„Veřejnou soutěž nikdy nevyhrajeme, protože nemáme správné kontakty nebo žaludek někoho podmazat. Zvítězí společnost s vazbami na kraj nebo obec, které zakázku vypisují. A ta si nahrabe. Nás hlavní dodavatel najímá jen jako subdodavatele a tvrdě nás vykořisťuje, i za odborné práce dostáváme 80 korun na hodinu,“ stěžuje si.
Takové praktiky potvrzuje ParlamentnímListům.cz i prezident Svazu drobných, malých a středních zaměstnavatelů ve stavebnictví František Holec. „Je opravdu hrozné, kam jsme se to dostali,“ kritizuje nešvary, které se praktikují.
Psali jsme:
Ročně 650 miliard korun
Veřejné zakázky v Česku představují ročně zhruba 650 miliard korun. „Tato oblast je považována za velmi náchylnou ke zneužívání, plýtvání a ke korupci. Řada šetření potvrzuje, že jejich předražení se pohybuje mezi deseti až dvaceti procenty. Nejčastější předražení je přitom kolem deseti procent,“ řekl pro ParlamentníListy.cz mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn.
To znamená, že stát ročně přichází až o 130 miliard, což je částka, která odpovídá výši rozpočtu ministerstva školství s výdaji na mateřské, základní, střední i vysoké školy na celý rok. Pro porovnání – resort kultury dostane ze státní pokladny ročně kolem šesti miliard korun na kulturu, církve i opravy historických památek.
Kalousek s Drábkem by nemuseli škrtat
Také podle zakladatele Nadace proti korupci, podnikatele Karla Janečka připraví korupce Českou republiku ročně o víc než sto miliard. "Není to zanedbatelná částka. Kdyby se nerozkrádaly desítky miliard korun ze státního rozpočtu, nemusel by ministr financí Miroslav Kalousek s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem šetřit za každou cenu na všech státních výdajích," uvádí pro ParlamentníListy.cz Janeček.
Ale korupce má podle Janečka další velmi negativní ekonomické dopady, protože stát, kraje a obce investují peníze do akcí, kde se prý dají bez problémů rozkrást. Tedy na nesmyslné stavby, dálnice nebo tunely, ale ne do školství, na výzkum, kulturu, kde je jich zoufale málo. "A co víc: negativní pověstí korupční země také odrazujeme solidní zahraniční investory," dodává protikorupčník.
- TÉMA: Korupce
Firmy jsou ke korupci nuceny
Podnikatelé odmítají, že tuto neradostnou situaci zavinili. Ke korupčnímu chování jsou prý nuceni, protože nesou odpovědnost za své zaměstnance. Raději úředníkovi dají úplatek, jen aby zakázku dostali. Prokorupční prostředí v Česku se jim však nelíbí a kritizují nepříliš účinná opatření vlády.
„Podniky hodnotí protikorupční opatření zatím jako nedostatečná a praxi nepociťují z valné většiny zlepšení,“ říká pro ParlamentníListy.cz mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn.
Konec losovaček?
Svaz se výrazně angažoval při přípravě nového zákona o veřejných zakázkách, který platí od 1. dubna. Zrušeny byly takzvané losovačky, zmizet by měla i výběrová řízení šitá na míru konkrétní firmě. Podle zákona také budou muset vítězné firmy zveřejnit ty své subdodavatele, kteří dostanou přes 10 procent z ceny zakázky.
Psali jsme:
Aby nešly peníze do pekel
„Nám to nevadí. Ale hlavně prosazujeme, aby skončily anonymní akcie. Nechceme, aby peníze ze zakázek šly někam do horoucích pekel, třeba na Seychely. Kdo se přihlásí do veřejné soutěže, měl by mít přehledné majetkové vztahy,“ požaduje zástupce malých podnikatelů ve stavebnictví František Holec.
Možná, že anonymní akcie, které pomáhají k praní špinavých peněz, přece jen v dohledné době skončí. Vláda Petra Nečase totiž navrhuje, aby se musely buď „zaknihovat“, tedy zapsat do registru vedeného burzou, nebo uložit u finančních ústavů.
Velmi důležitá je také dohoda, že legislativa spolu s ministerstvy pro místní rozvoj a spravedlnosti připraví do konce roku další návrh opatření na rozkrývání vlastnické struktury společností, které se ucházejí o veřejné zakázky. „Ale každý zákon uskutečňují lidé, takže i zákon o veřejných zakázkách by měl jít ruku v ruce s dalšími opatřeními. Po čem Svaz volá už delší dobu, je zejména služební zákon, který by mohl přispět k omezení korupce ve státní správě,“ upozorňuje Milan Mostýn.
Dveře dokořán otevřel korupčníkům vstup Česka do Evropské unie. „Fondy EU přispěly k rozvoji korupčního chování,“ potvrzuje ParlamentnímListům.cz Mostýn. S tím souhlasí i předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.
„Faktem je, že některé formy poskytování evropských fondů, zejména regionální operační programy, k jejich ovlivňování přímo vybízely, což je dáno jak velmi špatným nastavením distribuce evropských fondů v právě končícím období, tak stavem společnosti, jejíž nemalá část bere korupci jako součást běžného života,“ je přesvědčen Havlíček. V současné době máme čtyřiadvacet operačních programů a podle mluvčího Mostýna je logické, že se na ně nabalily stovky lidí, kteří ucítili příležitost a část prostředků ukradli. Proto Svaz pro období 2014 – 2020 jasně prosazuje, že Česko nepotřebuje víc než pět nebo šest operačních programů. „A to na principiální věci – dopravní infrastrukturu, oblast vědy, výzkumu a inovací, vzdělání a životní prostředí, které náš svaz vůbec nepodceňuje, a samozřejmě pro kraje,“ dodává Mostýn. Také předseda Havlíček ParlamentnímListům.cz řekl: „Obecně platí, že o co komplikovaněji nastavím procesy pro přidělování peněz, o co více administrativy a institucí s tím bude spojeno, o to více bude korupčních případů přibývat. Řešení je v jednoduchosti, rychlosti vyřizování a koncentraci do minima úřadů.“
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
