Politik, politolog i odborář se shodují. Bude hůř, ale řešit se to dá

Redakci zajímalo, v čem spočívá příčina tohoto nepříznivého stavu a jak z něho ven. Stínový ministr financí za KSČM Jiří Dolejš, politolog Vladimír Prorok a odborový předák KOVO Josef Středula tuto situaci okomentovali. Závěr? Bude hůř, ale existují pro to řešení.

Přednost se dává škrtům před rozvojem ekonomiky

„Způsobů, jak měřit nezaměstnanost, je celá řada, ale jestliže vláda ve svých zprávách akcentuje ty ukazatele příznivější, tak je to jen mediální taktika. Současná nezaměstnanost je rekordní, a to včetně té nevykazované skupiny, protože k tomu je třeba přičíst ty lidi, kteří nejsou evidováni na úřadu práce.

Další věc je, že vláda přiznává, že nezaměstnanost v tomto roce ještě poroste. Podniky, které se dostaly do problémů se svou konkurenceschopností či lépe hledání způsobu, jak přežít, dosahují snižování nákladů za cenu práce. A tedy včetně propouštění a omezování pracovních úvazků. Takže to bude mít tendenci růst," řekl komunistický poslanec Dolejš.

Hlavní příčina ale, podle něj, spočívá v nedostatečném ekonomickém růstu, kdy vláda primárně dává přednost konsolidaci veřejných financí, a to způsobem, který jednak podvazuje ekonomický růst, ale hlavně, který může do budoucna zkomplikovat i oddlužování, protože i k tomu je zapotřebí určitý ekonomický výkon.

Do rozvoje ekonomiky je nezbytné zapojit stát

To, že je u nás vývoj ekonomiky horší než ve srovnatelných zemích, podle Dolejše ukazuje, že na tom má významný podíl i česká vláda. Že to není jen závislost na nějaké objektivní skutečnosti, jako je například krizový cyklus, který přichází a odchází, jak říkal končící prezident Klaus, stejně jako chřipka. Má na tom svůj podíl vláda se svou hospodářskou politikou.

Kroky k nápravě vidí Jiří Dolejš proto ve dvou rovinách – krátkodobé a střednědobé. V krátkodobém horizontu je podle Dolejše třeba se věnovat úřadům práce, protože tam lze vytvořit podle něj určitý polštář proti tvrdým dopadům.

Střednědobý vývoj lze posílit podporou středních podniků, na které jsou dodavatelsky navázané často podniky menší. Podstatná většina zaměstnanosti, jak říká Dolejš, je u nás tvořena menšími podniky. Stejně tak je důležitá podpora exportu, aby se nejen mluvilo, ale také dělalo. „No, a pak je tu faktor, který zřejmě půjde změnit teprve s výsledkem voleb," dodává Dolejš. Jde prý o masivnější účast státu na rozvoji ekonomiky, například při kontrole plýtvání penězi u projektů, které nepřináší nová pracovní místa.

Ani peníze z EU nečerpáme koncepčně, stěžuje si odborový předák

Podle předáka odborového svazu KOVO, nelze příčiny takové nezaměstnanosti hledat měsíc, dva zpátky. Česká republika se podle něj nevěnovala hospodářství jako takovému už dlouhodobě. Nevěnovala se podle něj ani koncepčnímu čerpání prostředků z Evropské unie. „Místo toho, abychom činili hospodářská rozhodnutí na podporu ekonomiky, na základě kvalitních analýz, takové analýzy ignorujeme,“ říká Středula. Přitom kvalitní analýza je právě tím zdrojem, který by, podle něj, mohl pomoci ukázat cestu k východisku.

Školství neodpovídá potřebě výroby a rozvoji ekonomiky jako takové

Také školství je třeba, podle šéfa Kováků Středuly, upravit, aby se více pozornosti věnovalo přípravě na budoucí povolání v oborech, které jsou žádané. Další možností jsou, podle Středuly, možnost podpory ekonomiky pomocí daňových systémů. „Některé zdroje likvidujeme právě tím, že bezmyšlenkovitě snižujeme daňovou zátěž nebo že nepodporujeme systém celoživotního vzdělávání,“ stěžuje si Středula.

Ne všechno ale bylo, podle předáka, za posledních 20 let špatně. „Když Zemanova vláda realizovala investiční pobídky, bylo to pro Českou republiku jednoznačně velkým přínosem v oblasti tvorby nových pracovních příležitostí,“ říká Středula. To, že se ten systém, podle něj, následně nedostatečně využívá, je věcí pozdějších vlád až do dneška.

Vláda léta přehlížela varování o ekonomické krizi

Jak říká, zoufalá situace je v práci vlády s operačními programy evropských fondů. „Vždyť vláda se tím celý půlrok nezabývala,“ žaluje na vládu Středula. Jak říká, teď to bude takzvaně šité horkou jehlou a pro spěch mohou vzniknout při stanovení programů závažná pochybení, která nás opět poškodí.

Navíc vláda dlouhodobě nechtěla slyšet některé signály o pohybu v ekonomice v Evropě. „No, a to se samozřejmě náležitě vymstilo,“ konstatuje Středula. Od přehlížení krize za vlády Mirka Topolánka, až po současné neřešení problémů ekonomiky, kdy místo toho, aby se prováděla opatření, která by dále nepoškozovala ekonomiku, tak se v nich, podle něj, vesele dál pokračuje.

Premiér slibuje to, o čem předem ví, že bude porušeno

Jako příklad z poslední doby uvádí odborový předák informaci premiéra, v níž tvrdil, že už se nebudou dělat žádné změny v daních. „Přitom v připomínkovém řízení je rozsáhlý materiál ministerstva financí, který opět pohybuje s některými daňovými sazbami. A to všechno jsou věci, které už se dějí delší dobu,“ konstatuje Josef Středula. Podle něj je to celý soubor faktorů, který má na svědomí současný stav. Nejhorší příčinou nynějšího stavu české ekonomiky je ale, podle něj, skutečnost, „že se nekoná.“

Nápravu, podle Středuly, nelze zajistit v krátké době. Je také, podle něj, třeba, aby se všichni aktéři dohodli. Zatím to ale, podle něj, vypadá tak, že někdo to pokládá za přirozenou krizi, jiný zase za neschopnost reagovat na to, co ekonomika potřebuje. V prvé řadě se tak musí dojít, podle předáka Kováků, ke konsensu ve stanovení, co se vlastně děje, a pak se teprve dívat na výdajovou položku u rozpočtu veřejných financi. Vážný problém je ovšem, podle něj, u věcí svázaných zákony, jako je třeba druhý pilíř důchodového pojištění. „To škodí rozpočtu, protože to z něj odebírá tolik důležité prostředky pro další rozvoj,“ říká Středula. Zde ale bude nutná zákonná úprava, což může, podle něj, vyvolat komplikace.

Skutečný vliv krize vláda připouští až v poslední době, tvrdí politolog

To známý politolog Vladimír Prorok vidí pro nezaměstnanost jako klíčový počátek druhé vlny krize. Problém je podle něj v tom, že ji mnozí dlouho zpochybňovali a teprve v poslední době připouštějí i největší skeptici, že je to na delší dobu. „Jsme proexportní ekonomika, takže to na nás musí dopadnout,“ připomíná Prorok.

Čeká nás druhá technická revoluce?

Jiná věc ale je, že v tom hraje, podle něj, významnou roli i nástup nových technologií. „Nevzniká tolik pracovních míst, kolik jich ty nové technologie zlikvidují,“ připomíná docent Prorok situaci, kterou zná naše veřejnost spíše z učebnic dějepisu o první technické revoluci. „A to je dlouhodobá záležitost,“ varuje Prorok.

Za nejrychlejší možnost, jak rozpohybovat ekonomiku, považuje Vladimír Prorok nalezení nových trhů. „To je otázka Ruska, Číny, Kazachstánu a Východu obecně,“ upřesňuje politolog. Je to, podle něj, prostor, z nějž se vyváží suroviny, a protože tam má Česko tradiční vazby z minulosti, měli bychom se tam snažit uchytit.

Pokud prý ale jde o středně a dlouhodobý vývoj, je zde problém oněch nových technologií. „Když se podíváte v posledních 200 letech, tak nové technologie nabíhaly po každých 50 letech, ale v poslední době se to zrychluje,“ upozorňuje Prorok. Situace se tak, podle něj, může zhoršit, a pak by měla přijít na řadu modifikace systému zaměstnanosti, například zkrácením pracovní doby a vytvářením nových pracovních příležitostí, což samozřejmě s sebou nese riziko snížení konkurenceschopnosti.

Kosmonaut Remek, jako velvyslanec v Moskvě, může Česku výrazně prospět

Řešení by se tak muselo nalézt v celosvětovém měřítku a také by se musely snížit rozdíly mezi nejvyššími a nejnižšími příjmy, aby se zvýšila koupěschopnost nižších vrstev, které vytvářejí základní masu spotřebitelů.

Podle politologa se můžeme pokoušet i o trhy v Africe a Jižní Americe. „Je to ale menší pravděpodobnost a vyšší riziko než na Východě, kde máme z minulosti ty tradiční vazby,“ konstatuje Prorok.

Podle Vladimíra Proroka by zcela jistě pomohlo obchodu s Východem jmenování velvyslancem v Moskvě prvního českého kosmonauta, který vystoupal do vesmíru – Vladimíra Remka.

„Byl jsem velmi překvapen, že vládní struktury, včetně pana Schwarzenberga, proti tomu nijak výrazně neprotestovaly. Zřejmě už i jim konečně došlo, že to může vnést velmi příznivý obrat do situace,“ komentuje diskuze posledních dnů Vladimír Prorok. Zároveň připomněl, že souboj mezi prezidentskými kandidáty byl o tom, že Miloš Zeman akceptuje Rusko, zatímco Schwarzenberg nikoliv. „Jmenování Vladimíra Remka velvyslancem může přinést velmi příznivý zvrat. Rusové ocenili i skutečnost, že Miloš Zeman mluví rusky, takže země, kde jsme měli tradiční vazby, by nám opět mohly být otevřené, a to jsou obrovské trhy,“ připomíná známý politolog Vladimír Prorok.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.