovaného na Národní republiku, které vedl místní žurnalista Robert Mach.

V listopadu 1922 započal svoji činnost klub Červenobílých a Národní hnutí, kteří byli spíše jen „fašizující“. V časopise „Výzva  červenobílých“ bylo otisknuto i prohlášení k veřejnosti, které podepsali mimo jiné profesor František Mareš – pozdější „patron“ Vlajky, senátor Matúš Ďula a spisovatel Josef Holeček.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Ing. Petr Liška byl položen dotaz

SOCDEM

Navážíte se do SOCDEM, ale nemyslíte, že je to menší zlo než strany, které jsou ve sněmovně místo ní? A že upozorňuje na kauzu dozimetr, podle vás není důvod a nejsou ani pochybností, že vyšetřování probíhá v pořádku, což ostatně zpochybnil i ministr spravedlnosti, a že STAN nemá máslo na hlavě?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…