Otec Karla Schwarzenberga byl členem fašistické Vlajky

Nejprve něco k fašismu. V poválečném období se v celé Evropě těžiště politiky posunulo výrazně doleva, což bylo vyvoláno poválečnou hospodářskou krizí. Reakcí na marxistický internacionalistický socialismus se stala snaha určitým způsobem skloubit národní myšlenku se socialismem ve zcela nový ideologický směr – fašismus.

Korporativismus proti třídnímu boji

Na rozdíl od marxistického typu socialismu fašismus prosazoval národní jednotu, ve které by třecí plochy třídního boje byly eliminovány vzájemnou spoluprácí všech stavů na základě korporativního uspořádání společnosti. Korporativismus však nebyl původním vynálezem fašismu, stavovské uspořádání společnosti prosazovaly například i proudy uvnitř katolické církve včetně papeže Pia XI., před tím Lva XIII.. Fašismus vzniknul v Itálii, kde ho se jeho hlavním představitel stal Benito Mussolini, který byl po pochodu na Řím v roce 1922 jmenován italským premiérem a stal se i „ducem“ (vůdcem).

U nás se ideové proudy blízké fašismu začaly profilovat uvnitř Československé národní demokracie po nástupu italského fašismu. V poválečné sociálně neklidné době sestavil Mussolini po pochodu na Řím novou italskou vládu a chopil se moci. U české nacionální pravice vyvolal nástup italského fašismu určité sympatie především kvůli svému nacionalismu a antibolševickému světovému názoru. Fašismus totiž nabízel řešení sociální krize, které se obávala buržoazie kvůli možné radikalizaci proletariátu a vrstev nejvíce postižených hospodářskou recesí.

Čeští fašisté

První zprávy o českých fašistech jsou z roku 1922. Jako „fašisté“ se začali první označovat lidé kolem moravského časopisu Hanácká republika, později přejmenovaného na Národní republiku, které vedl místní žurnalista Robert Mach.

V listopadu 1922 započal svoji činnost klub Červenobílých a Národní hnutí, kteří byli spíše jen „fašizující“. V časopise „Výzva červenobílých“ bylo otisknuto i prohlášení k veřejnosti, které podepsali mimo jiné profesor František Mareš – pozdější „patron“ Vlajky, senátor Matúš Ďula a spisovatel Josef Holeček.

Další fašizující sdružení Národní hnutí se ustavilo 18. listopadu 1922. Významným ideologem byl profesor Stanislav Nikolau, který také spolupracoval později s Vlajkou.

Fašistické studentské sdružení jako předchůdce Vlajky

17. března 1926 vzniklo Fašistické studentské sdružení pod vedením studenta historie na Filozofické fakulty Jana Vrzalíka, který byl podobně jako Karel Schwarzenberg žákem profesora Josefa Pekaře. V tomto sdružení, které fungovalo z počátku pod křídly Národní obce fašistické, jejímž vůdcem byl bývalý náčelník generálního štábu Radola Gajda, byla základna budoucích členů Vlajky, kteří později odešli z NOF. Národní obec fašistická vznikla 24. března. 1926 spojením Národního hnutí, Červenobílých a „fašistů“ kolem časopisu Národní republika.

V NOF brzy vznikl spor mezi pražským a moravským vedením s Cyrilem Svozilem. 5. února 1928 se konal generální sjezd NOF a k němu paralelně vzdorosjezd v Olomouci. Opoziční skupina vyloučená z NOF vytvořila organizaci Svaz slovanských fašistů. Se skupinou kolem Cyrila Svozila navázalo spojení Fašistické studentské sdružení, které se kvůli Gajdovým diktátorským metodám a omezování vlastní autonomie z NOF odštěpilo a přeměnilo se 20. 3. 1928 na Národní svaz mládeže a studentstva, který začal vydávat časopis Vlajka a byl přímým předchůdcem stejnojmenné organizace.

Národní svaz mládeže a studentstva začal vydávat časopis Vlajka

Zakládajícími členy Národního svazu mládeže a studentstva byli Jan Vrzalík, Jindřich Streibl, Jožo Hritz, Miloš Maixner a další. Výrazně se nacionalističtí studenti prezentovali na podzim 1929 při nepokojích na pražských fakultách kvůli přílivu židovského studentstva z Polska, Rumunska a Maďarska, kteří odcházeli ze svých zemí kvůli narůstajícímu antisemitismu. Mladí fašisté demonstrovali za numerus clausus pro židovské studenty (tedy aby byl stanovena kvóta na maximální počet studentů židovského původu).

7. března 1930 byla založena Vlajka jako politický klub. Předsedou Vlajky se stal Lubomír Kukla. Spolupracovníky Vlajky byli J. Kolman-Cassius, Jožo Hritz, Jar. Chlubna, Lubomír Kukla, M. Maixner, Karel Pergler, J. Streibl, Jan Vrzalík, Zd. Zástěra. A také právě otec nynějšího předsedy TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Schwarzenberg psal do Vlajky pod pseudonymem Bojna. Stavovský stát

Schwarzenberg psal do Vlajky pod pseudonymem Bojna a napsal například práci s názvem „Dějinný poklad národovectví“ míněný jako součást oficiálního programu Vlajky. Dále napsal otec nynějšího vicepremiéra Nečasovy vlády práci „Pravicové postavy“, v níž představuje portréty myslitelů a politiků od britských katolických tradicionalistů Gilberta K. Chestertona a Hillaira Belloca přes vůdce antisemitské Action française Charlese Maurrase a Léona Daudeta až po italské "neolegitimisty". Schwarzenberg psal i do katolické revue Řád, která podporovala korporativismus v katolickém duchu. Kritizoval demokracii s tím, že se podle něho zvrhává v tyranii většiny.

Programem „novodobého národovectví“ Vlajky byl stavovský stát podle italského fašistického vzoru, „osvobození národa od Masarykova realismu a pozitivistických pověr“, silný národní stát, podpora křesťanské (katolické) kultury a sociální spravedlnosti , podpora slovenské autonomii,v zahraniční politice spolupráce se slovanskými národy, především s Polskem, boj proti: partajnictví, mezinárodnímu kapitálu, „židomarxismu a světovému zednářství“, levičáckému intelektualismu a německému šovinismu.

O prázdninách bylo vydávání Vlajky zastaveno, redakce Vlajky se proto rozhodla pro spolupráci s časopisem Roberta Macha, vyloučeného z Národní obce fašistické v roce 1927, Národní republika a tento časopis se stal i orgánem Vlajky.

Antisemitismus Vlajky

20. února 1933 se Vlajka přeměnila z politického klubu na politické hnutí. Symbolem Vlajky byly tři pruty Svatoplukovy s českou vlajkou. Po nástupu nacismu k moci se k němu u části vlajkařů začaly vyskytovat jisté sympatie pro jeho antisemitismus a tvrdé vypořádání se s komunisty a sociálními demokraty v Říši. Vlajka vystupovala proti německé emigraci také proto, že její velká část byla levicová a komunistická. „Hitler k nám vyhnal všelijaký neřád a hned čtyři se o něj starají. Kdo se stará o naše nezaměstnané, kteří už nepobírají podpory? Ti mohou mrznout, jen když se u nás budou mít dobře marxisté a židé,“ psalo se tehdy ve Vlajce.

Schwarzenbergův přítel Vrzalík například v článku článku Armáda Satanova píše: „Křesťanství nezničilo pronásledování římských césarů, akce Juliana Odpadlíka ztroskotala a Galilejský zvítězil nad novopohanstvím, islám nezničil křesťanství, ani nájezdy asijských barbarů, osvícenský racionalismus kapituloval. A to, co nezdařilo v minulých stoletích, o to usilují bolševici-armáda Satanova…to, co nepodařilo Diokleciánovi, Juliánovi a Voltairovi, to se má podařit mezinárodním tajným společnostem židovsko-zednářským.“ (VRZALÍK Jan: Armáda Satanova, Vlajka, roč. II., duben 1930, č. 2)

Vlajka na straně generála Franca

Roku 1935 se Vlajka se sloučila s Hnutím za Nové Československo vedeného štábním kapitánem ve výslužbě Stanislavem Sousedíkem a změnila jméno na Vlajka-Hnutí za nové Československo. V této době se do Vlajky přihlásili noví členové: hrabě Jindřich Thun-Hohenstein, plzeňský arciděkan Antonín Havelka,Václav Cyphelly a v roce 1936 Josef Rozsévač (Jan Rys), symbol vlajkařské národní zrady, který kolaboroval s nacisty a udělal z Vlajky agenturu gestapa. Zatím však nepředbíhejme. V této době byla Vlajka podobně i jako ostatní čeští fašisté včetně Národní obce fašistické protiněmecká.

V roce 1936 vypukla občanská válka v Španělsku. Vlajka se, stejně jako další fašistické a pravicové skupiny, postavila za generála Francisca Franca, kterému pomáhaly fašistická Itálie a nacistické Německo. Levice a komunisté podporovali španělské republikány, kteří dostávali podporu ze Sovětského svazu a od NKVD.

Čeští fašisté za obranu republiky proti Hitlerovi

Na jaře 1938 došlo k anšlusu Rakouska. Čas první republiky se pomalu začal chýlit ke konci. Je třeba zmínit to, že drtivá většina českých fašistů, Vlajky nevyjímaje, stála na pozici obrany republiky proti nacistickému Německu. Ještě v květnu zaslala Vlajka pozdravné dopisy Mussolinimu a Francovi, ne však Hitlerovi.

Jen někteří vlajkaři v čele s V. Musilem se dali do služeb české redakce nacistické vídeňské propagandistické vysílačky „Pravda vítězí“. Otázkou je také, zda snaha Jindřicha Streibla o kontakt s německým velvyslanectvím a Jana Ryse o styk s henleinovci už byla poznamenána kolaboračním úsilím.

Kolaborantská Vlajka vznikla po odchodu Schwarzenberga

V pomnichovské druhé republice se Vlajka stala z české protiněmecké fašistické organizace proněmeckou, pronacistickou, teroristickou organizací, která spolupracovala s německým Sicherheintsdienstem. Podnikala bombové útoky na synagogy a občany židovského původu.

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava Vlajka v čele s Rysem-Rozsévačem, která od českého fašismu přešla k národnímu socialismu, aktivně kolaborovala s nacistickou mocí a řada jejích členů byly konfidenty gestapa.

Je nutné ale zdůraznit, že Karel Schwarzenberg vystoupil z Vlajky již na podzim 1938 a neušpinil se působením ani v druhorepublikové, ani protektorátní Vlajce podobně jako řada členů prvorepublikové Vlajky. Ti často byli českými nacionalisty a fašisty a odmítali nadvládu Němců.

„Můj otec byl jako student ve Vlajce, ovšem ihned jakmile tato organizace, původně velmi národovecká, začala kolaborovat, okamžitě z ní odešel. Bylo to během mobilizace v roce 1938. Byl tehdy na Slovensku jako voják, na otočku jel do Prahy a narychlo z Vlajky vystoupil. Později vedl povstání proti německé okupaci na Milovicku a Miroticku,“ uvedl ke členství svého otce ve Vlajce předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Český fašismus byl protiněmecký a italský nebyl antisemitský

Na vysvětlení je též nutné uvést, že přes některé společné rysy se vyznačují italský fašismus a německý nacismus řadou rozdílů. Italský fašismus nebyl například na rozdíl od německého nacismu antisemitistický a i režim Benita Mussoliniho byl o poznání mírnější než režim Adolfa Hitlera. Ostatně Mussolini Hitlera neměl dlouho v lásce a při první pokusu o anšlus Rakouska pohrozil Hitlerovi, že vyšle do Rakouska italskou armádu, aby hájila nezávislost Rakouska.

Český fašismus s Národní obcí fašistickou a Radolou Gajdou v čele byl sice antisemitistický, ale byl ostře protiněmecký a protinacistický. Čeští fašisté se v v roce 1938 postavili za Edvarda Beneše a za obranu republiky. Jen někteří z nich poté kolaborovali v době Protektorátu, někteří z nich naopak spolupracovali s protinacistickým odbojem.

Autor článku PhDr. Lukáš Petřík vystudoval historii a politologii na FF UK a u profesora Roberta Kvačka napsal postupovou (de facto bakalářskou) práci na téma Ideologie prvorepublikové Vlajky.

Použitá literatura

- ČECHUROVÁ Jana: Česká politická pravice. Mezi převratem a krizí, Praha 1999

- GLASSHEIM Eagle: Urození nacionalisté. Česká šlechta a národnostní otázka v 1. pol. 20. století, Garamond Praha 2012

- KLIMEK Antonín-HOFMAN Petr: Vítěz, který prohrál. Generál Radola Gajda: Paseka Praha-Litomyšl 1995

- MOULIS Miloslav: Vzestup a pád generála Gajdy, Akcent Třebíč 2000

- NAKONEČNÝ Milan: Vlajka. K historii a ideologii českého nacionalismu, Chvojkovo nakladatelství Praha 2001

- NOLTE Ernst: Fašismus ve své epoše: Argo Praha 1998

- O´SULLIVAN Nöel: Fašismus, Centrum pro studium demokracie a kultury Brno 1995

- PASÁK Tomáš: Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945. Nejobsáhlejší studie, Práh Praha 1999

-PUTNA Martin C.: Předběžný náčrt díla Karla VI. Schwarzenberga na základě jeho pozůstalosti, in: Souvislosti 4/2004

- RATAJ Jan.: O autoritativní národní stát. Ideologické proměny české politiky v druhé republice 1938-1939, Karolinum Praha 1997

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.