„Šéfredaktor Zeman včera v parlamentu jmenoval svou stínovou vládu, postavil se do čela hlavního mediálního proudu a směje se novinářům. Může si to dovolit,“ zní titulek článku, který stručně shrnuje i jeho obsah.
Hájek poukazuje na to, že média Zemana tolerují a neútočí na něj, ačkoli novináři Zemana nemají upřímně rádi. (celý článek čtěte zde)
Média patřící německým eurosoudruhům neútočí
„Příčina je ve skutečnosti poměrně jednoduchá. Jednak novináři hlavního proudu – ať už si nasazují jakékoli pravicové masky – jsou v největší většině z definice levicoví. To podstatnější však je, že Miloš Zeman požívá ochrany majitelů médií, zvláště německých. Jeho oddané „federalistické evropanství“ maximálně s „komunální kritikou“ úsporných žárovek, je přesně to, co od něj němečtí soudruzi očekávali. Vyvěšení eurovlajky na Hradě a skandální podpis „eurovalu“, ač jej před volbou Miloš Zeman kritizoval a odmítal, je na úrovni někdejší slavné „omluvy“ Václava Havla sudetským Němcům. Dnes je to možná i víc. Otevřené demonstrativní kolaborantství se za naší (někdejší) západní hranicí cení a vyvažuje – i mediální ochranou,“ vysvětluje záhadu Hájek.
„Zatím z této role vypadl asi jen Václav Moravec z České televize. Ve své každotýdenní mystifikaci zvané kdovíproč Otázky se s bulvární brutalitou zeptal šéfa hradního zahraničního odboru Hynka Kmoníčka, zda si je jist, že prezident do dvou let nezahyne. Ale jinak – vzorná selanka,“ píše Hájek.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík